Výber správ o životnom prostredí, prírode a ekológii

Turecko-české fórum o udržitelné recyklaci ukázalo velký potenciál pro spolupráci, která oběma zemím pomůže posunout oběhové hospodářství k větší udržitelnosti – a to velmi konkrétně a v praxi. Akce propojila klíčové partnery z obou stran a nabídla prostor pro hlubší sdílení zkušeností.

Sanácia podzemných vôd si vyžiadala viacero krokov. Cieľové hodnoty dosiahli koncom roka 2025, monitoring však pokračuje. Skúsenosti s odstraňovaním environmentálnej záťaže predstavila Petra Reháková, manažérka pre životné prostredie Slovenské elektrárne, na 57. konferencii vodohospodárov v priemysle. Viac v článku 👇 https://www.energie-portal.sk/Dokument/112673/vojany-envirozataz-podzemne-vody-petra-rehkova-elektrarne

Borovicovej lesy na viatych pieskoch 😳

💧 OBNOVA STAVIDIEL POMÔŽE ZADRŽIAVAŤ VODU V ÚZEMÍ RUDAVY 🌿 Štátna ochrana prírody SR v spolupráci so štátnym podnikom Hydromeliorácie obnovila nefunkčné stavidlá na odvodňovacích kanáloch v území európskeho významu Rudava. Cieľom opatrenia je spomaliť odtok vody z krajiny, zlepšiť vodný režim lúčnych biotopov a vytvoriť priaznivejšie podmienky pre vzácne a ohrozené druhy rastlín a živočíchov. 🌱 Obnova sa uskutočnila v rámci projektu Príroda pre všetkých – LIFE-IP NATURA 2000 SVK. 📷 Viac o realizovaných opatreniach v príspevku kolegov zo Správy CHKO Záhorie. 👇 Projekt Príroda pre všetkých pre všetkých LIFE-IP NATURA 2000 SVK je spolufinancovaný Európskou úniou v rámci programu LIFE Programme a zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky prostredníctvom Ministerstvo životného prostredia SR. #ŠOPSR #CHKOZáhorie #Rudava #PrírodaPreVšetkých #Natura2000 #LIFEProgramme #OchranaPrírody #ZadržiavanieVody

Bratislavské centrum opätovného použitia KOLO za štyri roky svojho fungovania prijalo viac ako milión predmetov a pomohlo tak predísť vzniku približne 880 ton potenciálneho odpadu. Obe prevádzky Ružinov aj Karlova Ves spolu zaznamenali viac ako 600-tisíc návštev. Vyplýva to z údajov, ktoré dnes (11. novembra) zverejnil mestský podnik OLO - Odvoz a likvidácia odpadu. Viac v článku ⬇️ https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110675/kolo-bratislava-olo-re-use-centrum-opatovne-pouziei

Obyvatelé Horního Jiřetína dlouhé roky bojovali za to, aby jejich město nezmizelo kvůli těžbě uhlí. Zatímco těžební společnosti vydělávaly, místní lidé žili vedle obřího dolu, sledovali, jak těžba ničí krajinu kolem nich, a nevěděli, jestli budou mít za pár let ještě kde bydlet. Svůj domov nakonec ubránili. Jenže tím nespravedlnost neskončila. Společnost Sev.en miliardáře Pavla Tykače ušetřila na obnově krajiny po těžbě v lomu ČSA stovky milionů korun. Část těchto peněz teď hodlá rozdělit okolním obcím. Horní Jiřetín, který patřil k nejvíce zasaženým městům, ale nemá dostat vůbec nic. ANI KORUNU❗️ 🗣️„Našemu regionu opět, již pokolikáté, zůstanou oči pro pláč, zatímco ten, kdo na zdejším nerostném bohatství vydělává, může slavit další vítězství,” říká starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. V Greenpeace stojíme za Horním Jiřetínem už dlouhé roky. Pomáhali jsme jeho obyvatelům bránit jejich domovy před postupující těžbou a stojíme za nimi i dnes💚 Proto jsme vyzvali Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí, aby podnikly právní kroky, dokud je ještě čas. Peníze ušetřené na rekultivacích musí spravedlivě pomoci regionu, který těžba tolik poznamenala. Horní Jiřetín si svou budoucnost musel tvrdě vybojovat. Teď si jeho obyvatelé zaslouží, aby se krajina kolem nich obnovovala a aby o budoucnosti jejich domova nerozhodovaly jen zájmy těžařů.

🌾💧 ZEMĚDĚLSTVÍ A OCHRANA PŘÍRODY MUSÍ JÍT RUKU V RUCE! Ministr životního prostředí Igor Červený dnes vystoupil na Celostátní konferenci Zemědělského svazu ČR v Praze. Se zástupci zemědělců diskutoval o několika důležitých tématech, která se bezprostředně dotýkají jejich každodenní práce. Jedním z hlavních témat byla voda. Její zadržování v krajině, ochrana před suchem a rozumné hospodaření s vodními zdroji patří mezi priority Ministerstva životního prostředí. Právě proto byla vodě věnována mimořádná pozornost také v aktualizovaném Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu. Cílem je mimo jiné odstraňovat zbytečné překážky, které dnes brání realizaci smysluplných opatření v krajině. Diskuse se věnovala také ochraně zemědělské půdy, krajinným prvkům a problémům, se kterými se zemědělci potýkají. Ať už jde o škody způsobené přemnoženými kormorány, nebo o ochranu hospodářských zvířat před vlky. Ministr zdůraznil, že v těchto otázkách je potřeba hledat především praktická řešení, která zemědělcům pomohou, nikoliv jim přidělávat další starosti. Řeč přišla i na evropskou legislativu. Podle ministra musí být ochrana přírody rozumná, ekonomicky zvládnutelná a především proveditelná v praxi. Nové povinnosti pro zemědělce proto nelze zavádět bez zohlednění jejich skutečných dopadů a odpovídajícího financování. Ministr Červený také připomněl, že zemědělci jsou pro ochranu české krajiny důležitými partnery. Právě oni se o její velkou část každodenně starají a bez vzájemné spolupráce nelze dosáhnout dobrých výsledků. Na závěr poděkoval Zemědělskému svazu ČR za pozvání i dosavadní konstruktivní dialog a delegátům popřál šťastnou ruku při volbě nového vedení. 🇨🇿

🐦 Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá. Jsou však i druhy, kterým se u nás naopak daří a jejich populace roste. 📈👇 🟢 Holub hřivnáč – Za posledních 44 let se jeho početnost téměř zčtyřnásobila. Daří se mu i díky tomu, že se přizpůsobil životu ve městech. 🟢 Jeřáb popelavý – Od 80. let, kdy u nás začal znovu hnízdit, jeho počty soustavně rostou. Tento nárůst je výsledkem kombinace úspěšné ochrany, dostupnosti potravy v zemědělské krajině (zejména kukuřice) i mírnějších zim. 🟢 Krkavec velký – jejich populaci pomohla cílená ochrana. Od 80. let tak jejich početnost vrostla nejvíce ze všech pěvců, každý rok roste v průměru o 10 %. 📰 Kterým dalším druhům se daří? Které ubývají a z jakých důvodů? A jak to můžeme změnit? Přečtěte si publikaci Stav ptactva v Česku 2026. PDF ke stažení: https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2026/10/Stav-ptactva-v-Cesku-2026_web.pdf Foto: holub hřivnáč, Ludmila Korešová

🦫💧NÁVRAT BOBRA (CASTOR FIBER) DO POĽNOHOSPODÁRSKYCH OBLASTÍ JE PRÍNOSOM V KONTEXTE KLIMATICKEJ ZMENY 🦫💧 V mimoriadne suchom roku sa opäť ukazuje, akú dôležitú úlohu zohráva bobor vodný pri zadržiavaní vody v krajine. 🌾 V Medzibodroží sa práve na miestach ovplyvnených činnosťou bobra zachovali vodné plochy, ktoré poskytli útočisko mnohým druhom vtákov, obojživelníkov a ďalších živočíchov. 💚 Tam, kde je bobor, je aj voda. A voda znamená život. 🎥 Pozrite si, ako dokáže bobor svojou činnosťou pretvárať krajinu. Viac v príspevku kolegov z CHKO Latorica. 👇 #ŠOPSR #CHKOLatorica #BoborVodný #OchranaPrírody #Biodiverzita #KlimatickáZmena

Vyššia hranica, od ktorej je neoprávnené nakladanie s odpadmi trestným činom, prísnejšie posudzovanie intenzity nedbanlivosti a väčší dôraz na nápravu namiesto samotného potrestania. K tomu tiež nové nastavenie pokút. Pri environmentálnych trestných činoch sa bude viac rozlišovať závažnosť konania, vysvetľuje Martin Lipták z rezortu spravodlivosti. Návrh už prešiel vládou. Viac v článku 👇 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110674/trestny-poriadok-zivotne-prostredie-odpady

🐦‍⬛ Také k vám už dorazili havrani? 🐦‍⬛ ❄️ Jejich brzký přílet předpovídá podle pověr tuhou zimu. Havrani polní k nám na zimu přilétají ve velkých hejnech z východní a severovýchodní Evropy – nejčastěji z Polska, Běloruska a Ruska. Napadne-li tam vysoká sněhová pokrývka, nemohou najít potravu a vydávají se na cestu na jih. Během dne se potulují krajinou a hledají potravu. 🌙 Za soumraku se pak shromažďují na osvědčených nocovištích, kde se jich mohou shromáždit obrovské počty, klidně i několik tisíc. 🚡 Jedno z největších zimovišť havranů a dalších krkavcovitých v Česku je v Brně, kde ale kolonii hrozil zánik kvůli plánu na městskou lanovku. To už je naštěstí minulost, nové vedení města slíbilo projekt ukončit. 👉 Více o havranech v Brně se dozvíte na stránce Černá křídla nad Brnem. 🎙️ Poslechněte si také archivní díl podcastu Ptačí řeči o havranech: https://www.youtube.com/watch?v=Tq7ThkQvI00 Foto: Ludmila Korešová

Český les – jedinečné pohoří na pomezí Čech a Bavorska pokryté bohatými a kdysi neprostupnými hvozdy pohraničního pásma. Krajina s desítkami zaniklých obcí, krásnými zákoutími a tajemnými stezkami připomíná zdejší pohnutou historii.🏚️ Mnohá místa, kde se dříve hospodařilo, si dnes příroda bere zpět. I proto má Český les osobitý ráz. V národní přírodní rezervaci Čerchovské hvozdy nebo v přírodních rezervacích Diana, Pleš, Malý Zvon a Dlouhý vrch najdete bučiny se stromy starými i 250 let. 🌳 V lesích se tu ponechává mrtvé dřevo – je totiž útočištěm pro mnoho rostlin, hub a živočichů. Lesy doplňuje pestrá mozaika pastvin, luk, zarůstajících lad a rašelinišť. CHKO Český les je protkána mokřady. V její severní části na nich rostou vzácné rašelinné smrčiny a blatkové bory, které v létě září záplavou bílého chmýří suchopýrů. 🌊 Se zadržováním vody pomáhá bobr evropský. Hnízdí tu také majestátní jeřáb popelavý. A louky? Nejzajímavější jsou ty, na kterých se stále hospodaří. Zdobí je orchideje jako prstnatec májový a vemeník zelenavý. Daří se tu i pestrému společenstvu hmyzu. ____ ☝️ Tento rok je Rokem chráněných krajinných oblastí pod záštitou České komise pro UNESCO. 📸 František Zvoneček

Byli jsme na konferenci Naše příroda. Tématem 12. ročníku byla "Příroda našich hor". Byli jsme v hledišti, na pódiu (úvodní slovo našeho předsedy Libora Ambrozka a přednáška Vojty Bajera z ČSOP Salamandr o Beskydech) i v předsálí (prodejní stánek a výstava k Roku hořců). Děkujeme pořadatelům z Časopis Naše příroda . Konference byla podpořena v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity.

Společné jednání české a slovenské vlády v Bratislavě: Zaměřeno na konkurenceschopnost i ochranu přírody 🇨🇿🇸🇰 Dnes se v Bratislavě uskutečnilo společné jednání vlád České a Slovenské republiky. Ministři se věnovali nejen klíčovým evropským tématům, ale i konkrétní přeshraniční spolupráci v oblasti životního prostředí. 🤝 Společný postup v EU a podpora průmyslu Česko a Slovensko chtějí v Evropské unii postupovat koordinovaně a důrazněji prosazovat společné zájmy. Klíčová je debata o budoucím evropském rozpočtu a posílení konkurenceschopnosti – zejména řešení vysokých cen energií a omezování nadbytečné regulace. Obě strany se shodují na potřebě těsnější koordinace u evropské legislativy (emisní povolenky ETS, obalová legislativa), která má zásadní dopad na náš průmysl. 💬 „Česká republika a Slovensko mají historicky blízké vztahy i řadu společných zájmů. Právě proto je důležité, abychom je v Evropské unii prosazovali společně a důrazněji než dosud,“ zdůraznil ministr životního prostředí Igor Červený, který zároveň odmítl spojování jednání o rozpočtu s tlakem v jiných politických otázkách. V oblasti životního prostředí rezonovala zejména konkrétní témata: ▪️ Řeka Morava: Obnova vodního režimu na dolním toku v oblasti CHKO Soutok s cílem vrátit vodu do vysychající krajiny. ▪️ Chráněná území a národní parky: Společná požární prevence a řešení přemnoženého daňka skvrnitého v Bílých Karpatech. ▪️ Hraniční vody: Pokračující spolupráce na toků Bílých Karpat a v rámci projektu Vlára. Více info v článku: https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/ceska-a-slovenska-republika-chteji-uzsi-koordinaci-v-eu-spolecne-resi-obnovu-moravy-i-dopady

Pozrite sa, ako sa na piesku, kde by ste les nečakali, rodí nová generácia borovíc. Časť 2, sledujte nás, aby vám neušli podobné príspevky. #LESYSR #lesnici #les #borovica #viatepiesky #Zahorie #slovenskeprirodne

Menej ako dva mesiace pred plánovaným spustením povinnej úpravy komunálneho odpadu pred skládkovaním zaznieva kritika prípravy pravidiel aj zvnútra ministerstva životného prostredia. Adriana Czímerová z odboru odpadového hospodárstva MŽP SR dnes (10. novembra) na konferencii otvorene pomenovala problémy, ktoré sprevádzajú prípravu odpadovej legislatívy 👇👇. 📍 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110673/uprava-odpadov-mbu-poplatky-za-skladovanie-ulozenie-odpadu

Dunajské luhy sa zotavujú, tvrdí štúdia realizovaná Slovenskou akadémiou vied. A my sa tešíme 💚 Pretože výskum sa robil na lokalitách, kde sme aktívni s našimi ochranárskymi opatreniami. Potvrdzuje nám to, že výsledky úsilia, ktoré sme investovali do obnovy lužných porastov, ale aj do riečnej dynamiky, je vidno. Aj z družice 😊 Výborným výsledkom výskumu je aj toto tvrdenie: Obnovné opatrenia môžu účinne podporiť ekologickú regeneráciu; ich úspech však závisí od toho, nakoľko efektívne obnovíme a udržíme prirodzené hydrologické procesy, ktoré sú kľúčové pre ochranu lužných lesov pred dlhotrvajúcim suchom. Ak by ste chceli na opatrenia na obnovu lužných lesov prispieť, môžete tak urobiť cez našu aktuálnu zbierku na záchranu Dunajskej divočiny: https://broz.darujme.sk/dunajska-divocina/ Ďakujeme 💚 🛰️🌳 DUNAJSKÉ LUHY SA ZOTAVUJÚ 🌳🛰️ Čo prezradí 40 rokov satelitných pozorovaní o lužných lesoch Dunaja? Že ich stav ovplyvňuje nielen sucho a otepľovanie, ale aj spôsob, akým človek upravil rieku - a ako jej postupne vracia prirodzené prepojenia. Medzinárodný tím s našími kolegami Hamidom Afzalim, Marcelom Hudcovičom, Lukášom Michalejem a Milošom Rusnákom sledoval dlhodobé zmeny v zdravotnom stave vegetácie. Výskum upozorňuje, že účinok obnovy treba hodnotiť v dlhšom čase a odlíšiť ho od výkyvov klímy. Článok vyšiel v Environmental Research Letters, v časopise v prvom decile podľa Scopus CiteScore. Viac informácií na webe 🌐 (link 🔗 v komentároch) Slovenská akadémia vied BROZ - ochranárske združenie Katedra fyzickej geografie a geoinformatiky ━━━━━━━━━━━━━━━━━━ 🔬 NOVEMBER VO VEDE | 4/16 Príspevok je súčasťou novembrového vedeckého seriálu, v ktorom predstavujeme vybrané publikácie Geografického ústavu SAV, v. v. i v roku 2026. Štyrikrát týždenne vám priblížime, čo naši vedci skúmajú, čo zistili a prečo je to dôležité pre spoločnosť.

Doterajším základom európskej obalovej legislatívy bola smernica 94/62/ES, ktorá takmer tri desaťročia upravovala predchádzanie vzniku obalových odpadov, ich zber a recykláciu. Postupne sa však ukázalo, že nedokáže dostatočne reagovať na nové environmentálne výzvy ani zabezpečiť jednotné pravidlá na európskom trhu. ✍️ Píše Roman Zvara, environmentálny špecialista OZV NATUR-PACK. ➡️ https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110672/ppwr-obaly-natur-pack

Začala klimatická konference COP31 v Antalyi. Česko prosazuje realistická opatření a předsedá regionální skupině OSN 🇨🇿🌍 V Turecku odstartovala globální klimatická konference COP31 za účasti zástupců z téměř 200 zemí. Českou delegaci vede ministr životního prostředí Igor Červený. ČR prosazuje opatření, která budou ekonomicky přiměřená, technologicky realizovatelná a neohrozí naši energetickou bezpečnost ani konkurenceschopnost průmyslu. Klíčovými tématy pro nás zůstávají adaptace na změnu klimatu, ochrana vodních zdrojů a předcházení vzniku odpadů. 💬 „Klimatická opatření musí respektovat rozdílné podmínky jednotlivých států a neohrožovat životní úroveň občanů. Prioritou je pro nás hospodaření s vodou, protipovodňová ochrana i efektivní nakládání s odpady,“ říká ministr Igor Červený. Česká republika navíc v letošním roce společně s Ázerbájdžánem předsedá Východoevropské regionální skupině (EEG), čímž se přímo podílí na procesním řízení celé konference a zastupuje zájmy 23 států regionu. Více v článku: https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/zacala-klimaticka-konference-cop31-ceska-republika-predseda-vychodoevropske-regionalni-skupine

V MEDZIBODROŽÍ VYRASTIE NOVÁ POZOROVATEĽŇA VTÁCTVA! V rámci cezhraničného projektu Neprebádaný turistický raj (#3rivers4), podporeného z programu Interreg Maďarsko – Slovensko, vybudujeme v obci Strážne novú pozorovateľňu vtáctva. 🌿 Medzibodrožie je domovom jedinej malej hniezdnej populácie vzácnej krakle belasej na Slovensku. Rastúci záujem návštevníkov však môže ohrozovať jej prirodzené prostredie. Nová pozorovateľňa umožní bezpečné pozorovanie vtáctva bez zbytočného vyrušovania. Súčasťou projektu budú aj informačné a vzdelávacie aktivity, ktoré prispejú k ochrane prírody a rozvoju ekoturizmu. 🤝 Projekt realizujeme v spolupráci s partnermi: Dopravná infraštruktúra Košického samosprávneho kraja, n. o. – vedúci partner Prešovská bicyklová skupina Kostitras Obec Révleányvár (Maďarsko) Spoločne prepájame ochranu prírody s rozvojom udržateľného cestovného ruchu a vytvárame nové možnosti na spoznávanie slovensko-maďarského pohraničia. Príspevok EÚ z Európskeho fondu regionálneho rozvoja na naše projektové aktivity: 40 816 € Projekt je spolufinancovaný Európskou úniou v rámci programu Interreg Maďarsko – Slovensko. @interreghusk #BuildingPartnership #InterregHUSK #EuropeanUnion #crossbordercooperation #regionaldevelopment #3rivers4

Domácnosti aj firmy v mnohých mestách a obciach Slovenska čakajú od 1. januára 2027 nové sadzby poplatkov za komunálny odpad, ale aj nové nastavenie zliav a úľav. Kým v niektorých mestách už mestské zastupiteľstvá zmeny schválili, inde návrhy ešte len čakajú na prerokovanie. Pozrite si prehľad 👇👇, ktorý zahŕňa mestá, kde už zastupiteľstvá odobrili nové všeobecne záväzné nariadenia (VZN) alebo kde je na stole konkrétny zámer. 📋 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110671/poplatky-odpady-smeti-2027-mesta-obce

♻️ TRIEDIACA STANIČKA #6: TRIEDIME ZÁLOHOVANÉ OBALY 👉 Zálohované obaly označené symbolom „Z“ a textom „ZÁLOHOVANÉ“ vraciame prázdne, nestlačené a s čitateľným čiarovým kódom. Tak zabezpečíme, že sa môžu opätovne spracovať a využiť na výrobu nových obalov. ♻️ 👉 Séria vznikla počas festivalu Vrbovské vetry a Huncútko - rodinný festival, kde sme spolu so Slovensko Zálohuje návštevníkom pomáhali so správnym triedením odpadu priamo pri našich triediacich staničkách. 🙌♻️ #NATURPACK #TriediacaStanicka #zalohovanie #obaly #triedenie #odpad

Vánoce se pomalu blíží. Přijďte nasát tu pravou vánoční atmosféru bez shonu a starostí. Zveme vás na Vánoční výstavu ovoce, kterou pořádáme ve spolupráci s Národní zemědělské muzeum Praha. V termínu 26.-28. 11 2026 se můžete těšit na přehlídku starých zimních odrůd jabloní a hrušní, ukázku tradičních vánočních předmětů, ochutnávky ovoce i zajímavý doprovodný program. Co vás čeká? ➡ komentovaná prohlídka vystavených odrůd spojená s degustací ➡ přednáška o starých odrůdách ➡ praktický seminář roubování ovocných stromů ➡ poradenství a určování odrůd ovoce 🍐 Vánoční výstava ovoce 📅 26.-28. 11 2026, 9:00-17:00 📍 Národní zemědělské muzeum, Kostelní 1300/44, Praha 7 ℹ️ účast na přednáškách a seminářích je kapacitně omezená, proto je nutná předchozí registrace na e-mailu katerina.strossova@csop.cz, volná prohlídka výstavy registraci nevyžaduje.

Október sa stal mesiacom lásky k deťom aj čistému ovzdušiu! 🌬️ Stačilo vypnúť motor pred školou, zaparkovať o niečo ďalej alebo nechať auto doma. Aj takto jednoducho mohli rodičia prejaviť lásku svojim deťom – bozkom na rozlúčku aj čistejším ovzduším. Do októbrovej výzvy „Daj stopku rodičovskému idlingu“ v rámci kampane Niečo visí vo vzduchu sa zapojilo až 1 443 detí a dospelých z celého Slovenska! 🚶‍♀️🚴 Školy pripravili dni bez áut, spoločné "pešibusy", tvorivé aktivity aj zaujímavé dopravné prieskumy. Niektorým sa dokonca podarilo na celý deň uzavrieť školské parkovisko. Deti, rodičia aj učitelia tak ukázali, že cesta do školy môže byť zdravšia, bezpečnejšia a šetrnejšia k životnému prostrediu. 📸 Viac o aktivitách škôl, zaujímavých príbehoch a výsledkoch októbrovej výzvy nájdete v článku 👉 https://bit.ly/3Wg5HQm Kampaň sa realizuje v rámci projektu LIFE IP PopulAIR – Zlepšenie kvality ovzdušia.

Tento týden vás místo snímků od našich kolegů potěšíme fotkami z fotosoutěže CHKO a LIFE České středohoří k 50. výročí vyhlášení chráněné krajinné oblasti. 🌄 Autorem těchto podmanivých záběrů je Michal Janšto. A jak o něm řekla jedna ze sledujících: „Ne každý, kdo vidí, se umí opravdu koukat... Michal jo, a moc krásně.“

Triedenie odpadu sa v posledných rokoch postupne mení. V kontajneroch na papier a plasty končia rôzne druhy obalov aj neobalových výrobkov, ktorých zastúpenie ovplyvňujú spotrebiteľské návyky, spôsob zberu či zmeny na trhu. Nová analýza ukazuje, ako sa za posledné tri roky menilo zloženie triedeného odpadu. Výsledky sú zaujímavé aj pre Slovensko, hoci systémy zberu sa líšia. Viac v článku 👇 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110669/rozbor-plastovy-papierovy-odpad-cesko-eko-kom

🐦🐦 Když na krmítko zavítá hejnko neposedných stehlíků, je vždy o zábavu postaráno. 😊 📊 A nejde o nijak vzácné návštěvníky – během loňské Ptačí hodinky byli stehlíci sedmým nejčastěji pozorovaným druhem. Objevili se přibližně na každém pátém krmítku. 📈 Populace stehlíků u nás i v Evropě v posledních desetiletích roste a stehlíci začínají hnízdit také v severnějších částech Evropy. Pravděpodobným důvodem jsou příznivější podmínky související se změnou klimatu. 🍽️ K rostoucí početnosti stehlíků mohlo přispět také přikrmování. Ve Velké Británii se mezi lety 1973 a 2010 zdvojnásobil počet krmítek a současně se od roku 1980 do roku 2010 téměř zdvojnásobila populace stehlíků. Zároveň se výrazně zvýšil podíl zahrad, kde byli stehlíci pozorováni na krmítku z 20 na 80 %. Pokud jim chcete během chladných dnů přilepšit, můžete je pohostit slunečnicí a dalšími drobnými semínky. 🛒 Zásobu kvalitního krmení (nejen) pro stehlíky pořídíte v Obchod ČSO: https://obchod.cso.cz/krmivo-pro-ptaky/

Z lesa prišlo drevo na štiavnické krovy. Do lesa sa vrátilo 2 023 jedličiek. 🌲 Ďakujeme mestu Banská Štiavnica a Mestským lesom Banská Štiavnica, že sme mohli byť pri tom. #lesysr #banskastiavnica #jedla #drevo

💧 Vodárenská nádrž Starina zásobuje pitnou vodou viac ako 600 000 obyvateľov Slovenska. Ochrana jej povodia je preto mimoriadne dôležitá, rovnako ako ochrana lesov v jej povodí, ktoré pomáhajú zadržiavať vodu v krajine, regulovať jej odtok a udržiavať jej kvalitu. Lesy v Poloninách sú pritom veľmi dôležité pre ochranu populáciu viacerých vtáčích druhov a ďalších živočíchov. Tohtoročné sucho nám opäť ukázalo, aké vážne dôsledky môže mať nedostatok zrážok. V dôsledku klimatickej zmeny pritom musíme počítať s tým, že roky s podobnými extrémami sa budú objavovať častejšie. Starostlivosť o vodné zdroje by preto mala patriť medzi najvyššie priority štátu. Napriek tomu schválená zonácia Národného parku Poloniny znížila úroveň ochrany na 1 700 hektároch priamo v povodí Stariny. V najprísnejšej ochrane je iba 19 % územia národného parku a na väčšine jeho plochy je naďalej možná ťažba dreva. 🐦 Dôslednejšia ochrana Polonín by pritom pomohla nielen k ochrane vodného zdroja ale pomohla by aj viacerým ohrozeným druhom vtáctva. Muchárik malý, ďateľ bielochrbtý a ďalšie druhy viazané na zachovalé staré bučiny by z rozšírenia prísnej ochrany v Poloninách výrazne profitovali. Zvyšovanie rozsahu bezzásahových území v Tatrách či Nízkych Tatrách je síce dôležité pre iné druhy, no druhom ako muchárik malý, ďateľ bielochrbtý zonácia TANAPu, NAPANTu nepomôže v takej miere ako ochrana ich typických biotopov vo východných Karpatoch. Preto je veľmi dôležité aj to ako ja zabezpečená ochrana a manažment lesných biotopov v Poloninách. Aj preto podporujeme verejnú výzvu (https://zastarinu.sk/) organizácie Aevis Foundation, ktorá žiada vládu SR o zvýšenie ochrany Národného parku Poloniny a celého povodia Stariny, obmedzenie ťažby dreva a podporu miestnych komunít, vlastníkov pozemkov a cestovného ruchu založeného na ochrane prírody. Konkrétne žiadame: ✅ zvýšiť ochranu Národného parku Poloniny a celého povodia Stariny ✅ obmedziť ťažbu dreva v prospech lesov, ktoré prirodzene zadržiavajú vodu ✅ podporiť miestne komunity, samosprávy, vlastníkov pozemkov a cestovný ruch, ktorý stavia na ochrane prírody 👉 Výzvu môžete podporiť na https://zastarinu.sk/ #ZaStarinu #Starina #Poloniny #ZaNašuVodu Dnes spúšťame verejnú výzvu vláde SR. 💦 Starina nie je len nádrž niekde ďaleko v Poloninách. Je to naša voda. A lesy Polonín sú jej ochranou: zachytávajú vodu v krajine a chránia pramene aj celé povodie. Vláda však po schválení zonácie národného parku znížila ochranu na 1 700 hektároch priamo v povodí Stariny. V prísnej ochrane je iba 19 % parku a na väčšine územia sa môže naďalej ťažiť drevo. To oslabuje schopnosť lesov zadržiavať a čistiť vodu. Preto od vlády žiadame: ✅ zvýšiť ochranu Národného parku Poloniny a celého povodia Stariny ✅ obmedziť ťažbu dreva v prospech lesov, ktoré prirodzene zadržiavajú vodu ✅ podporiť miestne komunity, samosprávy, vlastníkov pozemkov a cestovný ruch, ktorý stavia na ochrane prírody 👉 Podpíšte výzvu na https://zastarinu.sk/ a pošlite ju ďalej. Čím viac nás bude, tým silnejší bude náš hlas. Ďakujeme 💙 #ZaStarinu #Starina #Poloniny #ZaNašuVodu

Český svaz ochránců přírody dokončil rozsáhlou rekonstrukci rybníku V Seči dolní na Jihlavsku. Ten je jedním z Místo pro přírodu, cenných přírodních lokalit vykoupených ochránci přírody za účelem jejich trvalé ochrany. I během stavebních zásahů rybník sloužil přírodě. Realizace přinesla mnohé cenné zkušenosti. Rybník V Seči dolní nedaleko Jersína na Jihlavsku byl vykoupen Českým svazem ochránců přírody v roce 2015. Šlo v té době o jednu z mála vodních ploch v regionu, kde neprobíhalo intenzivní rybníkářství, a tudíž byl rájem pro obojživelníky a další vodní organismy. „Rybník jsme již kupovali s vědomím, že hráz bude potřebovat opravu,“ konstatuje Martina Kišelová z Českého svazu ochránců přírody. „Pokud by se protrhla, znamenalo by to nejen ohrožení cizího majetku, ale i zánik této unikátní přírodní lokality. Než se povedlo vše připravit a sehnat potřebné finance, nějakou dobu to trvalo.“ Projekt spolufinancovali Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Nadační fond Veolia Více v článku: https://csop.cz/misto-pro-prirodu-v-seci-dokoncili-jsme-setrnou-rekonstrukci-zabiho-rybniku/ Chcete podpořit vznik dalších Míst pro přírodu? Přispějte na konto veřejné sbírky: https://daruj.mistoproprirodu.cz/

Trojica sektorových organizácií (ZOP SR, APOH a ZOVP) upozorňuje, že z MŽP SR necelé dva mesiace pred termínom stále neprichádza jasný signál, či a ako bude systém od nového roku fungovať. Chýba adresné usmernenie, ako nakladať s niektorými frakciami odpadu, absentuje schválený dokument o poplatkoch a ďalšie dôležité dokumenty. Firmy investovali, obce obstarávajú, ale ministerstvo stále neprišlo s vykonávacími predpismi. Samosprávy nevedia nastaviť rozpočty. Čítajte tu ⬇️⬇️ https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110670/uprava-odpadov-mbu-pravidla-vyhlaska

🌲 ŠIŠKA 2026: Dva dni plné inšpirácie, nových poznatkov a zážitkov! ☁️ Tentoraz sa pozornosť sústredila na tému, ktorá sa týka každého z nás – kvalitu ovzdušia. Festival environmentálnej výchovy ŠIŠKA v Jasnej spojil stovku environmentálnych pedagógov, odborníkov a nadšencov z celého Slovenska. 🌍 Program ponúkol 30 prednášok, workshopov, inšpiratívnych vstupov a praktických aktivít. Účastníci sa venovali napríklad vzniku smogových situácií, správnemu zakladaniu ohňa, možnostiam a úskaliam využívania umelej inteligencie vo vzdelávaní či významu lesov pre kvalitu životného prostredia. 📺 Súčasťou festivalu bola aj originálna AirVízia – televízia o ovzduší, v ktorej dostali priestor aj ocenení účastníci kampane Niečo visí vo vzduchu. 🍃 Dva dni priniesli množstvo nových poznatkov, výmenu skúseností a inšpiráciu, ktorú si účastníci odnášajú späť do svojich škôl a komunít. 📸 Ako festival vyzeral? Pozrite si článok, fotografie a prezentácie z podujatia 👉 https://bit.ly/4eCK579

VTÁČÍ SVET SENIANSKYCH RYBNÍKOV V PODOBE ŠPERKOV 🐦💎 Niektoré vtáčie druhy právom nazývame drahokamy, či klenoty našej prírody. A teraz ich môžete nosiť aj ako skutočné šperky. 💎🐦 Talentovaná slovenská šperkárka Petra Toth vytvorila limitovanú kolekciu šperkov Senné inšpirovanú vtáctvom Senianskych rybníkov. Nájdete v nej rybárika riečneho, fúzatku trstinovú, vlhu obyčajnú, kúdeľníčku lužnú, mlynárku dlhochvostú, stehlíka obyčajného, slávika modráka či krakľu belasú. Jednotlivé vtáčie druhy sa jej podarilo stvárniť naozaj nádherne a s citom pre ich charakteristické črty. Teší nás, že sme mohli pomôcť s výberom vtáčích druhov a byť súčasťou vzniku tejto krásnej kolekcie. Ešte viac nás teší, že výťažok z každého nákupu podporí našu organizáciu a starostlivosť o Vtáčí raj. Ďakujeme ❤️. Šperky sú už v predaji na web-stránke https://www.petratoth.sk/ . Ide o limitovanú edíciu, ktorá sa rýchlo míňa. Ak hľadáte originálny darček k sviatku pre milovníčku vtáctva, neváhajte dlho. 🙂 Ďakujeme, Petra Toth za krásne spojenie šperkárskeho umenia a lásky k prírode, aj za podporu ochrany vtáctva! 🐦

Elektrárny Opatovice podpísali zmluvu s konzorciom, ktorého súčasťou je aj slovenský podnik. Zariadenie s kapacitou 150-tisíc ton odpadu má stavebné povolenie, investor stále pripravuje aj záložný variant. ZEVO je jednou zo súčastí transformácie elektrárne, ktorá chce do konca roka 2030 úplne ukončiť spaľovanie hnedého uhlia. Viac v článku 👇 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110667/zevo-opatovice-naklady-vystavba-povolovanie

Viac informácií nájdete na priloženom linku 👉 https://www.enviroportal.sk/sprava/12127

📰♻️ Prinášame vám prehľad noviniek v médiách, legislatíve, investíciách a verejnom obstarávaní v odpadovom hospodárstve za uplynulý týždeň. Prečítajte si tu ⬇️ https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110668/monitoring-odpadoveho-hospodarstva-2---8-11-2026

Promyšlené kácení v CHKO Soutok prospívá vzácnému broukovi i starým stromům. 🌳 Takových veteránů tu roste několik tisíc. Hostí pestré společenstvo hmyzu, zcela zásadní jsou pro brouky vázané na dřevo - třeba pro vzácného krasce dubového. Ten k životu potřebuje nejen staré, ale i osluněné stromy. Spojujeme tak záchranu záchranu krasce s péčí o letité velikány. 🍂 Dostatek světla je totiž potřeba i pro zachování a prodloužení jejich vitality. Vloni jsme proto začali uvolňovat prostor kolem starých dubů na polesí Soutok. Chceme především odstranit dřeviny, které jim stíní. 👩‍🌾 Práce probíhají i na polesích Tvrdonice a Mikulov. V plánu je osvobození 228 stromů z hustého zapojeného porostu. Děkujeme za spolupráci Lesy České republiky a za finanční dar IKEA. Péči podporuje i evropský projekt Prospective LIFE. 📸 CHKO Soutok - oficiální profil #ProspectiveLife

V Záchranná stanice Bartošovice proběhlo tento víkend setkání dárců sbírky Zvíře v nouzi. Je to jedinečná událost, kdy se setkají lidé, kterým osud zraněných a handicapovaných zvířat není lhostejný. Právě díky jejich štědrosti a podpoře mohou záchranné stanice pomáhat zvířatům, která se bez lidské pomoci neobejdou. Každý příspěvek má smysl a za každým z nich stojí příběh zvířete, kterému dal někdo šanci na život. Děkujeme všem dárcům, podporovatelům i těm, kteří sbírku šíří dál. Moc si vaší pomoci vážíme! Chcete také pomoci? Přispějte na veřejnou sbírku Zvíře v nouzi: https://daruj.zvirevnouzi.cz/

🦇 Štyri jaskyne otvorené aj v novembri! 🍂 Jaskynná sezóna sa končí, no niektoré podzemné krásy môžete stále objavovať! 🦇 Aj počas novembra zostávajú otvorené štyri sprístupnené jaskyne: 📍 Do 15. novembra: Belianska jaskyňa a Demänovská jaskyňa slobody. 📍 Do 30. novembra: Domica a Važecká jaskyňa. 🍂 Využite posledné príležitosti na návštevu a objavte jedinečné krásy nášho podzemia. Viac informácií nájdete v pôvodnom príspevku. 👇 #SlovenskeJaskyne #SpravaSlovenskychJaskyn #OchranaPrirody #SOPSR

Nejen Slapy...

🌲💧 Jak zajistit, aby naše lesy lépe odolávaly suchu a dokázaly zadržet více vody? Právě o tom se diskutovalo na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, kde se uskutečnil kulatý stůl „Sucho a zadržování vody v krajině“ za účasti ministra životního prostředí Igora Červeného, ministra zemědělství Martina Šebestyána, odborníků a vlastníků lesů. 🌳 Zdravé a druhově pestré lesy jsou jedním z klíčů k odolnější krajině. Lépe zvládají klimatické výkyvy, podporují přirozený vodní režim a zároveň vytvářejí vhodné podmínky pro rostliny i živočichy. Ministerstvo životního prostředí proto podporuje přírodě blízké hospodaření, omezení rozsáhlých holosečí a obnovu lesů s pestrou druhovou skladbou. 💚 A nezůstává jen u slov. Z Operačního programu Životní prostředí již byly podpořeny projekty na posílení stability lesních porostů za více než 62 milionů korun. Cílem je krajina, která dokáže lépe čelit suchu, zadržovat vodu a zůstane zdravá i pro další generace.

🏡 REALIZÁCIA PROGRAMU POKRAČUJE. Vyplatili sme 4 mil. € na zálohách 💶 Slovenská agentúra životného prostredia týmto ubezpečuje všetkých svojich zmluvných partnerov, predovšetkým žiadateľov a klientov programu Obnov dom mini+ , že aj napriek nedávnym personálnym zmenám vo vedení organizácie implementácia programu úspešne pokračuje. 👉Aktuálne SAŽP pokračuje vo vyhodnocovaní doručených žiadostí o poskytnutie nenávratného finančného príspevku ako aj v zazmluvňovaní úspešných žiadostí. 📌Týmto by sme chceli vyvrátiť obavy verejnosti z predlžovania termínov jednotlivých úkonov, ktoré sme v nedávnej dobe zaregistrovali na sociálnych sieťach. 📌V tejto súvislosti taktiež uvádzame, že k dnešnému dňu evidujeme 764 zmlúv o poskytnutie nenávratného finančného príspevku zverejnených v Centrálnom registri zmlúv, 762 vyplatených záloh v hodnote 4,12 milióna € a dokonca 5 úspešne ukončených a uhradených projektov. 📞V prípade akýchkoľvek otázok sú Vám k dispozícii naši pracovníci na oficiálnej infolinke 0850 221 715 od pondelka do piatka v čase od 8:00 do 16:00 hodiny, prípadne Vás privítame na pobočkách v našich regionálnych kanceláriách.

Vyšlo nové číslo zpravodaje Svět geologie! 🐢🌍 Podívejte se, co si v 4. letošním vydání přečtete: 🔹 Rozhovor s Kryštofem Vernerem o oceněné mapě Etiopie a jejím významu pro praxi i vědu 🔹 Unikátní nález třetihorní želvy Manouria morla na Mostecku 🔹 Příčiny ničivé katastrofy na hranicích Nepálu a Tibetu 🔹 Úspěch českých studentů na Mezinárodní olympiádě věd o Zemi v Turíně 🔹 Fotoreportáž z Javoříčských jeskyní, geologický příběh hradu Kámen i výzkumy v Zambii 🔹 Zprávy z činnosti ČGS, knižní novinky a pozvánky na akce Časopis je zdarma ke stažení na webu ČGS! 📖 👇 Čtěte zde: https://cgs.gov.cz/o-nas/aktuality/vyslo-nove-cislo-sveta-geologie-od-ocenene-mapy-etiopie-po-tretihorni-zelvu

🌱 DROPIE SA MENÍ NA MODERNÉ CENTRUM KLIMATICKÉHO VZDELÁVANIA Ako lepšie porozumieť klimatickej zmene a pripraviť sa na jej dôsledky? Aj na tieto otázky budú hľadať odpovede návštevníci environmentálneho centra Dropie pri Zemianskej Olči. Slovenská agentúra životného prostredia pripravuje projekt, ktorý prinesie dve významné novinky: 🌍 Nové vzdelávacie programy pre učiteľov, budúcich pedagógov, lektorov environmentálnej výchovy, deti aj širokú verejnosť. Chýbať nebudú ani aktivity prispôsobené osobám so špecifickými potrebami či vzdelávanie v jazykoch národnostných menšín. 🏡 Komplexná obnova ubytovne, ktorá po rekonštrukcii poskytne zázemie až pre 60 účastníkov. Vďaka tomu sa v Dropí budú môcť realizovať aj viacdňové vzdelávacie pobyty a zážitkové aktivity priamo v prírode. Súčasťou obnovy budú aj riešenia, ktoré návštevníkom ukážu adaptáciu na klimatickú zmenu v praxi – napríklad zelená strecha, fotovoltické panely či systémy na zachytávanie dažďovej vody. Budova sa tak stane miestom, ktoré o klíme nielen rozpráva, ale ju aj pomáha pochopiť. Cieľom je vytvoriť moderné a otvorené vzdelávacie centrum, ktoré spojí odborné poznatky, praktické skúsenosti a zážitkové vzdelávanie. Projekt Educational Centre Dropie – Edukačné centrum Dropie je podporený z Nórskych grantov a spolufinancovaný zo štátneho rozpočtu SR v rámci programu Zelená transformácia.

🪲 Nenápadný chrobák, ktorý si zaslúži našu pozornosť! 🌿 Fuzáč karpatský patrí medzi ohrozené druhy, ktorých ochrana je dôležitá pre zachovanie biodiverzity našich lesov. 📺 Ako prebiehajú opatrenia na jeho ochranu v Národnom parku Muránska planina? Pozrite si reportáž STVR! 👇 🌿 Opatrenia sa realizujú v rámci projektu Príroda pre všetkých , ktorý je podporený Európskou úniou prostredníctvom LIFE Programme a zo štátneho rozpočtu SR prostredníctvom Ministerstvo životného prostredia SR. 🤝 Národný park Národný park Muránska planina | WWF Slovakia #SOPSR #PrirodaPreVsetkych #FuzacKarpatsky #MuranskaPlanina #LIFEProgramme #OchranaPrirody #Biodiverzita Na Muránskej planine zachraňujú kriticky ohrozený druh chrobáka fúzača karpatského. Dôležitú úlohu zohráva aj nenápadný ker zemolez čierny.

🐟 Vzácny KARAS ZLATISTÝ v Kysihýbelských jazierkach! 🌿 Dobré správy z okolia Banskej Štiavnice! 💚 Ichtyologický prieskum potvrdil nielen výskyt chráneného karasa zlatistého, ale aj jeho úspešné prirodzené rozmnožovanie. ⚠️ Výskyt nepôvodného karasa striebristého však upozorňuje na potrebu ochrany tejto vzácnej populácie. 📸 Viac o prieskume a jeho výsledkoch v príspevku kolegov zo Správy CHKO Štiavnické vrchy . 👇 #SOPSR #CHKOStiavnickeVrchy #OchranaPrirody #KarasZlatisty #Biodiverzita #Kysihybel #BanskaStiavnica #IchtyologickýPrieskum

Biele Karpaty patria k možno nenápadným, no z pohľadu ochrany prírody tým najcennejším oblastiam Slovenska. Ich výnimočnosť spočíva v pestrej mozaike druhovo extrémne bohatých lúk, starých sadov a záhrad, lesov či skalných brál. Aj preto ide o územie, ktorému sa v BROZ dlhodobo a intenzívne venujeme. Obnovujeme tu orchideové lúky, spolupracujeme s mnohými miestnymi farmármi, pasieme vlastné stáda a pomáhame zachraňovať vzácne modráčiky na podmáčaných lúkach či jasone na slnkom zaliatych skalách 👨‍🌾🪻🐛 🦋 Práve tieto ohrozené druhy motýľov sa stali námetom dvoch z celkovo 12 epizód nového dokumentárneho cyklu Prírodné divy Bielych Karpát. Tento seriál približuje miestne rastlinstvo a živočíšstvo, ale aj zaujímavých ľudí, tradície a hospodárenie, ktoré po stáročia formovali tunajšiu krajinu. 🐜 V tretej časti s názvom Mravčie kráľovstvo televízny štáb zavítal k našim spolupracujúcim farmárom z Kozej farmy Vlčí vrch v Hornej Súči. Ak sledujete našu prácu, určite viete, prečo ich zaujalo práve toto netypické spojenie kôz, mravcov a motýľov. Ak nie, pozrite si a pochopíte 😊 ⛰️ V piatej epizóde nesúcej názov Biele skaly zas sprevádza divákov po Vršatských bradlách náš kolega Jakub Cíbik z projektu #LIFE_Endemic_PANALP. V rámci neho tu obnovujeme vhodné podmienky pre jedného z hlavných hrdinov tejto epizódy – jasoňa červenookého. 👀 Za pozretie však určite stoja aj ostatné diely. Cyklus postupne vysiela STVR každú stredu na Dvojke. Jednotlivé epizódy nájdete aj v televíznom archíve STVR (odkaz v komentári).

🌍 Ochrana ozonové vrstvy vyžaduje mezinárodní spolupráci, ve které hraje Česká republika dlouhodobě aktivní roli. Na 38. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu (MOP38) ve rwandském Kigali zastupoval ČR náměstek ministra životního prostředí Ivo Marcin. Hlavním tématem kulatého stolu bylo zhodnocení deseti let od přijetí Kigalského dodatku, který se zaměřuje na postupné snižování spotřeby částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC). Náměstek Marcin ve svých vystoupeních zdůraznil zejména: 🔹 Klimatické přínosy: Smluvní strany dosud odstranily téměř 99 % regulovaných látek poškozujících ozonovou vrstvu. Úplná implementace Kigalského dodatku může do konce století zabránit zvýšení globální teploty o 0,3 až 0,5 °C. 🔹 Zkušenosti ČR a EU: Česko představilo své postupy při omezování HFC látek, certifikaci techniků, potírání nelegálního obchodu i dozoru nad trhem, které nabízí ke sdílení s dalšími státy. 🔹 Důraz na vědu a technologie: Je nezbytné propojit přechod na alternativní chladiva s energetickou účinností a průběžně sledovat rozdíly mezi hlášenými údaji a reálnými atmosférickými měřeními. 🤝 Na okraj zasedání proběhlo také bilaterální setkání s náměstkyní generálního tajemníka OSN a zástupkyní výkonné ředitelky Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Elizabeth Marumou Mremou. Předmětem rozhovoru byla reforma mezinárodních environmentálních agend OSN v rámci iniciativy UN80 a snížení roztříštěnosti mezinárodních procesů. Zástupkyně UNEP ocenila působení ČR v mezinárodních úmluvách. Photo by IISD/ENB | Danny Skilton

Na východe Slovenska pribudnú nové kapacity na spracovanie kovového a stavebného odpadu. Výsledkom investície za milióny eur má byť mechanická úprava, oddelenie jednotlivých frakcií kovov a výroba prefabrikátov z použitých stavebných materiálov. Košická spoločnosť plánuje v priemyselnom areáli nové technológie na spracovanie kovového šrotu aj stavebných odpadov. Z recyklovaného kameniva chce vyrábať betónové výrobky. Viac sa dozviete tu ⬇️⬇️ https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110662/recyklacne-centrum-kovovy-stavebny-odpad

OBJAV ĽADOVEJ PRIEPASTI V TATRÁCH V rámci revízie ľadových jaskýň Slovenska skúmame túto jeseň aj územie Vysokých Tatier. Zatiaľ sme neoverili stav všetkých doteraz evidovaných ľadových jaskýň, no podaril sa prekvapivý objav: Členovia Slovenskej speleologickej spoločnosti identifikovali v lidarovom digitálnom modeli reliéfu (DMR) tvary indikujúce priepasť a v bujnom poraste kosodreviny sa im ju podarilo aj nájsť. My sme popri revízii ľadových jaskýň v okolí lokality plánovali súradnice vchodu presne zamerať. Pri jej opätovnom hľadaní spolu s jaskyniarmi síce náš pracovník na priepasť podľa DMR natrafil, no ukázalo sa, že jej dno je celé vyplnené ľadom a snehom a nejde o priepasť, ktorú jaskyniari prv našli, ale tú, ktorú prvú hľadali. Obe sú vzájomne vzdialené len niekoľko metrov, no dohľadnosť v kosodrevine blížiaca sa nule spôsobila počiatočné identifikačné zmätky. Dali sme jej názov Priepasť v džungli. Je v nepríjemnej húštine, uprostred statnej kosodreviny. Priamo nad ústím priepasti sa dá voľne stáť na jej konároch. Veď posúďte sami – no na fotke je to ešte veľmi milosrdne zobrazené... Všeobecne ľadové jaskyne u nás postupne, vplyvom klimatickej zmeny, zanikajú, tak aspoň táto jedna o čosi vylepší štatistiky.

❄️ Spúšťame prihlasovanie na IV. – a už poslednú – edíciu našich bezplatných fotografických workshopov! 📷 Stretneme sa v zimnej atmosfére, aby sme počas dvoch dní zachytávali čaro babiohorského pohraničia. Vybrané práce budú prezentované na výstave a v záverečnom albume! ✦ 12. – 13. decembra 2026 ✦ Lektor: Michał Sośnicki ✦ Poľská a slovenská strana babiohorského pohraničia ✦ Zabezpečujeme: ubytovanie, stravu, dopravu v teréne a vstup do BgPN. Prihlasovanie, pravidlá a podrobné informácie nájdete v odkaze v komentári ⬇️ Tešíme sa na vás! ✨ Workshopy sa organizujú v rámci poľsko-slovenského malého projektu „DLA BABIEJ GÓRY – podniesienie atrakcyjności polsko-słowackiego pogranicza / PRE BABIU HORU – zvýšenie atraktivity poľsko-slovenského pohraničia“ (INT/ZA/FMP_ŽSK_02/0030), spolufinancovaného Európskou úniou z Európskeho fondu regionálneho rozvoja a štátnym rozpočtom v rámci programu INTERREG Poľsko – Slovensko 2021 – 2027. -------------------------------------------------------------------------------- PL: ❄️ Ruszamy z zapisami na IV – i już ostatnią – edycję naszych bezpłatnych warsztatów fotograficznych! 📷 Tym razem spotkamy się w zimowej scenerii, by przez dwa dni szukać niezwykłych kadrów na babiogórskim pograniczu. Wybrane prace trafią na wernisaż i do albumu podsumowującego projekt! ✦ 12–13 grudnia 2026 r. ✦ Prowadzenie: Michał Sośnicki ✦ Polska i słowacka strona babiogórskiego pogranicza ✦ Zapewniamy: nocleg, wyżywienie, transport w terenie i wstęp do BgPN. Zapisy, regulamin oraz szczegółowe informacje znajdziecie w linku w komentarzu ⬇️ Czekamy na Was! ✨ Warsztaty organizowane są w ramach polsko-słowackiego małego projektu „DLA BABIEJ GÓRY – podniesienie atrakcyjności polsko-słowackiego pogranicza / PRE BABIU HORU – zvýšenie atraktivity poľsko-slovenského pohraničia” (INT/ZA/FMP_ŽSK_02/0030), współfinansowanego przez Unię Europejską z Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz budżet państwa w ramach programu INTERREG Polska–Słowacja 2021–2027.

Prevádzkovateľ zariadenia na zhodnocovanie odpadov v okrese Galanta predložil dokumentáciu, ktorá počíta s úpravou doterajšieho spôsobu využívania areálu. Nejde pritom o prvý pokus získať súhlas s rozšírením činnosti. Projekt má za sebou aj staršie konanie, ktoré sa skončilo komplikáciou po podanom odvolaní. Spoločnosť preto pristúpila k opätovnému predloženiu zámeru a otvoreniu nového povoľovacieho procesu. Viac v článku 👇 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110658/kompostaren--zvysenie-kapacity-galanta--biosan-consult-eia

Máme velkou radost, že program Obnova tradiční luk postupuje mílovými kroky kupředu. ZO ČSOP Šumava tímto děkujeme za skvělou spolupráci. A nekončíme, už připravujeme další regionální luční směsi, které budou k dostání v prodeji.

Azbest: materiál, ktorý kedysi patril na takmer každú strechu. Dnes vieme, aké riziko predstavuje. ⚠️ 🏠 Kedysi sa používal vo veľkom – na strechách, potrubiach aj ako súčasť izolačných materiálov. Azbest bol lacný, odolný a mal výborné technické vlastnosti. Jeho nebezpečenstvo však spočíva v mikroskopických vláknach, ktoré sa môžu uvoľniť do ovzdušia pri poškodení, rezaní alebo lámaní materiálu. Po vdýchnutí môžu spôsobovať závažné ochorenia. ♻️ Čo robiť, ak máte azbest napríklad na streche? Jeho odstraňovanie a likvidáciu treba zveriť oprávneným špecializovaným firmám, ktoré majú potrebné vybavenie a dodržiavajú bezpečnostné postupy. 🚫 Azbest nelámte, nerežte ani neodstraňujte svojpomocne. Nesprávna manipulácia môže ohroziť vaše zdravie aj zdravie ľudí vo vašom okolí. Rizikom je aj nelegálne ukladanie azbestového odpadu. Chcete vedieť, kde sa s azbestom môžete stretnúť, prečo je nebezpečný a ako postupovať pri jeho bezpečnom odstránení? Prečítajte si náš článok: www.enviroportal.sk/clanok/azbest-od-zazracneho-materialu-po-neviditelnu-hrozbu

Dům přírody Slavkovského lesa 📍 Mariánské Lázně – Kladská Slavkovský les je krajinou hlubokých lesů, rašelinišť, minerálních pramenů a podmáčených luk, která ukrývá vzácné druhy rostlin a živočichů i pozůstatky dávné sopečné činnosti. Pokud ji chcete objevovat, začněte v domě přírody na Kladské. Průvodcem vám bude jelen evropský, typický obyvatel zdejšího kraje. Přímo tady začíná i naučná stezka, která vás provede kolem Kladských rybníků a po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. 🦌

❄️ Společně jsme zazimovali Střimickou výsypku! ❄️ 🪚 Minulou sobotu jsme se sešli v největším ptačím parku ČSO nedaleko Mostu na dobrovolnické brigádě. 💪 Společnými silami jsme uklidili posekanou trávu, rákosí a pořezané větve, posbírali odpadky a pustili se i do dalších podzimních prací. Během dne byl také prostor dozvědět se více o parku, jeho rozvoji, a především ptačích obyvatelích, kteří zde nacházejí svůj domov. 🐦 Celý den panovalo příjemné počasí i atmosféra a všichni účastníci nadšeně přivítali možnost opékání buřtů. 🙌 Děkujeme všem, kteří dorazili a pomohli s péčí o ptačí park! 💚 Chcete také přiložit ruku k dílu a pomoci přírodě v některém z ptačích parků ČSO? Přijďte na některou z podzimních dobrovolnických brigád. Třeba už zítra! 👉 https://www.birdlife.cz/prehled-akci-cso/ Brigádu jsme uspořádali v rámci tříletého projekt Rozvoj ptačího parku Střimická výsypka, který byl podpořený z Operačního programu Spravedlivá transformace 2021–2027. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Foto: Pavel Vít

🐦✝ Pestrobarevní stehlíci uchvacovali člověka svým vzhledem odnepaměti. Podle legendy vytahoval stehlík Kristovi z čela trny z trnové koruny a kapky krve mu při tom zbarvily hlavičku do červena. I proto se objevuje na mnoha náboženských obrazech. ⚫🟡🔴 Za jiný ptačí druh ho prakticky nelze zaměnit. Strakaté zbarvení s černým, žlutým a červeným peřím má jak sameček, tak samička. Snadno však od dospělých jedinců rozeznáme mladé stehlíky, kteří před dosažením dospělosti postrádají typickou červenou masku na obličeji. 🌾🌾Na podzim můžeme hejna společenských stehlíků pozorovat na polích, v remízcích nebo na zaplevelených plochách, kde nacházejí dostatek potravy. 💬 Prozradí je také jejich charakteristické štěbetání, které se přepisuje jako „štyglic-štyglic“. 🐤 Úzký a poměrně dlouhý zobák jim slouží jako pinzeta, díky které dokážou vybírat drobná semínka i z jejich oblíbených odkvetlých bodláků a pcháčů. Pokud chcete, aby u vás na podzim a přes zimu našli dostatek potravy, nestříhejte odkvetlé květiny. 🌻🪷Stehlíci vám za to budou vděční.

🍁🍂 Poslední letošní komentovka s našimi strážci přírody proběhne již tuto sobotu. Prijďte si užít barevný podzim v Poodří. Vstupenky lze získat pod odkazem níže. Přijďte, těšíme se na vás. 💚 https://www.ostravainfo.cz/cz/akce/komentovane-prochazky/184510-zelene-komentovky-barevne-podzimni-promeny-v-poodri.html Stráž přírody Poodří CHKO Poodří Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Ostravainfo

Zveme všechny příznivce naší vzácné květeny do Č. Budějovic na zajímavou přednášku o tom, jak lze v botanických zahradách a genofondových sbírkách zachraňovat naše nejohroženější druhy rostlin. Pořádá Katedra botaniky PřF JU, středa 11. 11. 2026 od 16:30, Na Zlaté Stoce 1, Č. Budějovice.

Ktorý z našich produktov bude váš? A ktorý si uchmatnete ako prvý? 😍 Zaujíma vás, ako vzniká šípková dužina, ktorá je základom našich dobrôt? Pozrite si naše video zo štvrtka! 🎥 #LESYSR #LesníckePochúťky

Zúčastnili sme sa skvelej konferencie - Eurosite annual meeting-u v Seville 💚🇪🇸 Bolo to veľmi plodné stretnutie partnerov a podporovateľov európskej siete Eurosite, ktorá spája organizácie ochrany prírody naprieč Európou a ktorej sme členom už niekoľko rokov. 🧑‍💼 Workshopy a prezentácie, ktorých sme sa zúčastnili boli veľmi aktuálne, venované témam, ktoré riešia takmer všetky organizácie naprieč krajinami - financovanie projektov obnovy prírody v časoch, kedy pre mnohé vlády EÚ ochrana prírody nie je prioritou, manažment požiarov v prírodných ekosystémoch, motivácia farmárov implementovať opatrenia podporujúce prírodu a mnohé ďalšie. 🗣️ Za BROZ sme v rámci konferencie prezentovali dve naše silné témy, ktorým sa venujeme - obnovu mokradí a riečnych ramien a obnovu lúk a pasienkov v spolupráci s farmármi. 🌳 🦩Vrámci ochranárskej konferencie sme nemohli neísť do terénu a pozreli sme si nádherný národný park Doñana, ktorý je deltou rieky Guadalquivir a zimuje a hniezdi v ňom množstvo druhov vodných vtákov. Aktuálne v ňom ale panuje veľké sucho, pretože ešte neprišli jesenné dažde. Veríme, že čoskoro sa počasie zmení. 🙏 Ďakujeme Eurosite - the European Land Conservation Network a všetkým organizáciam a účastníkom, že nás trochu odzoomovali od našich každodenných úloh a výziev v ochrane prírody na Slovensku a mohli sme sa vzájomne inšpirovať. 💪

Výstupy z mechanicko-biologickej úpravy odpadov pred skládkovaním, vrátane vysoko výhrevných materiálov, budú môcť aj po 1. januári 2027 smerovať na skládky. Ministerstvo sa odvoláva na nepripravenú infraštruktúru a navrhuje, aby sa obmedzenie skládkovania odpadu podľa jeho výhrevnosti začalo uplatňovať až od 1. januára 2030. V článku ⬇️ vysvetľujeme️, čo jeho krok znamená a ako sa dotkne úpravy odpadov pred skládkovaním. 📍 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110666/skladky-vyhrevny-odpad-mbu

🌳 Tento rok môžete svojim blízkym darovať niečo, čo bude rásť spolu s nimi. Ako na to? Je to veľmi jednoduché. Na stránke www.darujstrom.sk nájdete všetky potrebné informácie. 💚 Vďaka Daruj strom nielen niekoho potešíte, ale zároveň podporíte výsadby stromov, ktoré budú v budúcnosti prinášať tieň, ochladzovať naše prostredie, zadržiavať vodu a robiť krajinu odolnejšou voči klimatickým zmenám. Súčasťou daru je aj poďakovanie v podobe umeleckého fotografického printu, ktorým môžete potešiť tých, ktorým strom venujete. Každý strom je dôležitý. Aj ten váš.

🇪🇺 Významný úspěch české vědy a geologie na evropské úrovni! Ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera byl na zasedání v rumunské Bukurešti zvolen členem exekutivního výboru organizace EuroGeoSurveys (EGS). Tato nezisková organizace sdružuje evropské geologické služby a poskytuje klíčová geovědní data i odborné poradenství pro evropské instituce, průmysl a veřejnost. Česká republika tak získává ještě silnější hlas při řešení celoevropských výzev a rozvoji geologické spolupráce. V rámci zasedání byl zároveň potvrzen zájem o další prohloubení spolupráce s ČGS ze strany Finska a otevřely se nové možnosti společných projektů s Maďarskem, Srbskem a Rumunskem.

Je známý svou žravostí a rychle se množí. Přestože v našich podmínkách dorůstá maximálně 15 cm, dokáže sumeček černý napáchat pěknou paseku. Poznáte ho podle jednolitého, tmavšího nazelenalého, hnědého nebo olivově šedého zbarvení a 8 vousků. 🐟 Kde se vzal? ▪ Doma je v Kanadě, USA a Mexiku. ▪ V 19. století byl uměle vysazován ve Francii, Velké Británii, v jižní a východní Evropě. Postupně se šířil a od roku 2003 se objevuje i u nás. Proč je problém? ▪ Jako všežravec nepohrdne larvami hmyzu, korýši, měkkýši, organickými zbytky, malými rybami ani vodními rostlinami. Konkuruje tedy našim původním druhům. ▪ Způsobuje hospodářské ztráty v produkčních rybničních chovech. ▪ Ve vhodných podmínkách vytváří extrémně početné populace. ▪ Domácí rybožraví predátoři se mu spíše vyhýbají – sumeček černý má špičaté ostny s malou jedovou žlázou v prsních a hřbetní ploutvi. Kde se šíří? ▪ Nejpočetnější je v Polabí a v povodí Moravské Dyje. ▪ Vydrží i poměrně znečištěnou vodu. Co s ním? ▪ Kde se objeví, je třeba zajistit jeho odlov. Rybáři ho nesmějí pouštět zpět do vody. 📸 Lubomír Hlásek

🌱 Gratulujeme ďalšej zodpovednej organizácii! Gepstav Michalovce, a.s. sa špecializuje na realizáciu vodohospodárskych, dopravných a pozemných stavieb, pričom kladie dôraz na ochranu životného prostredia, znižovanie emisií a zodpovedné využívanie prírodných zdrojov. #vyhovorkyuznEMAS #emas🌎🌿🏗

Zber a výkup druhotných surovín má v Prešove dlhoročnú tradíciu. Jedna z prevádzok na juhu mesta funguje už viac ako tri desaťročia a počas tohto obdobia prešla viacerými úpravami. Teraz sa pripravuje na ďalšiu zmenu. V článku 👇 sme sa pozreli, čo presne sa má v prešovskej zberni zmeniť, aké rozšírenie prevádzkovateľ pripravuje a čo ešte musí vyriešiť, aby svoje plány uskutočnil. 🔗 https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110660/zber-odpadov-presov-kapacita-zariadenia-nebezpecne-odpady

🚨Aktivisté Greenpeace zasáhli proti destruktivnímu rybolovu v Severním moři! Na mořské dno umístili bariéru z obřích balvanů, která má zabránit rybářským lodím v dalším ničení mořského života. Jde o mořskou chráněnou oblast, která má být bezpečným útočištěm pro sviňuchy obecné. Jenže i v této oblasti je stále povolený průmyslový rybolov. Jen v roce 2025 zde probíhal rybolov pomocí vlečných sítí u dna neuvěřitelných 37 200 hodin. Tyto sítě doslova rozorávají mořské dno, ničí domovy mořských živočichů a ohrožují i další druhy, včetně sviňuch. 🐋 Oceány potřebují vaši pomoc. Přidejte se k lidem, kterým není jejich osud lhostejný, a podepište naši výzvu za ochranu oceánů: https://www.zachranmeoceany.cz/

🙌🦤 V ptačím parku Zbudovská blata děláme vše pro to, abychom zde vytvořili vhodné podmínky pro ohrožené luční bahňáky, kteří v naší krajině dramaticky ubývají. 👩‍🌾 Mokřady v místech zaplavovaných a přirozených sníženin proto po skončení hnízdní sezóny ručně kosíme, čímž bráníme jejich zarůstání. 🌾🌾 Čejky chocholaté, vodouši rudonozí, bekasiny otavní i slučky malé tak mají lepší přístup k podmáčeným místům, kde hledají potravu. 💦 Letos se nám navíc podařilo mokřady rozšířit. Díky vstřícnosti majitele sousedních rybníků jsme získali nový zdroj vody pro naše louky. Přepadová voda už nebude odtékat přímo do Bezdrevského potoka, ale bude protékat našimi pozemky soustavou nových mělkých kanálů s pozvolnými břehy o celkové ploše 1 800 m². Ty zajistí trvalé zamokření téměř hektaru luk. Terénní práce jsou hotové a nyní čekáme, až se rybník napustí a voda začne přepadem proudit na louky. 💧 V příští hnízdní sezóně očekáváme, že bude ptačí park pro ptáky zase o něco atraktivnější a nové hnízdní stanoviště přiláká čejky chocholaté, vodouše rudonohé a snad i břehouše černoocasé. 🙏 🤝 Práce mohly být uskutečněny díky projektu Ptačí parky ČSO jako síť stanovišť pro ohrožené ptačí druhy ze skupiny bahňáků, který je spolufinancován z Programu Udržitelný turismus a posílení biodiverzity v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce. https://www.swiss-contribution.cz/ 🤝 Údržba biotopů byla realizována v rámci Programu péče o krajinu (AOPK) a je spolufinancována Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

🌿 Slovensko má štyri biosférické rezervácie UNESCO. Poznáte ich? Slovensko sa môže pochváliť prírodným bohatstvom, ktoré má význam aj v medzinárodnom meradle. Biosférické rezervácie nie sú len chránené územia s výnimočnou prírodou. Fungujú ako „živé laboratóriá“, v ktorých sa hľadajú spôsoby, ako zosúladiť ochranu biodiverzity s udržateľným využívaním krajiny, vedeckým výskumom a životom miestnych komunít. Pri príležitosti Medzinárodného dňa biosférických rezervácií vám predstavujeme štyri výnimočné územia, ktoré sú súčasťou Svetovej siete biosférických rezervácií UNESCO: 🏞️ Slovenský kras – krasové planiny, tiesňavy a jaskyne, ktoré sú spolu s maďarským Aggtelekom súčasťou svetového prírodného dedičstva UNESCO. 🌋 Poľana – sopečná krajina s lesmi, lúkami a pasienkami, ktorá je príkladom prepojenia ochrany prírody s tradičným životom regiónu. 🏔️ Tatry – vysokohorský svet, ktorý je domovom vzácnych druhov, ako sú kamzík vrchovský tatranský a svišť vrchovský tatranský. 🌲 Východné Karpaty – územie bukových pralesov, horských lúk a vzácnych živočíchov tvoriace od roku 1998 prvú trilaterálnu biosférickú rezerváciu na svete, ktorá prepája Slovensko, Poľsko a Ukrajinu. Biosférické rezervácie chránia vzácne druhy rastlín a živočíchov, prirodzené zásoby vody a cenné ekosystémy. Zároveň podporujú miestnu ekonomiku, tradičné remeslá, ekologické hospodárenie, šetrný cestovný ruch a environmentálne vzdelávanie. 💚 Chrániť prírodu znamená myslieť na budúcnosť. Slovenské biosférické rezervácie sú dôkazom, že spolupráca medzi prírodou, ľuďmi, vedou a regiónmi môže prinášať riešenia pre udržateľnú budúcnosť. Viac sa dočítate v našom článku: www.enviroportal.sk/clanok/biosfericke-rezervacie-slovenska-miesta-kde-priroda-a-clovek-nachadzaju-rovnovahu