Náměstí v polském městě Bartoszyce

5 mesiacov ago

Náměstí v polském městě Bartoszyce. Vzrostlé stromy, trávníky, záhony… pryč. Místo nich žula a dlažba. Oficiálně kvůli „zvýraznění historické hodnoty náměstí“.

Ale o Bartoszyce tady ve skutečnosti nejde.

Tenhle vzorec sledujeme pořád dokola. V Polsku, u nás, ve střední Evropě. Veřejný prostor se nepřestavuje pro lidi, kteří v něm žijí, ani pro přírodu, která ho dělá snesitelným. Přestavuje se proto, že na dlažbu a žulu se dají čerpat dotace, že beton je „bezúdržbový“ a že někdo na zakázce vydělá.

Přitom čísla mluví jasně: vzrostlý strom dokáže za den odpařit stovky litrů vody a ochladit své okolí: zatímco nad betonem se vzduch v třicetistupňovém vedru rozpálí klidně na 45 °C. V klimatu, které se otepluje, jsou stromy ve městech klimatizace zadarmo.

Bartoszyce nejsou selhání jednoho úřadu. Jsou symptom: krátkodobý zisk pár jednotlivců, lidé na špatných pozicích s rozhodovací mocí. V ochraně přírody to vidíme stále dokola a je nutné se hlasitěji ozývat a požadovat opravdová řešení.

autor správy a foto Greenpeace Česká republika on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Photos from ZA MATKU ZEM's post

St jún 10 , 2026
Keď si človek uvedomí ako vyzerá partnerka Kapitána Semafora (najväčšieho bojovníka za tradičnú rodinu), tak ani moc neprekvapuje, že bol zásadne proti ochrane pred neodborným aplikovaním botoxu či kyseliny hyalurónovej v salónoch „krásy“ 🙂 Na tejto „kráske“ je viac chémie než v Dusle Šaľa 💉💊⚗️ Autor správy a foto ZA […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

  • Soutěž Adapterra Awards zná vítěze. Cenu získala i odolná školní zahrada

    V ekologické soutěži Adapterra Awards letos uspěla klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě, nedostavěný supermarket proměněný v zelené firemní sídlo v Praze nebo obnova krajiny ve Vinařích. Do letošního osmého ročníku této celostátní soutěže pořádané Nadací Partnerství se přihlásilo 71 projektů, z nichž odborná porota vybrala 18 finalistů. Ti soutěžili ve třech hlavních kategoriích, a to Krajina, Budovy a Sídla. Vítězové byli vyhlášeni na dnešní konferenci Adapterra v Praze.

  • STAN: Oznamovací povinnost na prodej zemědělské půdy omezí osobní vlastnictví

    Oznamovací povinnost místo nového zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu bude mít podle Starostů stejné dopady a omezí osobní vlastnictví. Novinářům to řekl poslanec opozičního hnutí STAN Tomáš Dubský. O tom, že ministerstvo zemědělství uvažuje o mírnější variantě zákona, který má řešit aktuální situaci na trhu se zemědělskou půdou, už dříve hovořil ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Nedávno o tom informovaly také Hospodářské noviny.

  • Provozovatel parku Svět obrů na Třeboňsku dostal od ČIŽP další pokutu

    Provozovatel rodinného parku Svět obrů v Chlumu u Třeboně, společnost Palazzo d'Este Invest, dostal od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 490 000 korun. Inspekce mu ji uložila za neposkytnutí součinnosti při kontrole nakládání s odpady. Společnost dostala pokutu 450 000 korun ze stejného důvodu už v září. Rozhodnutí je pravomocné, uvedla ČIŽP v tiskové zprávě. Na konci října stavební úřad v Třeboni uvedl, že atrakce funguje bez potřebných povolení a musí tak ukončit činnost. Zástupci parku odmítají pochybení, postupem úřadů se cítí být poškozeni.

  • Na pláži na Novém Zélandu uvízlo pět desítek kulohlavců, všichni uhynuli

    Na pláži na jižním cípu severního novozélandského ostrova našli dnes ráno tamního času přibližně 50 kulohlavců, kteří uvázli mezi kameny. I přes snahy o záchranu přeživších jedinců však žádný z těchto kytovců nepřežil, informovala veřejnoprávní stanice Radio New Zealand (RNZ).

Ochrana životného prostredia