Lesníci ťažili v unikátnej Markovej, lykožrúta neukázali

2 týždne ago

LESY SR A ANTIMINISTER ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA TARABA SPOLOČNE ZA LIKVIDÁCIU NAJVZÁCNEJŠÍCH ÚZEMÍ SLOVENSKA.
SNS nie sú národovci, ale ľudia, ktorí nenávidia túto krajinu.

„Lesníci ťažili v unikátnej Markovej, lykožrúta neukázali. Novinárom a ochranárom sa vyhrážali políciou. Ťažbu schválil riaditeľ správy Národného parku Nízke Tatry Michal Babnič, hoci tu žijú extrémne vzácne druhy hmyzu vrátane muchárky pralesnej, ktorá bola v Európe nezvestná 160 rokov.“

Vo vzácnej lokalite Marková v Nízkych Tatrách sa ťaží drevo. Štátnym Lesom SR ťažbu oficiálne kalamitného dreva schválila Správa Národného parku Nízke Tatry na čele s riaditeľom Michalom Babničom, nominantom ministra životného prostredia Tomáša Tarabu (za SNS). Marková je výnimočne cenným územím v národnom parku s výskytom mnohých chránených a vzácnych druhov. Na otázky Denníka N riaditeľ Babnič neodpovedal. Odborníci Markovú skúmajú viac ako tridsať rokov, našli tam extrémne vzácne druhy hmyzu. Entomologickou senzáciou bol nález muchárky pralesnej, ktorá bola v Európe nezvestná 160 rokov. Ide o veľkú muchu schopnú uloviť aj osu.

Podľa ochranárov z občianskeho združenia Prales a Iniciatívy My sme les lesníci ťažia zdravé staré smreky a na lykožrútovú kalamitu sa len vyhovárajú. Plánovanú, takzvanú úmyselnú ťažbu im tu nedovoľuje program starostlivosti o les, ktorý je záväzný, a zakázal ju aj okresný úrad. Aj kalamitnú ťažbu tu v nedávnej minulosti dvakrát zakázali, tentokrát ju však národný park odsúhlasil, rovnako ako nedávne ťažby v inej vzácnej lokalite Studienec.

Juraj Vysoký vysvetľuje, že v lese, kde sa ťažilo s oficiálnym zdôvodnením lykožrútovej kalamity, rastie najmä jedľa. Tú lykožrút smrekový nenapáda. „Je tam 70 percentné zastúpenie jedle, 20 percent smreka, päť percent javora horského a päť percent buka.“ Pár suchých smrekov podľa neho problém pre okolité porasty nepredstavuje, navyše hmyz aj vtáky žijúce v tejto lokalite potrebujú odumreté drevo.

Juraj Vysoký s kolegami, vyštudovanými lesníkmi, nenašli lykožrúta ani na jednom strome, respektíve pod kôrou. Po ťažbe ostala na zemi zelená čečina. Vysoký hovorí, že to, čo urobili lesníci v Markovej, sa nazýva vykrádanie porastov. „Vzali tu jeden smrek, tu dva, tri, kam sa dostali s lesným kolesovým traktorom. Všetky dostupné smreky, čo boli hrubé a zdravé, zobrali. Tenšie nechávali.“


Ťažbu schválil riaditeľ správy Národného parku Nízke Tatry Michal Babnič, hoci tu žijú extrémne vzácne druhy hmyzu vrátane muchárky pralesnej, ktorá bola v Európe nezvestná 160 rokov. Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Nová publikácia Sadíme budúcnosť vďaka medzinárodnému projektu | Ekopolis

St apr 9 , 2025
🌱🌳 Projekt Planting Our Future, ktorý sme realizovali od minulého roka v programe Sadíme budúcnosť, sa blíži ku koncu. Navštívili sme vďaka nemu našich partnerov z Česka a Poľska, spoločne vysadili pár desiatok stromov a na svetlo sveta vyšla aj nová publikácia „Sadíme budúcnosť: Prepájanie komunít a posilnenie odolnosti vidieckych […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Storch: Neschválení NP Křivoklátsko by byla menší škoda než pozměněná novela

    Neschválení Národního parku Křivoklátsko by byla menší škoda než přijetí zákona o ochraně přírody s nedávno podanými pozměňovacími návrhy, které jsou proti smyslu existence NP, informoval za výbor České společnosti pro ekologii (ČSPE) David Storch. Pozměňovací návrhy Jana Bureše (ODS) se týkají mimo jiné projednání takzvaných plánů péče, rozhodnutí o výjimkách nebo zachování prostupnosti a průjezdnosti ploch. Naopak předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová s některými pozměňovacími návrhy souhlasí, ale zároveň zdůrazňuje, že projednávání novely by potřebovalo podrobnou diskusi napříč odborníky, nikoliv snahu o urychlené schválení, řekla ČTK.

  • Požár skládky u Rynholce prověřuje policie. Společnost nevyloučila cizí zavinění

    Na skládce u Rynholce na Rakovnicku, na které začalo v pondělí hořet, zahájila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) před požárem kontrolní šetření. Požárem se zabývá policie, zahájí úkony trestního řízení. ČTK to sdělily mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká a policejní mluvčí Michaela Richterová. Podle společnosti Ekologie, která areál provozuje, se samovznícení na základě dosavadních zjištění jeví jako nepravděpodobné; nelze tedy vyloučit možnost úmyslného zavinění ze strany neznámého pachatele. Příčina vzniku požáru je nadále předmětem šetření příslušných vyšetřovacích orgánů, sdělila ČTK za společnost Irena Sailerová.

  • Ředitelství silnic a dálnic se potýká s nepořádkem na odpočívkách. Končí tam stavební suť i nábytek

    Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se potýká s nepořádkem na dálničních odpočívkách. Řidiči vyhazují odpadky na zem, nezřídka jde o injekční stříkačky a jehly. Někteří motoristé dokonce na odpočívky vozí stavební suť nebo starý nábytek. Někdy pracovníci ŘSD objeví i kuriozity. Na odpočívce Střechov na 52. kilometru dálnice D1 v minulých letech našli dřevěnou latrínu, vířivku či deset uhynulých exotických hadů v krabici.

  • Hasiči lokalizovali rozsáhlý požár skládky plastů na Rakovnicku

    Hasiči po zhruba 22 hodinách lokalizovali rozsáhlý požár plastů u Rynholce na Rakovnicku. Mají jistotu, že oheň se už nešíří. Celý zásah, při kterém pomáhá speciální technika, bude ale podle odhadu trvat několik dní. Na místě je nyní přes 40 jednotek, tedy zhruba 200 hasičů. ČTK to řekl kolem 17:00 mluvčí hasičů Jan Sýkora.

  • Ústí v parku ukázalo obsah popelnic. Průměrně polovina odpadu se dá třídit

    Uprostřed Městských sadů v Ústí nad Labem měla veřejnost dnes možnost zjistit, co je v popelnicích na směsný odpad. Průměrně polovina odpadu totiž do černých popelnic nepatří. Jde například o plastové lahve či plechovky. Po vyhodnocení dnešních vzorků město zjistí rezervy v třídění, na které bude moct zacílit, řekl manažer komunikace společnosti EKO-KOM Josef Mojžíš.

  • O víkendu budou dny proti úložišti v Pošumaví a ve dvou územích Vysočiny

    O víkendu budou v Česku podeváté Dny proti úložišti. V sobotu bude protestní akce v území Březový potok v Pošumaví a v neděli v lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině, které jsou také zvažované pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Cílem je vyjádřit nesouhlas s dosavadním přístupem státu při výběru finální a záložní lokality a upozornit na požadavky dotčených samospráv a obyvatel, které jsou podle Platformy proti hlubinnému úložišti dlouhodobě přehlížené.

  • Astronaut Feustel zasadil v botanické zahradě v Praze kalifornský dub

    Americký astronaut a geofyzik Andrew Feustel zasadil minulý týden strom v botanické zahradě v pražské Troji. Zapojil se tak do projektu Kořeny osobností, pro který mu vybrali kalifornský dub. Feustel je 124. osobností, která se do projektu zapojila. Stane se po kosmonautovi Vladimíru Remkovi druhým astronautem v tomto projektu, řekl novinářům ředitel pražské botanické zahrady Bohumil Černý.

  • Fashion Revolution Week v galerii zlínské univerzity představuje udržitelnou módu

    Fashion Revolution Week v Galerii G18 na Fakultě multimediálních komunikací (FMK) zlínské univerzity představí udržitelnou módu. Uskuteční se od 22. do 27. dubna. Jde o třetí ročník programu, který je součástí mezinárodní iniciativy bojující za udržitelnější a etičtější módní průmysl, sdělila ČTK mluvčí univerzity Petra Svěráková.

  • V lesích Mendelovy univerzity zahájili unikátní sběr dat o fungování lesních ekosystémů

    Dlouhodobým problémem lesnického sektoru je nedostatek aktuálních dat o fungování lesních ekosystémů. Diskuze praktických lesníků s vědci vyústila v cílený výběr modelů hospodaření, které se jeví klíčové pro adaptaci lesů na klimatickou změnu. Ty zároveň musí zachovat odolnost lesních ekosystémů a zabezpečit udržitelnou produkční funkci lesů.

  • Výměna místo nákupu: Swap festival přinese týden výměnných akcí napříč Českem

    V posledních dubnových dnech se uskuteční po celém Česku desítky výměnných akcí, tzv. swapů. Cílem organizátorům je vrátit do používání již vyrobené věci, které nám v současné době leží ladem ve skříních, šuplíkách, knihovnách, kumbálech nebo garážích. Swap festival se koná od 24. do 30. dubna 2025.

  • Průzkum: Většina lidí má zájem o úsporné bydlení, kroky k němu ale činí desetina

    Téměř dvě třetiny Čechů mají zájem o úspornější a ekologičtější bydlení, kroky k jeho zajištění ale činí jen desetina. Nejvíce by si udržitelnější bydlení chtěli zajistit mladí lidé a obyvatelé menších obcí. Dotaci na renovace, zateplení či na zařízení generující energii z přírodních zdrojů už využilo 14 procent populace, tedy o tři procentní body více, než tomu bylo v roce 2022. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank, kterého se zúčastnilo 1010 lidí. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.

  • Silničáři v zimě pokáceli u silnic nižších tříd ve Zlínském kraji asi 900 stromů

    Silničáři v zimě pokáceli u silnic nižších tříd ve Zlínském kraji přes 900 suchých a poškozených stromů. Místo nich nyní připravují náhradní výsadbu v hodnotě zhruba 2,5 milionu korun, sdělil Vojtěch Cekota z Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice druhé a třetí třídy v regionu stará.

  • Ministerstvo zemědělství letos rozdělí 85 milionů korun na uchování, šlechtění a výzkum genetických zdrojů

    Ministerstvo zemědělství (MZe) letos rozdělí 85 milionů korun mezi veřejné instituce a soukromé společnosti, které uchovávají genetické zdroje rostlin, zvířat a mikroorganismů. Peníze bude možné využít i na šlechtění, ochranu genetických, jejich výzkum či vzdělávání. Podpora má zajistit udržitelný rozvoj zemědělství v ČR a přispět k ochraně biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni.

  • Česká společnost pro ekologii: Prohlášení k novele zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

    Výbor Česká společnosti pro ekologii (ČSPE), zastupující odbornou ekologickou veřejnost, se ostře vyhrazuje proti pozměňovacím návrhům v předkládané novele zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Tyto návrhy jdou proti smyslu existence našich národních parků a v posledku celé ochrany přírody. Schválení novely s těmito návrhy by těžce poškodilo ochranu přírody v České republice. Pokud by měly pozměňovací návrhy v novele zůstat, je lepší zákon 114/1992 Sb. vůbec nenovelizovat.

  • Návrat sokola stěhovavého. Vstal téměř jako bájný fénix z popela

    Příběh sokola stěhovavého patří mezi ty nejsilnější v celosvětové ochraně přírody. Přesto, že ho lidé tisíciletí využívají jako parťáka, hlavně pro lov, ve druhé polovině 20. století ho málem vyhubili.

Ochrana životného prostredia