KEĎ UŽ AJ KUFFA KRITIZUJE ZONÁCIU NÁRODNÝCH PARKOV, TAK MAJÚ NAŠE NAJCENNEJŠIE ÚZEMIA NAOZAJ VÁŽNY PROBLÉM 🌲⚠️

4 mesiace ago

KEĎ UŽ AJ KUFFA KRITIZUJE ZONÁCIU NÁRODNÝCH PARKOV, TAK MAJÚ NAŠE NAJCENNEJŠIE ÚZEMIA NAOZAJ VÁŽNY PROBLÉM 🌲⚠️

Horšiu zostavu do vedenia ministerstva životného prostredia by ste hľadali len veľmi ťažko. Chýba im už len vyHuliak do partie. 🤦‍♂️ Slovensko podľa Filipa Kuffu schválenými zonáciami národných parkov nespĺňa podmienky Plánu obnovy. V uznesení vlády sa podľa štátneho tajomníka píše, že štátne pozemky síce formálne prejdú pod správy národných parkov, no v skutočnosti ich budú aj naďalej spravovať Lesy SR. Podľa Kuffu by išlo o zvrátenie míľnika reformy národných parkov, za ktorý už Slovensko dostalo európske peniaze. 💶🌿

„Jedno zo znení uznesenia hovorí o tom, že územia síce formálne majú prejsť pod správy národných parkov, ale ostávajú v podstate pod štátnym podnikom, čo nám od začiatku avizovala Európska komisia, že toto vníma ako problém. Pre mňa to je normálne nonsens a veľké prekvapenie, že včera na vláde sa udiala takáto vec,“ povedal Kuffa v STVR. „Zonácie boli schválené s pripomienkou a jedna z tých pripomienok totálne neguje reformu národných parkov, za mňa nám to posúdia ako zvrátenie míľnika. Toto bolo včera chybné rozhodnutie vlády,“ dodal. 😳📺

Podpredsedníčka parlamentného výboru pre pôdohospodárstvo a životné prostredie Tamara Stohlová upozorňuje, že tento míľnik Plánu obnovy bol súčasťou tretej žiadosti o platbu vyplatenej už v roku 2023 a jeho spochybnenie nás môže stáť stovky miliónov eur. 💰 „Vyzývam preto ministra životného prostredia Tomáša Tarabu a celú vládu, aby bezodkladne verejnosť riadne informovali o obsahu schválených pripomienok. Potrebujeme vedieť, či naozaj zbabrali zonácie do takej miery, že budeme musieť platiť pokutu za zvrátenie už vyplateného míľnika Plánu obnovy. Okrem toho stále platí, že je v stávke aj 453 miliónov eur z 8. žiadosti o platbu, ktoré sú naviazané práve na schválené zonácie a 9. žiadosť. Tieto žiadosti ešte vyplatené neboli,“ hovorí Stohlová. 🇪🇺⚠️

„Aj vtedajšie ministerstvo pôdohospodárstva navrhovalo, aby fyzické obhospodarovanie lesných pozemkov v národných parkoch zabezpečovali aj naďalej Lesy SR, nakoniec to nepresadili. Pokojne je možné, že Taraba s Takáčom odsúhlasili niečo podobné teraz, napríklad prostredníctvom povinnosti lesné pozemky prenajať,“ dodáva. „Išlo by o zvrat v reforme národných parkov, ktorá bola súčasťou 3. žiadosti o platbu, čoho dôsledkom by bolo minimálne pozastavenie hodnotenia zostávajúcich žiadostí o platbu z Plánu obnovy v hodnote 1,3 miliardy eur až do odstránenia tohto problému.“ Ak sa tieto informácie potvrdia, Slovensko môže prísť nielen o dôveru Európskej komisie, ale aj o obrovské finančné prostriedky určené na ochranu prírody a rozvoj krajiny. 🌲🇸🇰

#NárodnéParky #Zonácia #TANAP #NAPANT #PlánObnovy #OchranaPrírody #Taraba #Kuffa #LesySR #Slovensko #EurópskaÚnia 🌿🌍💶

Foto: Kriváň, 19.09.2020, Rudolf Pradla

Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Resuscitácia Poliaka v Oravských Beskydách

Ne júl 5 , 2026
Resuscitácia Poliaka v Oravských Beskydách Dňa 5.7.2026 v poludňajších hodinách prijalo Operačné stredisko tiesňového volania Horskej záchrannej služby oznam od kolegov z GOPRu, že v pohraničnej oblasti Pilska na slovenskej strane prebieha KPR Poliaka vykonávaná ich záchranármi. Pomoc slovenských záchranárov nebola v tom čase potrebná. Žiaľ, Poliaka sa nepodarilo oživiť […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

Ochrana životného prostredia