✍️ PODPÍŠTE HROMADNÚ PRIPOMIENKU K NÁVRHU ZONÁCIE NÁRODNÉHO PARKU POLONINY!⬇️

12 mesiacov ago

✍️ PODPÍŠTE HROMADNÚ PRIPOMIENKU K NÁVRHU ZONÁCIE NÁRODNÉHO PARKU POLONINY!⬇️
https://tinyurl.com/3z4nuph3

Predložený návrh zonácie je ozaj zlý, nespĺňa odborné kritériá, oslabil by ochranu jedného z najvzácnejších a najvýnimočnejších území na Slovensku.

Veď kde inde na Slovensku žijú vo voľnej prírode zubry? Rovnako len na málo iných miestach na Slovensku máme tak zachovalé bučiny so silnými populáciami ubúdajúcich muchárikov malých, ďatľov bielochrbtých, druhov, ktorých prežitie závisí od ochrany starých lesov. Lesov, ktoré však zonácia chráni nedostatočne. Preto spolu s Zelená väčšina, Aevis Foundation, My sme les, PRALES, o.z. a WWF Slovakia upozorňujeme, že tento návrh je zlý, ako sa píše v pôvodnom poste. A predkladáme pripomienku, ktorou žiadame opravu predloženej zonácie.

🌳 Poloniny sú pokladom Európy – unikátne UNESCO karpatské bukové pralesy, národné prírodné rezervácie, územia európskeho významu a domov vzácnych druhov. To všetko si zaslúži skutočnú ochranu.

❗ Prečo návrh zonácie ohrozuje naše prírodné dedičstvo?
❌ Nedostatočne chráni pralesy a staré bukové lesy.
❌ Nie je v súlade so zákonom o ochrane prírody.
❌ Znižuje ochranu v územiach európskeho významu.
❌ Je v rozpore s medzinárodnými záväzkami.
❌ Nenavrhuje adekvátnu ochranu ani len na štátnych pozemkoch.
❌ Ohrozuje strategický zdroj pitnej vody.

Poloniny sú jedným z posledných útočísk divokej prírody na Slovensku.

👉 Podpíšte hromadnú pripomienku a pomôžte zastaviť oslabenie ochrany nášho prírodného dedičstva. ⬇️

https://www.mojapeticia.sk/campaign/poloniny-naliehavo-potrebuju-nasu-pomoc/368a4ab0-b4c6-4392-b70b-d7ea1b20de81


✍️ PODPÍŠTE HROMADNÚ PRIPOMIENKU K NÁVRHU ZONÁCIE NÁRODNÉHO PARKU POLONINY!

Organizácie Zelená väčšina, Aevis Foundation, My sme les, WWF Slovakia, PRALES, o.z. a SOS/BirdLife Slovensko upozorňujú, že minister Tomáš Taraba predložil zlý návrh zonácie, ktorý by oslabil ochranu jedného z najvzácnejších území na Slovensku.

🌳 Poloniny sú pokladom Európy – unikátne UNESCO karpatské bukové pralesy, národné prírodné rezervácie, územia európskeho významu a domov vzácnych druhov. To všetko si zaslúži skutočnú ochranu.

❗ Prečo návrh zonácie ohrozuje naše prírodné dedičstvo?
❌ Nedostatočne chráni pralesy a staré bukové lesy.
❌ Nie je v súlade so zákonom o ochrane prírody.
❌ Znižuje ochranu v územiach európskeho významu.
❌ Je v rozpore s medzinárodnými záväzkami.
❌ Nenavrhuje adekvátnu ochranu ani len na štátnych pozemkoch.
❌ Ohrozuje strategický zdroj pitnej vody.

Poloniny sú jedným z posledných útočísk divokej prírody na Slovensku.

👉 Podpíšte hromadnú pripomienku a pomôžte zastaviť oslabenie ochrany nášho prírodného dedičstva. ⬇️

https://www.mojapeticia.sk/campaign/poloniny-naliehavo-potrebuju-nasu-pomoc/368a4ab0-b4c6-4392-b70b-d7ea1b20de81 Autor správy a foto SOS/BirdLife Slovensko on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

✍️ PODPÍŠTE HROMADNÚ PRIPOMIENKU K NÁVRHU ZONÁCIE NÁRODNÉHO PARKU POLONINY!

So nov 22 , 2025
✍️ PODPÍŠTE HROMADNÚ PRIPOMIENKU K NÁVRHU ZONÁCIE NÁRODNÉHO PARKU POLONINY! > https://www.mojapeticia.sk/campaign/poloniny-naliehavo-potrebuju-nasu-pomoc/368a4ab0-b4c6-4392-b70b-d7ea1b20de81 Organizácie Zelená väčšina, Aevis Foundation, My sme les, WWF Slovakia, PRALES, o.z. a SOS/BirdLife Slovensko upozorňujú, že minister Tomáš Taraba predložil zlý návrh zonácie, ktorý by oslabil ochranu jedného z najvzácnejších území na Slovensku. 🌳 Poloniny sú pokladom […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

Ochrana životného prostredia