Úraz dolnej končatiny v Západných Tatrách

4 mesiace ago

Úraz dolnej končatiny v Západných Tatrách

Dňa 14.7.2026 prijalo Operačné stredisko tiesňového volania HZS žiadosť o pomoc pre 65-ročného slovenského cyklistu, ktorý si pádom v oblasti Salaš Žiar privodil poranenie dolnej končatiny. Záchranári HZS z Oblastného strediska Západné Tatry a Strediska lavínovej prevencie a vzdelávania ho po príchode na miesto udalosti vyšetrili, ošetrili a následne transportovali do obce Žiar, kde si ho do starostlivosti prebrala posádka RZP na prevoz do nemocničného zariadenia.


Dňa 14.7.2026 prijalo Operačné stredisko tiesňového volania HZS žiadosť o pomoc pre 65-ročného slovenského cyklistu, ktorý si pádom v oblasti Salaš Žiar privodil poranenie dolnej končatiny. Záchran… Autor správy a foto Horská záchranná služba on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Zakliesnený chlapec v Prielome Hornádu

St júl 15 , 2026
Zakliesnený chlapec v Prielome Hornádu Dňa 14.7.2026 v poludňajších hodinách prijalo Operačné stredisko tiesňového volania HZS žiadosť o pomoc pre 11-ročného Slováka, ktorý sa pošmykol na stúpačkách v Prielome Hornádu a po následnom šesť metrovom páde sa zakliesnil a spôsobil si odreniny. Na pomoc mu odišli záchranári HZS zo Slovenského […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

  • Soutěž Adapterra Awards zná vítěze. Cenu získala i odolná školní zahrada

    V ekologické soutěži Adapterra Awards letos uspěla klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě, nedostavěný supermarket proměněný v zelené firemní sídlo v Praze nebo obnova krajiny ve Vinařích. Do letošního osmého ročníku této celostátní soutěže pořádané Nadací Partnerství se přihlásilo 71 projektů, z nichž odborná porota vybrala 18 finalistů. Ti soutěžili ve třech hlavních kategoriích, a to Krajina, Budovy a Sídla. Vítězové byli vyhlášeni na dnešní konferenci Adapterra v Praze.

  • STAN: Oznamovací povinnost na prodej zemědělské půdy omezí osobní vlastnictví

    Oznamovací povinnost místo nového zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu bude mít podle Starostů stejné dopady a omezí osobní vlastnictví. Novinářům to řekl poslanec opozičního hnutí STAN Tomáš Dubský. O tom, že ministerstvo zemědělství uvažuje o mírnější variantě zákona, který má řešit aktuální situaci na trhu se zemědělskou půdou, už dříve hovořil ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Nedávno o tom informovaly také Hospodářské noviny.

  • Provozovatel parku Svět obrů na Třeboňsku dostal od ČIŽP další pokutu

    Provozovatel rodinného parku Svět obrů v Chlumu u Třeboně, společnost Palazzo d'Este Invest, dostal od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 490 000 korun. Inspekce mu ji uložila za neposkytnutí součinnosti při kontrole nakládání s odpady. Společnost dostala pokutu 450 000 korun ze stejného důvodu už v září. Rozhodnutí je pravomocné, uvedla ČIŽP v tiskové zprávě. Na konci října stavební úřad v Třeboni uvedl, že atrakce funguje bez potřebných povolení a musí tak ukončit činnost. Zástupci parku odmítají pochybení, postupem úřadů se cítí být poškozeni.

  • Na pláži na Novém Zélandu uvízlo pět desítek kulohlavců, všichni uhynuli

    Na pláži na jižním cípu severního novozélandského ostrova našli dnes ráno tamního času přibližně 50 kulohlavců, kteří uvázli mezi kameny. I přes snahy o záchranu přeživších jedinců však žádný z těchto kytovců nepřežil, informovala veřejnoprávní stanice Radio New Zealand (RNZ).

Ochrana životného prostredia