Slovensko má v roku 2026 pripravených 5 miliónov na spolufinancovanie projektov LIFE, ku koncu mája však z tejto sumy envirorezo…

2 mesiace ago

Slovensko má v roku 2026 pripravených 5 miliónov na spolufinancovanie projektov LIFE, ku koncu mája však z tejto sumy envirorezort nevyčlenil na projekty ochrany a obnovy prírody ani 1 euro.
V zozname projektov, ktorým od nástupu tejto vlády nebolo schválené kofinancovanie sú aj 4 naše projekty zamerané na rôzne oblasti ochrany a obnovy prírody – na ochranu motýľov a obnovu ich biotopov, na ochranu stepných vtákov a obnovu ich biotopov, na boj s inváznymi rastlinami a stabilitu ekosystémov a na obnovu trávnych biotopov.

Všetko sú to projekty (nielen tie naše, ale aj iných úspešných slovenských žiadateľov), ktoré uspeli v celoeurópskej súťaži a boli podporené zo strany Európskej Komisie.
Nástroj LIFE je pre štát jeden z najjednoduchších nástrojov na získavanie prostriedkov na ochranu a obnovu prírody, pretože žiadatelia (ako napríklad my) získajú v celoeurópskej súťaži 60-75% prostriedkov na revitalizačné aktivity, ktoré pomáhajú slovenskej prírode. Štát teda následne môže realizovať aktivity, ku ktorým sa Slovensko zaviazalo vstupom do EÚ za vcelku výhodných podmienok. Teda, ak by takéto projekty dofinancoval.
Rozpočet na to každoročne vyčlenený je.

Citujeme zo statusu NKÚ:

🌡️ Sucho, horúčavy a nedostatok vody nám aj toto leto ukazujú, že ochrana životného prostredia nie je téma budúcnosti. Už dnes sa týka miest, obcí aj nášho každodenného života.
Slovensko má v roku 2026 pripravených 5 miliónov eur na spolufinancovanie projektov LIFE, ktoré môžu slovenským subjektom priniesť ďalšie peniaze z Európskej únie na ochranu životného prostredia a riešenie klimatických zmien.
Ku koncu mája však z tejto vyčlenenej sumy nebolo vyčerpané ani jedno euro.
Pri aktuálnom programovom období sa zmenil spôsob poskytovania národného spolufinancovania. Slovensko zatiaľ nepodporilo žiadny projekt z tohto obdobia schválený Európskou komisiou, o podpore jednotlivých žiadostí rozhoduje selektívne.
To vytvára neistotu pre slovenské subjekty, ktoré chcú projekty realizovať a môže to obmedziť schopnosť Slovenska využívať peniaze z programu LIFE.
Ak máme k dispozícii peniaze aj príležitosti na riešenie problémov, ktoré čoraz viac pociťujeme na vlastnej koži, mali by sme ich vedieť využiť.

#ČísloTýždňa #ŽivotnéProstredie #ProgramLIFE #ZmenaKlímy #EurópskaKomisia
Dôsledne preverujeme, férovo informujeme.


🌡️ Sucho, horúčavy a nedostatok vody nám aj toto leto ukazujú, že ochrana životného prostredia nie je téma budúcnosti. Už dnes sa týka miest, obcí aj nášho každodenného života.

Slovensko má v roku 2026 pripravených 5 miliónov eur na spolufinancovanie projektov LIFE, ktoré môžu slovenským subjektom priniesť ďalšie peniaze z Európskej únie na ochranu životného prostredia a riešenie klimatických zmien.

Ku koncu mája však z tejto vyčlenenej sumy nebolo vyčerpané ani jedno euro.

Pri aktuálnom programovom období sa zmenil spôsob poskytovania národného spolufinancovania. Slovensko zatiaľ nepodporilo žiadny projekt z tohto obdobia schválený Európskou komisiou, o podpore jednotlivých žiadostí rozhoduje selektívne.

To vytvára neistotu pre slovenské subjekty, ktoré chcú projekty realizovať a môže to obmedziť schopnosť Slovenska využívať peniaze z programu LIFE.

Ak máme k dispozícii peniaze aj príležitosti na riešenie problémov, ktoré čoraz viac pociťujeme na vlastnej koži, mali by sme ich vedieť využiť.

#ČísloTýždňa #ŽivotnéProstredie #ProgramLIFE #ZmenaKlímy #EurópskaKomisia

Dôsledne preverujeme, férovo informujeme.

Viac informácií prinesieme v piatok. Autor správy a foto BROZ (Bratislavské regionálne ochranárske združenie) on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Photos from BROZ - ochranárske združenie's post

Po aug 24 , 2026
V sobotu bolo premietanie filmu Dunaj na hrade Devín. 💚 „Náš“ bežecko-ochranársky film Dunaj režiséra Viliama Bendíka, bol v sobotu premietnutý v rámci letného kina na hrade Devín. Bolo to čarovné a ďakujeme Múzeum mesta Bratislavy za krásne premietanie. Aj všetkým vám, ktorí ste sa boli pozrieť a v krátkosti […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Městský pozemek u Lesní školky v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu

    Městský pozemek u Lesní mateřské školy v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu. Projekt, který připravuje spolek Pořád Venku, podpořila Nadace Via. Zlepší zázemí zahrady u mateřské školy, doplní její vybavení a rozšíří možnosti ekologické výchovy i komunitních aktivit, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Na přípravě zahrady spolupracuje spolek s lesní školkou, zařízení pro 18 předškoláků otevřelo město loni na podzim ve čtvrti Proseč nad Nisou, kde mateřská škola dlouho chyběla.

  • Duby na hrázi Pohránovského rybníka u Pardubic dostaly odborné ošetření

    Stromořadí dubů na hrázi Pohránovského rybníka na Pardubicku ošetřili odborníci. Měla by se tak prodloužit životnost stromů, zvýšit jejich stabilita a zároveň zachovat prostředí pro vzácné druhy živočichů vázané na staré a duté stromy. V tiskové zprávě to uvedl Pardubický kraj, který zásah zajistil. Duby jsou součástí přírodní památky vyhlášené v roce 2015.

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

Ochrana životného prostredia