Photos from Správa slovenských jaskýň’s post

26 minút ago

🦇 Štyri jaskyne otvorené aj v novembri! 🍂

Jaskynná sezóna sa končí, no niektoré podzemné krásy môžete stále objavovať! 🦇

Aj počas novembra zostávajú otvorené štyri sprístupnené jaskyne:

📍 Do 15. novembra: Belianska jaskyňa a Demänovská jaskyňa slobody.

📍 Do 30. novembra: Domica a Važecká jaskyňa.

🍂 Využite posledné príležitosti na návštevu a objavte jedinečné krásy nášho podzemia.

Viac informácií nájdete v pôvodnom príspevku. 👇

#SlovenskeJaskyne #SpravaSlovenskychJaskyn #OchranaPrirody #SOPSR

Autor správy a foto Štátna ochrana prírody SR on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Indické Dillí po oslavách svátku zahalil smog, koncentrace látek je až 60násobná

    Indické hlavní město Dillí dnes zahalil hustý smog, který se na podzim objevuje denně a který se ještě zhoršil kvůli odpalování petard a ohňostrojů po nedělních a nočních oslavách hinduistického svátku světel díválí. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Předloňská studie v časopise The Lancet odhadla počet úmrtí, která souvisela se znečištěním ovzduší, v letech 2009 až 2019 na 3,8 milionu. Indie má asi 1,5 miliardy obyvatel.

  • Daniel Pitek: Po každé bouřce vysvitne slunce. I nad Krkonošemi

    Minulý týden jsme se ženou podepsali petici na podporu Krkonošského národního parku. Nelíbí se nám, co se v národním parku v Krkonoších děje pod vedením nového ředitele Moravce dosazeného Motoristy. Odvolání dlouholetého, kvalitního ředitele Robina Bohnische, snaha o vytvoření duplicitní Asociace národních parků novým ředitelem Moravcem, jeho mlčení o dalším směřování národního parku, čistky mezi pracovníky parku a propojení Motoristů s kontroverzní podnikatelkou Sovovou provozující Luční boudu ukazuje myslím jasně na řízený rozklad této instituce politickou stranou ovládající Ministerstvo životního prostředí.

  • Na Chebsku se znovu třese země, nejsilnější otřesy měly okolo 2,9 stupně

    Sérii otřesů zaznamenávají od noci seismografy na Chebsku. Mezi desítkami drobných zachvění byly i otřesy, u kterých automatické stanice vyhodnotily magnitudo okolo 2,9. To už jsou otřesy, které mohou lidé zaznamenat. Obvykle ale nezpůsobují škody na povrchu. Zatím nejsilnější otřesy byly před 8:30. Podle údajů Evropsko - středomořského seismologického centra (EMSC) měly otřesy sílu 2,7 stupně. EMSC ale využívá jen některé měřící stanice v Česku, národní síť Webnet má tak přesnější údaje.

  • Sochy, které ožívají pod hladinou. Umění může pomoci obnovovat korálové útesy

    Jako malířka jsem dlouho zkoumala vztah člověka a přírody prostřednictvím obrazů. Během života na Filipínách jsem však začala hledat způsob, jak do tohoto vztahu vstoupit i fyzicky. Dnes vytvářím betonové sochy určené k umístění pod hladinu moře, kde se mohou postupně stát součástí živého prostředí. Právě zde se moje umělecká práce propojila se studiem biologie korálů a možností obnovy poškozených útesů.

  • Vědci vytipovali, kde v Česku by mohly vzniknout nové národní parky a chráněné krajinné oblasti

    Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu systematicky vyhodnotili a vytipovali na celém území Česka oblasti, které mají nejvyšší význam pro případné rozšíření sítě národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO). Studie, která ukazuje, že vedle současných chráněných území existuje řada dalších přírodně velmi hodnotných oblastí české krajiny, byla publikována v mezinárodním odborném časopisu Land Use Policy.

  • Eva Tylová: Eva Hauserová je inspirací na cestě k odolnosti vůči klimatické změně

    Vzpomínka na Evu Hauserovou ve spojitosti s jejím posledním románem „Jak roste komunita“. Eva se věnovala nejen permakultuře, ale i dalším oblastem životního prostředí jako je znečištění ovzduší z rozvoje automobilismu či dovozům odpadů ze zahraničí. Její aktivity zaměřené na trvalou udržitelnost i posilování odolnosti vůči dopadům klimatické změny nabývají stále většího významu.

  • V Turecku začíná klimatická konference COP31, průlom se na ní nečeká

    V turecké Antalyi začíná 31. konference OSN o změně klimatu. Uskuteční se v období velké mezinárodní nejistoty a podle expertů se neočekává přijetí průlomových rozhodnutí. Státy by měly například jednat o tom, jak zvýšit váhu elektřiny v globálním energetickém mixu či jak lépe nakládat s odpadem. Konference, která by měla skončit 20. listopadu, se podle tureckého předsednictví má více zaměřit na praktická řešení.

  • IEA: Rozvojové země poprvé vyrovnají vyspělé v růstu obnovitelných zdrojů

    Rozvíjející se a rozvojové ekonomiky s výjimkou Číny v příštích pěti letech poprvé zvýší kapacitu obnovitelných zdrojů energie přibližně stejně jako vyspělé ekonomiky. Hlavním impulzem je současná energetická krize. Ve svém každoročním výhledu tohoto odvětví to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

  • Analytici: Odklad norem pro metan u ropy a plynu je rozumný, hrozilo zdražování

    Odklad pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, na kterém se nyní shodly státy EU, je podle analytiků při současné situaci na energetickém trhu rozumný krok. Bez odkladu by hrozilo další zdražování. Zlevňování paliv ovšem očekávat nelze. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

  • V Turecku aktivistky před konferencí COP31 bojují proti rozšiřování dolu

    V blízkosti své vesnice v jihozápadním Turecku prochází Nejla Isiková tím, co zbylo ze zničeného lesa Akbelen, a zastavuje se, aby se podívala dolů na uhelný důl, který pohlcuje svah kopce. "Říkáme tomu pekelná jáma," řekla agentuře AFP aktivistka a zastupitelka vesnice Ikizkoy, kde stojí 70 domů.

  • Mimozemský trůn padl. Pouštní památky na jihozápadě USA se začaly v důsledku dešťů a záplav hroutit

    Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích. Další pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela, popisuje agentura AP. Nedávno se však jedna z nejznámějších památek této oblasti zřítila.

  • Návrh na zvýšení poplatků za podzemní vody už koalice podle Macinky projednala

    Návrh na zvýšení poplatků za čerpání podzemních vod už podle předsedy Motoristů Petra Macinky prošel jednáním vládní koalice. Uvedl to v dnešním diskusním pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a GreenFilip Turek přitom v sobotu v televizi Nova uvedl, že zdražení budou chtít Motoristé ještě s koaličními partnery probrat na radě v pondělí. Opozici vadí zejména forma projednávání změny a také přesměrování většiny ze sumy za výběr z krajů na ministerstvo zemědělství.

  • Hasiči odstraňují z řeky v Třebíči neznámou pěnu

    Hasiči odstraňují neznámou pěnu z řeky Jihlava v Třebíči. Látka se drží na hladině na ploše několika metrů čtverečních. Na odběr vzorků povolali hasiči laboratoř. Informovala o tom mluvčí hasičů Petra Musilová.

  • Do ekologie dali loni investoři z Plzeňského kraje skoro o polovinu peněz více

    Do ochrany životního prostředí vložili loni investoři se sídlem v Plzeňském kraji 1,934 miliardy korun, meziročně o 46 procent víc. Téměř polovina peněz směřovala do nakládání s odpadními vodami, kde částka oproti roku 2024 stoupla o 80 procent. V posledních třech letech dali investoři sídlící v regionu do ekologie přes pět miliard korun, přičemž nejméně to bylo v roce 2024, a to 1,322 miliardy korun. Informace zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

  • Labská přehrada v Krkonoších je bez sedimentů a po deštích opět plná vody

    Labská přehrada v Krkonoších, která byla od jara kvůli těžbě sedimentů vypuštěná, je od poloviny října opět plná vody. Stavbaři ze dna přehrady do konce září vytěžili 36 600 metrů krychlových usazenin, které se do přehrady dostaly hlavně při povodních v září 2024. Přehrada po odstranění sedimentů opět plní svou funkci a je plně schopná zadržovat povodňové průtoky. ČTK to řekl mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec. Naplněná je i labská přehrada Les Království, naopak nádrž Rozkoš je dál poloprázdná.

Ochrana životného prostredia