Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou. Jak konkrétně ovlivňují sucho a vysoké teploty jednotlivé složky přírody?
🦉 PTÁCI A HNÍZDĚNÍ
▪ Nedostatek potravy: Kvůli suchu mizí hmyz a půdní bezobratlí zalézají hluboko do vyschlé půdy. Rodiče nemají čím krmit ptáčata.
▪ Ztráta úkrytů: Předčasně uschlá vegetace neposkytuje hnízdům dostatečné krytí před predátory a přímým sluncem.
▪ Hynutí mláďat: Ptáčata vyskakují předčasně z přehřátých hnízd.
▪ Nedostatek bláta: Vlaštovky a jiřičky nemají kvůli vyschlým kalužím materiál na stavbu a opravu hnízd.
🦔 VOLNĚ ŽIJÍCÍ SAVCI
▪ Vysychání napajedel: Zvířata ztrácejí přirozené zdroje vody a hrozí jim dehydratace.
▪ Tvrdá půda: Zvířata si nedokážou vyhrabat potravu z půdy tvrdé jako beton a hladoví.
🐟 VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ A OBOJŽIVELNÍCI
▪ Vysychání tůní: Pulci, larvy čolků i mnohé druhy hmyzu hynou následkem vysychání tůní ještě před dokončením svého vývoje.
▪ Nedostatek kyslíku: V klesajících a přehřátých tocích dramaticky ubývá kyslík, což vede k úhynu ryb.
▪ Botulismus: V teplých stojatých vodách s rozkládající se biomasou a řasami dochází k množení bakterií produkujících botulotoxin. Tento jed způsobuje u vodních ptáků (labutě, kachny apod.) ochrnutí svalstva a hromadný úhyn. Sekundárně může být nebezpečný pro zvířata, která uhynulé ptáky pozřou.
🦋 HMYZ
▪ Ztráta nektaru: Rostliny v suchu a horku přestávají tvořit nektar, takže například včely, čmeláci a motýli přicházejí o hlavní zdroj energie.
▪ Narušení vazeb: Rostliny odkvétají dříve, než se stihne vyvinout hmyz, který je na ně potravně vázaný.
🌳 PŮDA A FLÓRA
▪ Útlum půdního života: Ve vyschlé půdě se zhoršují životní podmínky pro organismy, které zeminu zkypřují, zajišťují rozklad organické hmoty a další důležité funkce. Pokud zaprší, vyschlá půda neudrží vodu, ta odteče po povrchu, krajina tak přichází o ochlazující odpar a sucho se dále prohlubuje.
▪ Oslabení a zrychlený cyklus flóry: Rostliny kvůli nadměrnému odparu předčasně ukončují kvetení, usychají a tvoří méně kvalitních semen. V horku navíc omezují tvorbu nektaru, což snižuje jejich atraktivitu pro opylovače.
▪ Ohrožení dřevin: Stromy kvůli obraně před suchem shazují listy už v průběhu léta, čímž přicházejí o živiny i sílu a následně snadněji podléhají škůdcům a nemocem.
Situace je opravdu vážná. Pojďme si říci, jak může každý z nás zmírnit tyto dopady.
➡ Instalujte pítka: Mělké misky s vodou a vloženými kamínky poskytnou ptačím či hmyzím obyvatelům zahrad důležitý zdroj tekutin.
➡ Upravte sečení trávníku: V horku (pokud vůbec) sekejte na výšku 5–8 cm, omezte frekvenci a vynechte polední žár. Nejen v době veder je vhodné sekat mozaikově a nechat tak části trávníku jako neposekané minilouky pro úkryt hmyzu.
➡ Změňte péči o půdu: V době sucha a velkých veder zcela zapomeňte na motyčku. Každé otočení hlíny odhalí spodní vlhkost, která se okamžitě odpaří. Záhony raději mulčujte kůrou či trávou, čímž odpar zpomalíte.
➡ Nechte divoká zákoutí: Hromada větví, listí nebo starého dřeva ve stínu udrží vlhkost déle a vytvoří chladnější azyl pro živočichy před spalujícím horkem. Takto vytvořená hromada by už měla být trvalá, protože její likvidace znamená likvidaci pro organizmy, které v ní začaly žít či nalezly úkryt.
➡ Budujte zahradní jezírka: Malá jezírka bez ryb s pozvolným břehem zachrání obojživelníky a hmyz.
➡ Hospodařte s vodou: Když zrovna prší, zachycujte dešťovku ze střech. K zalévání lze využít i nesolenou chladnou vodu z vaření, vodu zachycenou před sprchováním či při oplachu před vložením nádobí do myčky. Efektivním způsobem zavlažování rostlin je tzv. kapková závlaha, která zajišťuje přesné, a především úsporné dodávání vody přímo ke kořenům.
Více v článku: https://csop.cz/dopady-horka-a-sucha-na-prirodu-jsou-kriticke-cesky-svaz-ochrancu-prirody-ukazuje-zpusoby-jak-ziznive-krajine-a-zivocichum-pomoci/
autor správy a foto Český svaz ochránců přírody on Facebook
