Kynologický seminár na Popradskom plese s medzinárodnou účasťou

7 mesiacov ago

Kynologický seminár na Popradskom plese s medzinárodnou účasťou

V dňoch 23. až 27.3.2026 zorganizovali horskí záchranári na Popradskom plese jeden z najväčších medzinárodných kynologických seminárov. Zameraný bol na lavínové vyhľadávanie pomocou záchranárskych psov z rôznych krajín Európy. Zúčastnilo sa ho spolu 37 psovodov, pričom 15-ti boli zo zahraničia. Na seminár pricestovali kolegovia z Čiech, Poľska, Srbska, Slovinska a Bulharska. 22 kynológov bolo z Horskej záchrannej služby, vrátane dobrovoľných zmluvných záchranárov. Nezastupiteľnú úlohu pri výcviku v záchranárskej kynológii zohrávajú aj figuranti. Na seminári figurovali členovia OZ Pes a lavíny.

Počas každého z piatich dní sa v Mengusovskej doline konalo celodenné cvičenie na lavínových polygónoch. Všetci psovodi so svojimi psami si vďaka tomu kvalitne pretrénovali vyhľadávanie zasypaných osôb v lavíne. Okrem toho boli v teréne pripravené aj pracoviská na špeciálne pachy a činnosť bola zameraná aj na nasadenie záchranára a psa pomocou vrtuľníka.

Vo večerných hodinách sa v priestoroch Horského hotela Popradské pleso uskutočnili pre účastníkov semináru zaujímavé kynologické prednášky. Kolegovia si tiež vymieňali poznatky a skúsenosti. Pravidelný výcvik psovodov a ich služobných psov má pozitívny dopad na ich pripravenosť a profesionalitu pri reálnych záchranných a pátracích akciách.

HZS týmto za výbornú spoluprácu ďakuje Letke Ministerstva vnútra SR, partnerovi podujatia – OZ Pes a lavíny, ako aj personálu Horského hotela Popradské pleso.


V dňoch 23. až 27.3.2026 zorganizovali horskí záchranári na Popradskom plese jeden z najväčších medzinárodných kynologických seminárov. Zameraný bol na lavínové vyhľadávanie pomocou záchranárskych … Autor správy a foto Horská záchranná služba on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

𝐕𝐲𝐣𝐚𝐝𝐫𝐞𝐧𝐢𝐞 𝐕𝐲́𝐛𝐨𝐫𝐮 𝐄𝐧𝐯𝐢𝐫𝐨𝐧𝐦𝐞𝐧𝐭𝐚́𝐥𝐧𝐞𝐣 𝐬𝐞𝐤𝐜𝐢𝐞 𝐏𝐫𝐢́𝐫𝐨𝐝𝐨𝐯𝐞𝐝𝐞𝐜𝐤𝐞𝐣 𝐟𝐚𝐤𝐮𝐥𝐭𝐲 𝐔𝐧𝐢𝐯𝐞𝐫𝐳𝐢𝐭𝐲 𝐊𝐨𝐦𝐞𝐧𝐬𝐤𝐞́𝐡𝐨 𝐯 𝐁𝐫𝐚𝐭𝐢𝐬𝐥𝐚𝐯𝐞 𝐤 𝐧𝐚́𝐯𝐫𝐡𝐮 𝐳𝐨𝐧𝐚́𝐜𝐢𝐞 𝐍𝐚́𝐫...

Po mar 30 , 2026
𝐕𝐲𝐣𝐚𝐝𝐫𝐞𝐧𝐢𝐞 𝐕𝐲́𝐛𝐨𝐫𝐮 𝐄𝐧𝐯𝐢𝐫𝐨𝐧𝐦𝐞𝐧𝐭𝐚́𝐥𝐧𝐞𝐣 𝐬𝐞𝐤𝐜𝐢𝐞 𝐏𝐫𝐢́𝐫𝐨𝐝𝐨𝐯𝐞𝐝𝐞𝐜𝐤𝐞𝐣 𝐟𝐚𝐤𝐮𝐥𝐭𝐲 𝐔𝐧𝐢𝐯𝐞𝐫𝐳𝐢𝐭𝐲 𝐊𝐨𝐦𝐞𝐧𝐬𝐤𝐞́𝐡𝐨 𝐯 𝐁𝐫𝐚𝐭𝐢𝐬𝐥𝐚𝐯𝐞 𝐤 𝐧𝐚́𝐯𝐫𝐡𝐮 𝐳𝐨𝐧𝐚́𝐜𝐢𝐞 𝐍𝐚́𝐫𝐨𝐝𝐧𝐞́𝐡𝐨 𝐩𝐚𝐫𝐤𝐮 𝐍𝐢́𝐳𝐤𝐞 𝐓𝐚𝐭𝐫𝐲 (𝐍𝐀𝐏𝐀𝐍𝐓) 🌳🌲🌿 Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave vníma úsilie Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky posunúť proces zonácie národných parkov do záverečnej fázy schvaľovania. Prostredníctvom svojho Výboru Environmentálnej sekcie však zároveň považuje za […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Jeřáb český, endemit Českého středohoří, roste i v Zoo Ostrava

    V přírodě České republiky se vyskytuje několik endemických jeřábů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Nejhojnější je jeřáb český, který původně roste v oblasti Českého středohoří. Vysazen byl i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde po delší odmlce vykvetl a na podzim se obsypal oranžovými plody.

  • Krušné hory netrpí overturismem, měly by ale cílit i na kvalitu, míní odborníci

    Krušné hory jako celek netrpí neúnosným zatížením turismem, takzvaným overturismem, jsou ale místa, kde se v určitých obdobích větší množství turistů objevuje. Podle ředitele Destinační agentury Krušnohoří Štěpána Javůrka jde však o očekávatelné termíny a očekávatelná místa, řekl na konferenci o rozvoji Krušných hor v Jáchymově. Podle náměstkyně hejtmanky Karlovarského kraje Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) by se měl region spíše než na zvyšování počtu návštěvníků zaměřit na to, aby v kraji zůstávali déle.

  • Městský pozemek u Lesní školky v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu

    Městský pozemek u Lesní mateřské školy v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu. Projekt, který připravuje spolek Pořád Venku, podpořila Nadace Via. Zlepší zázemí zahrady u mateřské školy, doplní její vybavení a rozšíří možnosti ekologické výchovy i komunitních aktivit, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Na přípravě zahrady spolupracuje spolek s lesní školkou, zařízení pro 18 předškoláků otevřelo město loni na podzim ve čtvrti Proseč nad Nisou, kde mateřská škola dlouho chyběla.

  • Duby na hrázi Pohránovského rybníka u Pardubic dostaly odborné ošetření

    Stromořadí dubů na hrázi Pohránovského rybníka na Pardubicku ošetřili odborníci. Měla by se tak prodloužit životnost stromů, zvýšit jejich stabilita a zároveň zachovat prostředí pro vzácné druhy živočichů vázané na staré a duté stromy. V tiskové zprávě to uvedl Pardubický kraj, který zásah zajistil. Duby jsou součástí přírodní památky vyhlášené v roce 2015.

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

Ochrana životného prostredia