DOPADY ZMENY KLÍMY SI VYBERAJÚ SVOJU DAŇ NA PRÍRODE UŽ TERAZ

6 mesiacov ago

DOPADY ZMENY KLÍMY SI VYBERAJÚ SVOJU DAŇ NA PRÍRODE UŽ TERAZ. V DÔSLEDKU OBDOBÍ SUCHA NAPRÍKLAD CHÝBA VODA V MOKRADIACH VÝCHODNÉHO SLOVENSKA A ZO SVOJICH HNIEZDÍSK TAK ZMIZLI ČORÍKY, POTÁPKY ČERVENOKRKÉ.

👉 Aj preto potrebujeme dobrú stratégiu na adaptáciu zmeny klímy, tak ako to vo svojej pripomienke žiada WWF Slovakia. Ak ste ešte nepodpísali, môžete tak urobiť do 12.5. do 12:00 tu: 👉 https://tinyurl.com/yc3xsn3c

Aktuálny návrh Stratégie adaptácie z dielne Ministerstva životného prostredia však v súčasnej podobe totiž:

⭕kladie slabý dôraz na ochranu a obnovu prírodných spoločenstiev,
⭕je príliš všeobecný a neobsahuje dostatok konkrétnych opatrení,
⭕nedostatočne prepája adaptáciu na klímu s ochranou vody, pôdy, lesov a biodiverzity,
⭕prehliada záväzky Slovenska vyplývajúce z európskej legislatívy o obnove prírody.

👉 Preto hromadná pripomienka požaduje, aby stratégia:
✅ viac podporovala ochranu a obnovu lesov, riek, mokradí a pôdy, ktoré prirodzene zadržiavajú vodu a zmierňujú extrémy počasia,
✅ podporila agrolesníctvo a pestrejšie polia, odolnejšie voči suchu,
✅ aplikovala riešenia proti suchu a povodniam, ktoré nezhoršujú stav prírody ani zdroje pitnej vody,
✅ zosúladila postupy v súlade s pripravovaným Národným plánom obnovy prírody.

Za podporu ďakujeme!


🍃 POMÔŽTE ZLEPŠIŤ ADAPTÁCIU SLOVENSKA NA ZMENU KLÍMY
✍️ Podporte našu hromadnú pripomienku 👉 https://tinyurl.com/yc3xsn3c

Slovensko čelí čoraz častejším suchám, povodniam, horúčavám aj nedostatku vody. Tieto situácie už dnes ovplyvňujú krajinu, vodné zdroje, poľnohospodárstvo aj kvalitu nášho života.

Aby sme sa na dôsledky zmeny klímy dokázali pripraviť, potrebuje Slovensko kvalitnú a účinnú stratégiu adaptácie. Takú, ktorá sa nebude spoliehať len na drahé technické riešenia, ale bude vychádzať z toho najspoľahlivejšieho, čo máme – prírode blízkych riešení. 💚

⁉️Pripravovaný návrh Stratégie adaptácie z dielne Ministerstva životného prostredia však v súčasnej podobe:
⭕kladie slabý dôraz na ochranu a obnovu prírodných spoločenstiev,
⭕je príliš všeobecný a neobsahuje dostatok konkrétnych opatrení,
⭕nedostatočne prepája adaptáciu na klímu s ochranou vody, pôdy, lesov a biodiverzity,
⭕prehliada záväzky Slovenska vyplývajúce z európskej legislatívy o obnove prírody.

👉 Preto sme pripravili hromadnú pripomienku, v ktorej požadujeme, aby stratégia:
✅ viac podporovala ochranu a obnovu lesov, riek, mokradí a pôdy, ktoré prirodzene zadržiavajú vodu a zmierňujú extrémy počasia,
✅ podporila agrolesníctvo a pestrejšie polia, odolnejšie voči suchu,
✅ aplikovala riešenia proti suchu a povodniam, ktoré nezhoršujú stav prírody ani zdroje pitnej vody,
✅ zosúladila postupy v súlade s pripravovaným Národným plánom obnovy prírody.

✍️ Zistite viac a podpíšte hromadnú pripomienku a pridajte svoj hlas.
🕛 Podporiť ju môžete do 12. 5. 2026 do 12:00.
➡️ Podpísať tu: https://tinyurl.com/yc3xsn3c

➡️ Pripomienky k Stratégii má aj Klimatická koalícia – Podporte podpisom aj ich: https://tinyurl.com/pripomienka-klima

#hromadnápripomienka #zmenaklímy #strategickédokumenty #pripravenéSlovensko #wwf_slovensko #klimatickákoalícia Autor správy a foto SOS/BirdLife Slovensko on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Podpora do budúcnosti slovenských lesov

Po máj 11 , 2026
Podpora do budúcnosti slovenských lesov Autor správy a foto Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR on Facebook

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Jeřáb český, endemit Českého středohoří, roste i v Zoo Ostrava

    V přírodě České republiky se vyskytuje několik endemických jeřábů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Nejhojnější je jeřáb český, který původně roste v oblasti Českého středohoří. Vysazen byl i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde po delší odmlce vykvetl a na podzim se obsypal oranžovými plody.

  • Krušné hory netrpí overturismem, měly by ale cílit i na kvalitu, míní odborníci

    Krušné hory jako celek netrpí neúnosným zatížením turismem, takzvaným overturismem, jsou ale místa, kde se v určitých obdobích větší množství turistů objevuje. Podle ředitele Destinační agentury Krušnohoří Štěpána Javůrka jde však o očekávatelné termíny a očekávatelná místa, řekl na konferenci o rozvoji Krušných hor v Jáchymově. Podle náměstkyně hejtmanky Karlovarského kraje Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) by se měl region spíše než na zvyšování počtu návštěvníků zaměřit na to, aby v kraji zůstávali déle.

  • Městský pozemek u Lesní školky v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu

    Městský pozemek u Lesní mateřské školy v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu. Projekt, který připravuje spolek Pořád Venku, podpořila Nadace Via. Zlepší zázemí zahrady u mateřské školy, doplní její vybavení a rozšíří možnosti ekologické výchovy i komunitních aktivit, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Na přípravě zahrady spolupracuje spolek s lesní školkou, zařízení pro 18 předškoláků otevřelo město loni na podzim ve čtvrti Proseč nad Nisou, kde mateřská škola dlouho chyběla.

  • Duby na hrázi Pohránovského rybníka u Pardubic dostaly odborné ošetření

    Stromořadí dubů na hrázi Pohránovského rybníka na Pardubicku ošetřili odborníci. Měla by se tak prodloužit životnost stromů, zvýšit jejich stabilita a zároveň zachovat prostředí pro vzácné druhy živočichů vázané na staré a duté stromy. V tiskové zprávě to uvedl Pardubický kraj, který zásah zajistil. Duby jsou součástí přírodní památky vyhlášené v roce 2015.

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

Ochrana životného prostredia