Puška nie je bezzásah

1 hodinu ago

Puška nie je bezzásah

Prečo poľovanie škodí lesu, prečo nie je bezzásahom a prečo nemá miesto v najprísnejšie chránených územiach

Na Slovensku sa ustálila zvláštna predstava. Les je chránený, ak sa v ňom neťaží, a čo sa v ňom deje so zverou, je vec poľovníkov. Ak v zóne A nepíli motorová píla, ale strieľa guľovnica, v úradných dokumentoch sa to stále volá najvyšší stupeň ochrany. Tento text ukazuje, že je to omyl právny, jazykový aj ekologický. Lov je zásah do lesa. Nie je to drobnosť, ktorá sa dá tolerovať popri bezzásahovosti. Je to jeden z najsilnejších zásahov, aké les zažíva, lebo mení to, čo les riadi zvnútra. Vzťah medzi predátorom, bylinožravcom a obnovou stromov.

Desiatky vedeckých článkov, s mojou analýzou prečo bezzásahové územia sú mimoriadne poškodzované lovom akýchkoľvek živočíchov, nájdete na mojej webovej stránke.

Autor správy a foto Lesoochranárske zoskupenie VLK on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Vzťah k Prírode je jednoducho vzťah

St nov 11 , 2026
Vzťah k Prírode je jednoducho vzťah Je ako láska. Alebo si do nej projektujeme naše predstavy ako má vyzerať, a ak tak nie je, snažíme sa objekt svojej lásky meniť. Táto snaha končí v absolútnej väčšine katastrofou. Či už medzi ľuďmi alebo v lese. Alebo ide o bezpodmienečnú lásku. Aplikovanie […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Jiří Svoboda: Zelený sen vs. bílá realita: proč je bílá střecha klimaticky příznivější než ta sebeudržovanější zelená?

    Zelené střechy se staly miláčkem městských plánovačů, developerů i dotačních titulů. Vypadají nádherně na vizualizacích nových bytových domů, skvěle se vyjímají v brožurách o „adaptaci na klimatickou změnu“ a točí se kolem nich i nemalý byznys. Kdo by nechtěl mít nad hlavou kousek rozkvetlé přírody? (Text vznikl s využitím AI Gemini.)

  • Marta Gellová: Komentář k návrhu vlády pro posílení ochrany domácností a firem před drahými energiemi

    Je důležité, aby měl stát připravené nástroje, kterými dokáže domácnosti a firmy ochránit před mimořádným zdražováním energií. Vedle těchto krátkodobých opatření ale nesmíme zapomínat na dlouhodobé řešení, kterým je snižování energetické náročnosti budov.

  • V KRNAP pokračují personální změny, členy vedení se stali Drahný a Havlík

    Do vedení Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se po nedávných personálních změnách dostali dosavadní vedoucí oddělení péče o lesní ekosystémy Dušan Havlík a tiskový mluvčí správy parku Radek Drahný. Oba se stali náměstky. První z nich povede po odvolaném ekonomickém náměstkovi Luďkovi Kholovi ekonomický odbor a druhý bude v čele odboru vnějších vztahů. Drahný funkci převzal po odvolaném Jakubovi Kašparovi.

  • Na klimatickou konferenci COP31 dorazili brazilský prezident Lula

    Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v noci na dnešek oznámil svůj příjezd na klimatickou konferenci OSN, která se koná v Turecku. Lula je zatím jeden z mála světových vůdců, kteří na konferenci, jež začala v pondělí v letovisku Antalya, zavítali. Celkem by do 20. listopadu, kdy konference končí, mohlo na COP31 přijet sedm desítek hlav států a vlád. Do Antalye přijela i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

  • Na Klínovci vzniknou retenční nádrže pro lyžařský areál i krajinu

    Skiareál Klínovec připravuje vybudování tří retenčních nádrží pro zasněžování i jako zdroj vody pro krajinu i hasiče. Kaskáda nádrží Bílá voda by měla zadržet až 180 000 krychlových metrů vody, uvedl manažer strategie areálu Martin Koky. Nádrže by měly vzniknout na severozápadní straně Klínovce nad Loučnou u Klínovce.

  • Jak zajistit stabilní financování nábytkových bank a reuse center? Kulatý stůl ve Sněmovně otevřel debatu o financování reuse infrastruktury

    Jak převést síť nábytkových bank a reuse center z jednorázových projektů na dlouhodobý a předvídatelný model financování? Na tuto otázku se zaměřil kulatý stůl, který se uskutečnil 3. listopadu 2026 v Poslanecké sněmovně. Pořádala jej poslankyně Jana Krutáková pod záštitou Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Reuse federací. K jednání se sešli zástupci ministerstev, Parlamentu, krajů, obcí, firem a reuse sektoru.

  • Malé odběry podzemní vody zůstanou bez poplatku, změna cílí na velké odběratele

    Individuální a malé odběry podzemní vody nebudou zpoplatněny. Cílem navýšení poplatků za odběr podzemní vody je motivovat velké odběratele k čerpání povrchových vod namísto podzemních, kterých ubývá. Po jednání vlády to řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Návrh na zvýšení poplatků za čerpání podzemních vod, který vyvolal kritiku opozice i krajů, se podle ministra netýká ani obcí s vlastním vodovodem nebo vrtem zhruba do 200 obyvatel.

  • Novela schválená vládou má zjednodušit proces pozemkových úprav

    Zjednodušit proces pozemkových úprav a zvýšit právní jistotu vlastníků pozemků má novela zákona o pozemkových úpravách a úřadech, kterou včera schválila vláda. Novela podle důvodové zprávy, kterou má ČTK k dispozici, reaguje na adaptaci krajiny na změnu klimatu, tlak na rychlejší realizaci veřejně prospěšných opatření a staveb, nutnost digitalizovat procesy veřejné správy, ale i na změny vyplývající z nového stavebního zákona

  • Na nové lince v Třinci pracuje první robot určený k dotřiďování odpadu v Česku

    Společnost Smolo uvedla v Třinci na Frýdecko-Místecku do testovacího provozu třídicí linku, jejíž součástí je robot určený k dotřiďování odpadu. Podle firmy je první v Česku. Zařízení SpeedWolf Twin využívá umělou inteligenci. Náklady na modernizaci areálu činí téměř 310 milionů korun. ČTK to sdělila mluvčí společnosti Smolo Dorota Havlíková.

  • Lesníci a další odborníci hledají způsoby, jak zvýšit biodiverzitu v hospodářských lesích

    Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity se zapojil do pilotního ověřování opatření, která mají zlepšit podmínky pro ohrožené druhy rostlin a živočichů v hospodářských lesích. Společně s dalšími partnery hledá způsoby, jak v lesní krajině obnovovat a propojovat cenná stanoviště – od biotopových stromů přes mokřady a prameniště až po světlé lesní okraje a další světlé biotopy. Projekt je v podmínkách České republiky výjimečný svým rozsahem, protože takto rozsáhlá opatření na podporu biodiverzity nebyla dosud v hospodářských lesích realizována.

  • Matěj Pomahač: Místo řešení skutečných problémů farmářů i spotřebitelů se ministr zemědělství chystá zakázat název sójový párek

    Sójový párek, nebo rostlinný váleček? Ministerstvo pochybuje o svéprávnosti českých zákazníků a chystá se změnit pravidla pro názvy masných výrobků.

  • Iniciativa pro krajinu má podporu desítek organizací, chce společný postup v péči

    K iniciativě farmářů, lesníků, rybářů, myslivců a přírodovědců S úctou k české krajině, vyhlášené v září, se dosud připojilo přes 60 organizací, institucí, firem a také přes 390 jednotlivců. Vyzývá samosprávy ke společnému postupu při nastavení podmínek pro udržitelné hospodaření a práci v krajině. Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Asociaci krajů ČR (AK ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) návrhy zaslala v otevřené dopise, který na vědomí dostala také ministerstva životního prostředí, zemědělství, pro místní rozvoj a financí.

  • Po havárii Deepwater Horizon zmizelo z Mexického zálivu 60 procent živočichů

    Počet mořských živočichů v hluboké části Mexického zálivu v letech následujících po výbuchu na plošině Deepwater Horizon v roce 2010 klesl přibližně o 60 procent. Napsala o tom s odkazem na novou studii agentura AP. Podle studie se tyto populace ani zdaleka nezotavily.

  • Krajský soud v Hradci Králové řeší spor o vjezd dodavatelů k Luční a Labské boudě

    Krajský soud v Hradci Králové řeší spor majitelů krkonošské Luční a Labské boudy se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) o přístup aut údržby a zásobování k objektům a monitorování přístupových cest. Domáhají se zrušení části opatření obecné povahy vydané v roce 2025 Správou KRNAP, která reguluje vjezd a setrvání aut v parku, vyplynulo z vyjádření zástupců stran sporu. Obě boudy leží v klidovém území KRNAP, tedy v nejpřísněji chráněné části parku. Soud dnes odročil jednání na 11. listopadu, kdy by měl vynést rozhodnutí.

  • Po Vranovské přehradě zřejmě čeká mimořádné snížení odtoku nádrž Vír

    Po Vranovské přehradě zřejmě čeká mimořádné snížení odtoku kvůli pokračujícímu suchu další vodárenskou nádrž v povodí Moravy, a to Vír na Žďársku. Zavedení přísnějších regulačních opatření může ušetřit až tři miliony metrů krychlových vody, řekla ČTK mluvčí státního podniku Povodí Moravy Jana Kučerová. Žádostí o mimořádnou regulaci se bude zabývat krajský úřad Vysočiny. Vranovská přehrada na Znojemsku omezila odtok na minimum na začátku listopadu.

Ochrana životného prostredia