KLIMATICKÁ ZMENA VYSTAVUJE 580 MILIÓNOV DETÍ KAŽDÝ ROK O 20 DNÍ DLHŠIEMU „TEPELNÉMU STRESU“ 🌡️🔥👧👦

2 mesiace ago

KLIMATICKÁ ZMENA VYSTAVUJE 580 MILIÓNOV DETÍ KAŽDÝ ROK O 20 DNÍ DLHŠIEMU „TEPELNÉMU STRESU“ 🌡️🔥👧👦

Viac ako 40 % detí mladších ako 10 rokov na celom svete už v dôsledku klimatickej zmeny zažíva najmenej 20 dodatočných „dní tepelného stresu“. 🌍 Vyplýva to z novej atribučnej štúdie publikovanej v časopise Science Advances, ktorá kombinuje klimatické modely s demografickými údajmi s cieľom posúdiť, ktoré vekové skupiny a regióny sú najviac vystavené najhorúcejším a najvlhším dňom.

S pokračujúcim otepľovaním klímy budú deti aj naďalej vystavené tepelnému stresu viac ako ktorákoľvek iná veková skupina, varuje štúdia. ⚠️🌡️

Vysoké teploty môžu byť smrteľné. 🔥 Napríklad vlny horúčav, ktoré zasiahli Európu v lete 2026, sa spájajú s desiatkami tisíc „nadmerných úmrtí“.

Významná štúdia z roku 2021 zistila, že deti narodené v 21. storočí budú počas svojho života vystavené extrémnejším prejavom počasia ako ich rodičia a starí rodičia. 🌍 O štyri roky neskôr štúdia vedcov z rovnakého tímu zistila, že viac ako polovica detí narodených v roku 2020 – približne 62 miliónov ľudí – zažije „bezprecedentné celoživotné vystavenie“ vlnám horúčav, a to aj v prípade, že sa otepľovanie podarí obmedziť na 1,5 °C.

Najnovší výskum toho istého tímu teraz ukazuje, že deti sú už dnes v dôsledku klimatickej zmeny spôsobenej človekom vystavené nebezpečným úrovniam vlhkého tepla vo väčšej miere ako dospelí. 🥵 Extrémne teplo je obzvlášť nebezpečné v kombinácii s vysokou vlhkosťou. V horúcom počasí ľudské telo produkuje pot, aby sa ochladilo. S rastúcou vlhkosťou sa však odparovanie potu stáva menej účinným. 💧

Štúdia používa na výpočet tepelného stresu teplotu vlhkého teplomera v interiéri – mieru teploty, ktorá zohľadňuje aj vlhkosť. 🌡️ „Deň tepelného stresu“ definuje ako akýkoľvek deň s teplotou vlhkého teplomera nad 28 °C, pretože tá sa považuje za prahovú hodnotu pre „mierny tepelný stres“. Autori následne pomocou klimatických modelov simulujú globálne teplotné vzorce v súčasnej klíme. (Ako reprezentáciu „súčasnosti“ používajú klímu z roku 2023, keď ľudská činnosť spôsobila oteplenie o 1,3 °C.) Následne vypočítajú priemerný počet dní tepelného stresu, ktoré každá krajina zaznamená za rok. Rovnaký postup potom zopakujú pri simulácii predindustriálnej klímy bez otepľovania spôsobeného človekom.

Porovnaním počtu dní tepelného stresu v súčasnej klíme s ich počtom v predindustriálnych podmienkach dokážu autori určiť, koľko dodatočných dní tepelného stresu spôsobila klimatická zmena. 🌍🔥 Tieto dni označujú ako „mimoriadne“ alebo „pripísateľné“ dni tepelného stresu.

Výskum zistil, že celosvetovo už 583 miliónov detí mladších ako 10 rokov zažíva každý rok najmenej 20 dodatočných dní s vysokými teplotami. 🚨 To predstavuje 44 % všetkých detí v tejto vekovej skupine. Pre porovnanie, najmenej 20 pripísateľným horúcim dňom ročne čelí 190 miliónov ľudí vo veku 60 – 69 rokov, čo predstavuje 30 % tejto vekovej skupiny. 🌡️👶👴

Čítajte viac > https://www.carbonbrief.org/climate-change-exposes-580-million-children-to-20-extra-heat-stress-days-every-year
#KlimatickáKríza #Horúčavy #TepelnýStres #Zdravie 🌍🔥🌡️

Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Zásah záchranárov HZS pod Chopkom

Po aug 31 , 2026
Zásah záchranárov HZS pod Chopkom Dňa 30.08.2026 vo večerných hodinách požiadal HZS o pomoc 47-ročný slovenský turista, ktorý po celodennej túre zostupoval z Chopku. Nachádzal sa v oblasti Rovnej hole, no pre silné bolesti kolena už nebol schopný pokračovať ďalej. Na pomoc mu odišli záchranári z Oblastného strediska HZS Nízke […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Městský pozemek u Lesní školky v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu

    Městský pozemek u Lesní mateřské školy v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu. Projekt, který připravuje spolek Pořád Venku, podpořila Nadace Via. Zlepší zázemí zahrady u mateřské školy, doplní její vybavení a rozšíří možnosti ekologické výchovy i komunitních aktivit, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Na přípravě zahrady spolupracuje spolek s lesní školkou, zařízení pro 18 předškoláků otevřelo město loni na podzim ve čtvrti Proseč nad Nisou, kde mateřská škola dlouho chyběla.

  • Duby na hrázi Pohránovského rybníka u Pardubic dostaly odborné ošetření

    Stromořadí dubů na hrázi Pohránovského rybníka na Pardubicku ošetřili odborníci. Měla by se tak prodloužit životnost stromů, zvýšit jejich stabilita a zároveň zachovat prostředí pro vzácné druhy živočichů vázané na staré a duté stromy. V tiskové zprávě to uvedl Pardubický kraj, který zásah zajistil. Duby jsou součástí přírodní památky vyhlášené v roce 2015.

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

Ochrana životného prostredia