Photos from SOS/BirdLife Slovensko’s post

3 mesiace ago

💚🌍💚BOCIANY ODŠTARTOVALI SVOJU EPICKÚ MIGRÁCIU DO AFRIKY – DRNÁK, MAX, PAUL a EMA OPÚŠŤAJÚ TIETO DNI EURÓPU 💚🌍💚

🟢 Mladé bociany, ktoré sme označili v roku 2025 na Záhorí vysielačkami, strávili svoje prvé leto v Afrike. Jediný bocian DRNÁK z Kútov priletel do Európy a zavítal aj na Slovensko. Leto strávil potulkami na Ukrajine, na východe Slovenska, v Poľsku a v Maďarsku, ako inak, zväčša na skládkach komunálneho odpadu. V máji priletel do Turecka a pomalým tempom sa postupne dostal až do nášho regiónu. Mladé bociany sa vracajú do Európy zväčša až od tretieho roka života. Dovtedy zotrvajú v Afrike či na Blízkom východe.

🟢DRNÁK sa pohyboval v kŕdli spolu s bocianom z Poľska, ktorý mal tiež vysielačku. Jeho poslednou destináciou bola skládka v Maďarsku pri meste Níreďháza, odkiaľ odletel koncom júla a postupuje na juh, aktuálne sa nachádza na hraniciach Rumunska a Bulharska. Počas príletu z Turecka v máji do dnešného dňa nalietal počas letných túlačiek viac ako 3700 km.

🟢Trom bocianom, ktoré sme odchytili počas kŕmenia sa na skládke v Zohori, sme umiestnili vysielačky a začali sme tak spoluprácu so spoločnosťou FCC Zohor s.r.o. s cieľom výskumu a monitoringu bociana bieleho na skládkach. Odchytené bociany boli dospelé vtáky, jeden z nich vychoval tri mláďatá a hniezdil v známej kolónii bociana bieleho v Marcheggu v Rakúsku. Zo sledovania tohto jedinca počas celej hniezdnej doby, vieme povedať, že značnú časť potravy vyhľadával na skládke a naznačil nám, ako asi funguje celá hniezdna kolónia bocianov. Bocian dostal meno PAUL. Odletel z kolónie v Marcheggu 8. augusta 2026 a zanocoval pri Kečkeméte v Maďarsku, 9. augusta pokračuje cez Rumunsko na juh.

🟢Ďalší bocian označený v máji na skládke dostal meno EMA. Zdržiavala sa istý čas na skládke Zohor, na Devínskom jazere a v kolónii v Marcheggu. Neskôr sa potulovala v Maďarsku, na Ukrajine, na východnom Slovensku, kde bol pri Humennom odfotený Petrom Pjenčákom. EMA zaletela až na Pobaltie na severovýchod Poľska, pričom na svojej trase nevynechala ani západ Bieloruska. Momentálne putuje cez Ukrajinu smerom do Rumunska a oblieta Karpaty. Jej letné potulky z Marcheggu na Pobaltie merali viac ako 2700 km.

🟢Do tretice označený dospelý bocian MAX sa posledné dni pred odletom zdržiaval na skládke pri meste Győr. Na migráciou sa vydal tiež 8. augusta a aktuálne putuje nad západným Rumunskom.

🟢MOTÚZ sa rozhodol stráviť leto v Afrike. V máji preletel z juhu Sudánu na juh Egypta, kde ostal letovať na zavlažovaných poliach pri Asuánskej priehrade.

🌍 Bociany sa húfne vydali na cestu v dňoch od 7. do 8. augusta. DRNÁK, EMA, MAX a PAUL sú v hlavnej migračnej vlne. V priebehu niekoľkých týždňov dorazia na svoje zimoviská. Hniezda bocianov ostanú až do budúcej jari prázdne. Vďaka vysielačkám však môžete spolu s nami sledovať život našich bocianov aj počas ich migrácie a zimovania. Sme zvedaví kam povedú cesty označených dospelákov a ako sa rozhýbu mladé bociany, ktoré ostali na leto v Afrike. Budeme vás informovať.

Odchyt a označenie bocianov na skládke FCC Zohor s.r.o. sa uskutočnil v spolupráci s kolegami z MME/BirdLife Maďarsko – Andor Pitó, Bodza Schmelzer, Benedek Varga. Za spoločnosť FCC Zohor s.r.o. v spolupráci s pani Ing. Katarínou Kollárovou. Za SOS/BirdLife Slovensko Martin Harbovszki a Ján Gúgh. Každému ďakujeme za prispetie k poznaniu o živote bocianov.

🇸🇰🇨🇿 Telemetrické sledovanie bocianov bielych realizujeme v rámci projektu Ptáci kolem nás – Vtáky okolo nás č. 403201DYY1. Projekt je financovaný v rámci Programu cezhraničnej spolupráce Interreg Slovensko-Česko 2021 – 2027 www.sk-cz.eu
#Interreg #interregskcz #eu #europeancommision #cofinancedbyeumap

Autor správy a foto SOS/BirdLife Slovensko on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

This content isn't available right now

Ne aug 9 , 2026
Oteplování krajiny je brutální. V Miletíně na Jičínsku chodí lidé každé ráno do vyschlého koryta Bystřice. Obracejí kameny, sbírají zpod nich raky, malé ryby a mihule a přenášejí je do tůní, kde ještě zbyla voda. Vědí, že když nezaprší, vyschnou i ty. Takoví lidé jsou dnes po celé zemi. Starostové, […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

  • Soutěž Adapterra Awards zná vítěze. Cenu získala i odolná školní zahrada

    V ekologické soutěži Adapterra Awards letos uspěla klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě, nedostavěný supermarket proměněný v zelené firemní sídlo v Praze nebo obnova krajiny ve Vinařích. Do letošního osmého ročníku této celostátní soutěže pořádané Nadací Partnerství se přihlásilo 71 projektů, z nichž odborná porota vybrala 18 finalistů. Ti soutěžili ve třech hlavních kategoriích, a to Krajina, Budovy a Sídla. Vítězové byli vyhlášeni na dnešní konferenci Adapterra v Praze.

  • STAN: Oznamovací povinnost na prodej zemědělské půdy omezí osobní vlastnictví

    Oznamovací povinnost místo nového zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu bude mít podle Starostů stejné dopady a omezí osobní vlastnictví. Novinářům to řekl poslanec opozičního hnutí STAN Tomáš Dubský. O tom, že ministerstvo zemědělství uvažuje o mírnější variantě zákona, který má řešit aktuální situaci na trhu se zemědělskou půdou, už dříve hovořil ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Nedávno o tom informovaly také Hospodářské noviny.

  • Provozovatel parku Svět obrů na Třeboňsku dostal od ČIŽP další pokutu

    Provozovatel rodinného parku Svět obrů v Chlumu u Třeboně, společnost Palazzo d'Este Invest, dostal od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 490 000 korun. Inspekce mu ji uložila za neposkytnutí součinnosti při kontrole nakládání s odpady. Společnost dostala pokutu 450 000 korun ze stejného důvodu už v září. Rozhodnutí je pravomocné, uvedla ČIŽP v tiskové zprávě. Na konci října stavební úřad v Třeboni uvedl, že atrakce funguje bez potřebných povolení a musí tak ukončit činnost. Zástupci parku odmítají pochybení, postupem úřadů se cítí být poškozeni.

Ochrana životného prostredia