Náměstí v polském městě Bartoszyce. Vzrostlé stromy, trávníky, záhony… pryč. Místo nich žula a dlažba. Oficiálně kvůli „zvýraznění historické hodnoty náměstí“.
Ale o Bartoszyce tady ve skutečnosti nejde.
Tenhle vzorec sledujeme pořád dokola. V Polsku, u nás, ve střední Evropě. Veřejný prostor se nepřestavuje pro lidi, kteří v něm žijí, ani pro přírodu, která ho dělá snesitelným. Přestavuje se proto, že na dlažbu a žulu se dají čerpat dotace, že beton je „bezúdržbový“ a že někdo na zakázce vydělá.
Přitom čísla mluví jasně: vzrostlý strom dokáže za den odpařit stovky litrů vody a ochladit své okolí: zatímco nad betonem se vzduch v třicetistupňovém vedru rozpálí klidně na 45 °C. V klimatu, které se otepluje, jsou stromy ve městech klimatizace zadarmo.
Bartoszyce nejsou selhání jednoho úřadu. Jsou symptom: krátkodobý zisk pár jednotlivců, lidé na špatných pozicích s rozhodovací mocí. V ochraně přírody to vidíme stále dokola a je nutné se hlasitěji ozývat a požadovat opravdová řešení.
autor správy a foto Greenpeace Česká republika on Facebook

