ZBYTOČNÁ SPAĽOVŇA SLOVNAFTU JE BLIŽŠIE K VÝSTAVBE ⚠️

8 mesiacov ago

ZBYTOČNÁ SPAĽOVŇA SLOVNAFTU JE BLIŽŠIE K VÝSTAVBE ⚠️
TARABA POVOLIL REKORDNÝ DOVOZ ODPADU ZO ZAHRANIČIA 🚛🔥
podpíšte> https://tinyurl.com/stopspalovni

Plán Slovnaftu postaviť najväčšiu spaľovňu odpadu na Slovensku v areáli rafinérie vo Vlčom hrdle v Bratislave sa opäť posunul bližšie k povoleniu. Autor odborného posudku v procese EIA totiž ministerstvu odporučil, aby s výstavbou súhlasilo. Podľa posudku by spaľovňa mala prispieť k zníženiu skládkovania a k energetickej bezpečnosti krajiny a jej environmentálne vplyvy majú byť vraj zvládnuteľné a kompenzované. Po dokončení by išlo o najväčšie zariadenie na energetické zhodnocovanie odpadu na Slovensku. Tento posudok je pritom kľúčovým podkladom pre rozhodnutie ministerstva. Objednáva si ho síce štát, ale financuje ho investor – a ministerstvo sa ním pri rozhodovaní zvyčajne riadi. 🏭📄 #Spaľovňa #Bratislava #ŽivotnéProstredie

Aj napriek tomu, že projekt je čoraz bližšie k povoleniu, Slovnaft stále odmieta prijať právne záväzný sľub, že do Bratislavy nebude dovážať odpad zo zahraničia. Posudok vypracovala firma EKOS PLUS Martina Kovačiča, ktorý v minulosti presadzoval zmeny v zákone o posudzovaní vplyvov na životné prostredie – teda v legislatíve, podľa ktorej sa dnes projekt posudzuje. Zároveň zastupuje viacerých klientov z priemyslu a developmentu na Slovensku, čo vyvoláva vážne otázky o možnom konflikte záujmov. ⚖️ Okolité mestské časti navyše upozorňujú, že spaľovňa by vznikla veľmi blízko husto obývaných oblastí, ktoré už dnes znášajú znečistenie z rafinérie. #KonfliktZáujmov #EIA #Ovzdušie

Kapacita projektu sa síce oproti pôvodnému zámeru z roku 2023 znížila približne o tretinu – z 320-tisíc na 220-tisíc ton odpadu ročne. Stále by však išlo o najväčšiu spaľovňu v krajine. Investícia má dosiahnuť približne 320 miliónov eur, teda výrazne viac než pôvodne plánovaných 200 miliónov. Projekt s názvom Centrum energetického zhodnotenia odpadov (CEZO) plánuje Slovnaft začať stavať v roku 2027 a spustiť prevádzku okolo roku 2030. Prvé rozhodnutie v procese EIA má vydať ministerstvo životného prostredia a proti nemu sa môžu samosprávy aj verejnosť odvolať. Konečné slovo však bude mať minister. 🏗️ #CEZO #Odpad #Energetika

Otázka však znie: pre koho bude nová spaľovňa, keď Bratislava už jednu má. Mestská spaľovňa OLO sa navyše modernizuje a jej kapacita by mala do roku 2032 stúpnuť približne na 180-tisíc ton ročne, čo podľa samospráv postačuje na spracovanie odpadu z bratislavských domácností. Analytici Inštitútu environmentálnej politiky už v minulosti upozorňovali, že nadbytočné spaľovacie kapacity vedú k tlaku na dovoz odpadu zo zahraničia. Práve preto kritici upozorňujú, že spaľovňa Slovnaftu môže v budúcnosti spaľovať aj odpad z Maďarska pre materský koncern MOL. 🌍 #OdpadováPolitika #Recyklácia #Spaľovne

Kritici projektu upozorňujú, že Slovnaft sa počas prerokovania projektu odmietol právne zaviazať, že pri nenaplnení kapacity nebude dovážať odpad zo zahraničia. O to paradoxnejšie pôsobí fakt, že ministerstvo životného prostredia pod vedením Tomáša Tarabu minulý rok povolilo rekordný dovoz odpadu na Slovensko. Veľká časť z neho skončila v cementárňach, kde nahrádza uhlie. Spaľovanie však odpad úplne nezlikviduje – zmenší ho približne o dve tretiny a zvyšky končia na skládkach nebezpečných odpadov. ♻️ #DovozOdpadu #Fakty

K projektu mala výhrady dokonca aj sekcia zmeny klímy a ochrany ovzdušia samotného ministerstva. Upozornila, že vzhľadom na vysoké priemyselné zaťaženie a husté osídlenie v Petržalke, Ružinove či Starom Meste je umiestnenie spaľovne v tejto lokalite nevhodné. Rafinéria Slovnaft navyše len minulú jeseň čelila problémom s únikom zapáchajúcich výparov benzénu a toluénu do ovzdušia. 🌫️ #Ovzdušie #Zdravie

Do plánovaného zariadenia by sa mal zvážať odpad zo štyroch krajov – Bratislavského, Trnavského, Nitrianskeho a Trenčianskeho. Z plánovaných 220-tisíc ton ročne má tvoriť približne 118-tisíc ton komunálny odpad, 77-tisíc ton priemyselný odpad a 25-tisíc ton nebezpečný odpad, najmä kaly z rafinérie. Po spustení prevádzky má zároveň skončiť stará spaľovňa kalov zo 70. rokov. 🚛 #KomunálnyOdpad

Zaujímavý je aj vývoj postoja ministra Tomáša Tarabu. Najskôr projekt Slovnaftu ostro kritizoval a tvrdil, že môže predstavovať „enormnú záťaž“ pre životné prostredie a že Bratislava nové spaľovacie kapacity nepotrebuje. O mesiac neskôr však po stretnutí so zástupcami Slovnaftu svoj tón zmiernil a začal hovoriť o potrebe „serióznej odbornej debaty“. Zároveň vyhlásil, že dovoz odpadu zo zahraničia je neprijateľný – hoci práve jeho rezort medzitým povolil rekordné množstvo takéhoto dovozu. 🤔 #Taraba #Politika #ŽivotnéProstredie

✊ Podpíšte a zdieľajte petíciu proti výstavbe tejto spaľovne a dajte jasne najavo, že zdravie ľudí je dôležitejšie než zisky veľkých priemyselných znečisťovateľov. 🌍 Zdieľajte informácie, hovorte o probléme a pomôžte zastaviť tento projekt. > https://tinyurl.com/stopspalovni

Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

ŠKANDÁL V NÍZKYCH TATRÁCH: TARABA A KUFFA NIČIA NAŠE PRÍRODNÉ DEDIČSTVO 🌲

Št mar 12 , 2026
ŠKANDÁL V NÍZKYCH TATRÁCH: TARABA A KUFFA NIČIA NAŠE PRÍRODNÉ DEDIČSTVO 🌲 Navrhovaná zonácia NAPANT-u je totálnym výsmechom ochrany prírody na Slovensku. Až 67 % územia nášho najväčšieho národného parku má zostať bez prísnej ochrany. Taraba s Kuffom plánujú v týchto vzácnych lokalitách masívnu ťažbu dreva. Namiesto divočiny chcú mať […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Jeřáb český, endemit Českého středohoří, roste i v Zoo Ostrava

    V přírodě České republiky se vyskytuje několik endemických jeřábů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Nejhojnější je jeřáb český, který původně roste v oblasti Českého středohoří. Vysazen byl i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde po delší odmlce vykvetl a na podzim se obsypal oranžovými plody.

  • Krušné hory netrpí overturismem, měly by ale cílit i na kvalitu, míní odborníci

    Krušné hory jako celek netrpí neúnosným zatížením turismem, takzvaným overturismem, jsou ale místa, kde se v určitých obdobích větší množství turistů objevuje. Podle ředitele Destinační agentury Krušnohoří Štěpána Javůrka jde však o očekávatelné termíny a očekávatelná místa, řekl na konferenci o rozvoji Krušných hor v Jáchymově. Podle náměstkyně hejtmanky Karlovarského kraje Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) by se měl region spíše než na zvyšování počtu návštěvníků zaměřit na to, aby v kraji zůstávali déle.

  • Městský pozemek u Lesní školky v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu

    Městský pozemek u Lesní mateřské školy v Jablonci nad Nisou se promění v Živou zahradu. Projekt, který připravuje spolek Pořád Venku, podpořila Nadace Via. Zlepší zázemí zahrady u mateřské školy, doplní její vybavení a rozšíří možnosti ekologické výchovy i komunitních aktivit, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Na přípravě zahrady spolupracuje spolek s lesní školkou, zařízení pro 18 předškoláků otevřelo město loni na podzim ve čtvrti Proseč nad Nisou, kde mateřská škola dlouho chyběla.

  • Duby na hrázi Pohránovského rybníka u Pardubic dostaly odborné ošetření

    Stromořadí dubů na hrázi Pohránovského rybníka na Pardubicku ošetřili odborníci. Měla by se tak prodloužit životnost stromů, zvýšit jejich stabilita a zároveň zachovat prostředí pro vzácné druhy živočichů vázané na staré a duté stromy. V tiskové zprávě to uvedl Pardubický kraj, který zásah zajistil. Duby jsou součástí přírodní památky vyhlášené v roce 2015.

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

Ochrana životného prostredia