👗🚨 RÝCHLA MÓDA: LACNÉ OBLEČENIE, DRAHÁ DAŇ PRE PLANÉTU

5 mesiacov ago

👗🚨 RÝCHLA MÓDA: LACNÉ OBLEČENIE, DRAHÁ DAŇ PRE PLANÉTU

🌍👕♻️💧🌱

Ako môžeme znížiť škodlivé dopady rýchlej módy na životné prostredie?
• Kupujme len to, čo skutočne potrebujeme. Namiesto kúpy príležitostného oblečenia, akým je napr. sviatočné oblečenie, využívajme požičovne alebo si ho požičajme od rodiny či známych.
• Uprednostňujme oblečenie zo second handov, bazárov a swapov, pred kúpou nového oblečenia.
• Poškodené oblečenie a obuv hneď nevyhadzujme, ale snažme sa ich opraviť alebo oblečenie upcyklujme.
• Zachovalé oblečenie, ktoré už nenosíme, nevyhadzuje, ale posuňme ho ďalej.
• Ak kupujeme nové oblečenie, vyberajme udržateľné, lokálne značky. Kupujme kvalitné oblečenie, ktoré vydrží dlhšiu dobu.
• Na nákup oblečenia si nosme vlastnú tašku.
• Pri praní využívajme efektívne kapacitu práčky. Perme iba vtedy, keď je práčka plná a využívajme úsporné programy.
• Nepoužívajme sušičku prádla, ale prádlo sušme voľne na vzduchu.


👗🚨 RÝCHLA MÓDA: LACNÉ OBLEČENIE, DRAHÁ DAŇ PRE PLANÉTU

Každý rok nakupujeme viac a viac oblečenia, no jeho skutočnú cenu platí životné prostredie. 🌍💸 Kým v roku 1975 sa na svete vyrobilo približne 24 miliónov ton textilných vlákien, v roku 2022 to už bolo 113,8 milióna ton. Rýchla móda stojí na lacnej výrobe, krátkej životnosti a sociálnej nespravodlivosti. 👕🛍️ Až 80 % environmentálnych dopadov textilu spotrebovaného v Európe vzniká mimo Európy, často v krajinách s nižšími environmentálnymi štandardmi. 🌎⚠️ Za lacným tričkom sa tak často skrýva obrovská ekologická stopa.

💧 Na výrobu jedného bavlneného trička je potrebných približne 2 700 litrov vody, na jedny džínsy dokonca až 10 850 litrov. Módny priemysel zároveň spôsobuje približne 20 % globálneho znečistenia vody a farbenie textílií patrí medzi najväčších znečisťovateľov vôd na svete. 🌊☠️ Problémom sú aj plasty v oblečení – približne 60 % materiálov používaných na výrobu odevov tvoria syntetické vlákna. Každým praním sa do vôd uvoľňujú mikroplasty, pričom ročne skončí v oceánoch asi 500-tisíc ton plastových mikrovlákien. 🧪🐟

🗑️ Dôsledky vidíme aj v odpadoch. V EÚ vzniká každý rok 12,6 milióna ton textilného odpadu, z toho 5,2 milióna ton tvoria odevy a obuv. Recykluje sa pritom menej ako 1 % textílií, zvyšok končí na skládkach alebo v spaľovniach. 🚛🔥 Každú sekundu sa vo svete vyhodí alebo spáli množstvo oblečenia, ktoré by naplnilo jedno smetiarske auto. Módny priemysel je navyše zodpovedný za približne 10 % globálnych emisií CO₂, teda viac ako medzinárodná letecká a lodná doprava dokopy. Čím menej podporujeme rýchlu módu, tým viac chránime klímu, vodu aj prírodné zdroje. 🌱♻️

#RychlaModa #FastFashion #Klima #Odpady #ZeroWaste #Udrzatelnost #ZivotneProstredie #Recyklacia #Moda #Voda #Mikroplasty #ClimateAction 🌍👕♻️💧🌱

Ako môžeme znížiť škodlivé dopady rýchlej módy na životné prostredie?
• Kupujme len to, čo skutočne potrebujeme. Namiesto kúpy príležitostného oblečenia, akým je napr. sviatočné oblečenie, využívajme požičovne alebo si ho požičajme od rodiny či známych.
• Uprednostňujme oblečenie zo second handov, bazárov a swapov, pred kúpou nového oblečenia.
• Poškodené oblečenie a obuv hneď nevyhadzujme, ale snažme sa ich opraviť alebo oblečenie upcyklujme.
• Zachovalé oblečenie, ktoré už nenosíme, nevyhadzuje, ale posuňme ho ďalej.
• Ak kupujeme nové oblečenie, vyberajme udržateľné, lokálne značky. Kupujme kvalitné oblečenie, ktoré vydrží dlhšiu dobu.
• Na nákup oblečenia si nosme vlastnú tašku.
• Pri praní využívajme efektívne kapacitu práčky. Perme iba vtedy, keď je práčka plná a využívajme úsporné programy.
• Nepoužívajme sušičku prádla, ale prádlo sušme voľne na vzduchu.

Viac info > https://www.nulaodpadu.sk/rychla-moda-znizme-mnozstvo-odpadov-znecistenie-z-modneho-priemyslu Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Bolesti dolnej končatiny v Západných Tatrách

Po jún 1 , 2026
Bolesti dolnej končatiny v Západných Tatrách Dňa 31.5.2026 v popoludňajších hodinách prijalo Operačné stredisko tiesňového volania Horskej záchrannej služby žiadosť o pomoc pre 57- ročnú Rumunku, ktorá sa nachádzala na Žiarskej chate a sťažovala sa na bolesti dolnej končatiny v dôsledku nedávnej operácie a nie je schopná zostupu. Na pomoc […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu

    Členské státy Evropské unie se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom dnes Rada EU. Požadavky metanového nařízení by tak v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dohodu uvítal, odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

  • V Horácké galerii začala výstava Vůně medu. Včelařům se díky ní podařilo oslovit novou generaci

    V Horácké galerii v Novém Městě na Moravě začala výstava Vůně medu. Místní včelaři s ní před 26 lety začínali kvůli propagaci chovu včel. Obávali se, že o něj už nebude zájem. Od té doby se počet členů jejich spolku téměř zdvojnásobil, řekl ČTK jednatel novoměstského Českého svazu včelařů Miroslav Glier. Výstava potrvá do 13. listopadu.

  • Indie nařídila školám v Dillí, aby zahájily online výuku kvůli kvalitě ovzduší

    Indie nařídila školám v Dillí a jeho okolí, aby žákům nabídly online vyučování. Úřady zároveň vyzývají obyvatele k práci z domova a omezit mají také soukromá shromažďování kvůli kvalitě ovzduší, která se dnes prudce zhoršila, informovala agentura Reuters.

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

Ochrana životného prostredia