Prírodná rezervácia Starý háj alebo ako sa rodí prírodná rezervácia?

4 mesiace ago

Prírodná rezervácia Starý háj alebo ako sa rodí prírodná rezervácia? 🌳🌳🌳
Poznáte PR Starý háj v Petržalke? Je tvorená krásnym starým lužným lesom, ktorý je obkolesený z jednej strany Starohájskym ramenom (známe aj ako rameno Zuzana) plným napadaného dreva a z druhej strany petržalskou hrádzou.
🪓Kedysi, v roku 2004, bola v tomto lese naplánovaná obnova, rozumejte ťažba, ktorá bola v rámci lesného hospodárskeho plánu definovaná ako ťažba v starých porastoch. V tom čase, v lužnom lese, mimo chráneného územia to potenciálne znamenalo sériu veľkoplošných holorubov veľkosti až 5 hektárov, čo by znamenalo že za 10 rokov by na celom ostrove nezostal žiadny starý strom.
🟢My sme tento zachovaný lužný les mali v tom čase už dlhšie v merku a vo foldríku s názvom- potenciálne prírodné rezervácie.😊
S lesníkmi, v ktorých správe porasty boli, sme sa poznali a poznali náš názor a pravdepodobne niektorí aj podobne vnímali ekologickú hodnotu tohto lesa. Či už z tých dôvodov alebo len kvôli nechuti ťažiť v ťažkom teréne, sa nám v deň začatia ťažby jeden z lesníkov ozval. „Rúbeme tu v Starom háji, príďte, ak s tým chcete niečo robiť.“
No a my sme prišli a zavolali sme rovno aj médiá, aby sme ukázali ako neuvážene sa v bezprostrednom okolí mesta chystajú vyrúbať cenný lužný les, ktorý je už dnes mimochodom kriticky ohrozený ekosystém a biotop na európskej úrovni a ktorý je mimoriadne hodný ochrany. Prišli sme s dvoma televíznymi redaktormi v čase, keď už bolo približne desať stromov vyrúbaných. Na to ťažiari, ťažiaci v poraste volali svojmu nadriadenému – „sú tu ochranári aj médiami, čo máme robiť?“ A ten polo zo žartu povedal niečo v duchu – „prejdite ich traktorom“. No ale čo čert nechcel, vtedy už boli televízne mikrofóny pri telefóne lesníka a všetko bolo zrozumiteľne nahraté do kamery.

V tom bode sa už o ťažbe vyjednávalo o čosi ľahšie.
Ťažiari vtedy s ťažbou prestali. Nami vypracovaný projekt ochrany na vyhlásenie prírodnej rezervácie následne na Krajskom úrade ŽP Bratislava prešiel a Prírodná rezervácia Starý háj bola v marci v roku 2005 úspešne vyhlásená. 😊💪
Pri tej príležitosti sme organizovali slávnostné vyhlásenie na pôde Ekonomickej univerzity. Prišli aj lesníci z príslušného lesného závodu v Palárikove, ktorým sme sa poďakovali za ústretový prístup a následnú dohodu. 🤝

➡️Tento celý príbeh sme tu rozpísali, pretože aktuálne sme nominovaní na ocenenie Osobnosť Petržalky a toto je jeden z ochranárskych úspechov, ktorý sa nám na pôde mestskej časti podaril.
Ak vás potešil a súhlasíte, hlasujte za nás v cene verejnosti v rámci tohto ocenenia – https://osobnost.petrzalka.sk/

Autor správy a foto BROZ (Bratislavské regionálne ochranárske združenie) on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Podpíšte hromadnú pripomienku

Ut aug 13 , 2024
OPÄŤ JE NA STOLE NÁVRH ZÁKONA, KTORÉHO DÔSLEDKOM BUDÚ VAŠE OBMEDZENÉ PRÁVA VYJADRIŤ SA K VÝSTAVBE, KTORÁ MÔŽE POŠKODIŤ NIELEN CHRÁNENÉ ÚZEMIA, ČI MAŤ NEGATÍVNE DOPADY NA VTÁČIE DRUHY HNIEZDIACE V MESTÁCH A OBCIACH ALE MÔŽE NEGATÍVNE OVPLYVNIŤ AJ BEZPROSTREDNÉ OKOLIE V KTOROM V MESTÁCH A OBCIACH ŽIJETE. Preto je […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Lesy ČR vybudovaly ve Višňové retenční nádrž Saň. Pomůže i při záplavách

    Státní podnik Lesy ČR vybudoval v příhraniční Višňové ve Frýdlantském výběžku na Liberecku retenční nádrž Saň. Sloužit bude k zadržování vody v krajině, pomůže ale i zmírnit následky při záplavách. ČTK o tom informovala mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Višňovou ohrožuje velká voda takřka každý rok, letos při zářijových záplavách byla nejpostiženější obcí v Libereckém kraji.

  • Aktivisté bojují za prohlášení mostu Červeňák za kulturní památku

    Aktivisté chtějí prohlásit most Červeňák v Pardubicích za industriální kulturní památku. Jejich návrh posoudí ministerstvo kultury. Most je v havarijním stavu a je dlouhodobě nepřístupný. Magistrát ho nechává chátrat a zatím nemá konkrétní plán, zjistila ČTK.

  • Na hradě Košumberk vznikne expozice o hospodaření s vodou ve středověku

    Město Luže na Chrudimsku opravuje bývalou vodárenskou baštu na zřícenině hradu Košumberk. V budoucnu v ní zřídí malou expozici o hospodaření s vodou ve středověkém objektu. Otevřena by měla být na příští turistickou sezonu, řekl ČTK starosta Ladislav Peterka.

  • V ostravské zoo se zabydluje samec medvěda ušatého převezený ze zámku Konopiště

    V ostravské zoologické zahradě se od středy zabydluje samec medvěda ušatého převezený ze státního zámku Konopiště. V zahradě bude mít větší prostor než na zámku, půjde zhruba o hektarový lesní výběh. Zatím ale zvíře ještě pobývá v chovatelském zázemí expozice Čitván. Transport osmnáctiletého samce byl bez problémů a medvěd nemusel být uspán, řekla mluvčí zoo Šárka Nováková.

  • Mládě luskouna krátkoocasého Connie z pražské zoo přešlo na pevnou stravu

    Samička luskouna krátkoocasého Connie, která se letos v červenci narodila v pražské zoologické zahradě, přešla z mateřského mléka na pevnou stravu. Doteď speciální luskouní kaši odmítala a její hmotnost stagnovala, nyní začala opět přibírat, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Mládě je druhým luskounem krátkoocasým narozeným v pražské zoo i v celé Evropě.

  • Libereckému spolku Čmelák letos při obnově krajiny pomohlo přes 400 dobrovolníků

    Spolku Čmelák z Liberce letos při obnově krajiny pomohlo přes 400 dobrovolníků. Jejich počet se tak pozvolna navrací k době před covidem, kdy jich bývalo ročně ještě o něco více, uvedla ředitelka spolku Jana Bujoková.

  • Olomoucká zoo vydala plemennou knihu vzácného siky vietnamského

    Zoologická zahrada Olomouc vydala plemennou knihu vzácného siky vietnamského, která obsahuje informace o populaci tohoto poddruhu jelena sika v zoologických zahradách na celém světě. K jejímu vydání obdržela pověření od Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. Olomoucká zoo společně s pražskou jsou jedinými tuzemskými zoologickými zahradami, které celosvětovou plemennou knihu vzácného druhu divoce žijícího zvířete vydaly, sdělila mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

  • Lidé v Řimovicích na Benešovsku v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren

    Lidé v Řimovicích na Benešovsku dnes v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren na území obce. Nesouhlas se záměrem soukromého investora vyjádřilo 84 ze 154 hlasujících, zbylých 70 s výstavbou souhlasilo. Výsledky referenda jsou platné a závazné, vyplývá z informací na úřední desce obce. Obec má s investorem smlouvu o spolupráci, o dalším postupu se bude jednat, řekla ČTK starostka Romana Kubíková (nez.).

  • Jan Tůma: Čerpání Inovačního fondu ilustruje velký problém, který ČR má

    Peníze, které státy vybírají za emisní povolenky, se musí použít na ochranu klimatu, výstavbu OZE, podporu dekarbonizace průmyslu, adaptace a podporu zranitelných domácností. Část povolenek financuje Inovační fond – z něj se platí podpora na hledání průlomových technologií pro dekarbonizaci sektorů, kde je to zatím těžké. Ocel, chemie, cement, keramika, sklo – to všechno je průmysl s hojným zastoupením v ČR. Takže je to fond jako stvořený pro nás a máme v něm hodně projektů, že? Akorát že vůbec.

  • V Plzeňském kraji funguje unikátní projekt Zdravá krajina

    Již od roku 2022 se Plzeňský kraj intenzivně věnuje projektu Zdravá krajina. Jeho cílem je připravit krajinu na budoucnost a klimatické změny, které nás čekají. Proč je to potřeba? Měnící se klima, ztráta přirozeně fungující říční krajiny, omezená schopnost krajiny zadržet vodu, ztráta heterogenity a biodiverzity, eroze a degradace zemědělské půdy. To jsou pro nás aktuální problémy, na které je potřeba reagovat. Proto se Plzeňský kraj rozhodl prostřednictvím projektu Zdravá krajina řešit adaptaci krajiny na změnu klimatu.

  • Obec Biskupice na Svitavsku dokončila první z protipovodňových opatření

    Obec Biskupice na Svitavsku dokončila první z adaptačních a protipovodňových opatření, takzvanou nádrž Žaběnec o rozloze téměř dvou hektarů. Význam bude mít zejména pro níže ležící území, a to jak kvůli tlumení povodňových průtoků, tak z hlediska vodního režimu krajiny. Na nákladech 8,5 milionu korun se jedním milionem podílel Pardubický kraj, uvedlo hejtmanství.

  • Čistírna v Ostravě odstavená při záplavách spustí v lednu částečný provoz

    Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze, která je od zářijových záplav mimo provoz, se začne spouštět od nového roku. Zatím bude zprovozněn první stupeň mechanického čištění odpadních vod, při kterém jsou odstraňovány hrubé nečistoty. Kompletně by čistírna včetně takzvaného biologického čištění měla fungovat v březnu. Ve stejné kvalitě jako před povodněmi bude vyčištěná voda do řeky Odry vytékat na začátku letních prázdnin. ČTK to řekl vedoucí provozu čistíren odpadních vod Daniel Žárský. Kvůli nefunkčnosti čistírny tečou od povodní splašky do řeky Odry.

  • Zoo Brno odchovala kriticky ohrožené luňáky hnědé

    Zoo Brno odchovala dvě mláďata kriticky ohroženého luňáka hnědého. Podle zařízení jde o první zaznamenaný odchov tohoto druhu v zoologických zahradách v České republice, informovala mluvčí zařízení Věra Müllerová.

  • Více než polovina odpadů ve Svitavách končí na skládce zbytečně

    Vedení Svitav není spokojeno s tříděním komunálního odpadu ve městě. Rozbor obsahu popelnic a kontejnerů, který se uskutečnil před letním prázdninami, odhalil, že více než polovina by nemusela končit na skládce. Na podporu separace odpadu město nechalo vytvořit spot nazvaný Třídíme srdcem, řekla mluvčí Svitav Kateřina Kotasová.

  • Liberecký kraj chce pro šest svých areálů připravit projekty energetických úspor

    Liberecký kraj chce pro šest svých areálů připravit projekty energetických úspor, náklady na jejich realizaci předběžně odhaduje na 100 milionů korun. K přípravě projektů chce využít program Nová ELENA, náklady na samotnou realizaci by se pak měly splatit úsporami, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Z Operačního programu Životní prostředí by na poradenství a přípravu projektů mohl kraj získat bezmála dva miliony korun.

Ochrana životného prostredia

22. mája si pripomíname Medzinárodný deň biodiverzity, 🌿🌷 ktorý sa tento rok nesie v duchu hesla…

4 roky ago