Predchádzanie zmene klímy a zmierňovanie jej dopadov

5 hodín ago

👉VYBERÁME ZO SPRÁVY O STAVE ŽP 🌎
Adaptácia na zmenu klímy
• Trend negatívnych prejavov zmeny klímy ako zvyšovanie priemernej ročnej teploty, narušenie pôvodného režimu zrážok, pokles počtu dní so snehovou pokrývkou, či nárast extrémnych prejavov počasia, s rôznym stupňom nepriaznivých dôsledkov na sociálno-ekonomické a prírodné systémy, je stále výraznejší a významnejší.
• Vo väzbe na Stratégiu adaptácie Slovenskej republiky na zmenu klímy – aktualizácia, bol v roku 2021 schválený Akčný plán pre implementáciu Stratégie adaptácie Slovenskej republiky na zmenu klímy, ktorý identifikuje 45 špecifických opatrení a v rámci nich 169 úloh.
• Prierezovým dokumentom týkajúcim sa všetkých sektorov hospodárstva v oblasti predchádzania zmene klímy je Nízkouhlíková stratégia rozvoja SR do roku 2030 s výhľadom do roku 2050 prijatá v roku 2020.
• Európska komisia na základe žiadosti Ministerstva životného prostredia SR koncom roka 2023 spustila projekt financovaný z Nástroja technickej pomoci, ktorý je zameraný na prípravu výstupov súvisiacich s novou národnou adaptačnou stratégiou, budovanie kapacít a komunikáciu s verejnosťou o problematike adaptácie na zmenu klímy. Okrem iných aktivít bude jedným z výstupov aj návrh odporúčaní pre formulovanie novej adaptačnej stratégie, vízií a odporúčaní pre akčný plán a implementačný mechanizmus.
Oblasť adaptácie na zmenu klímy je súčasťou cieľov udržateľného rozvoja:
Cieľ 13: Podniknúť bezodkladné opatrenia na boj proti klimatickým zmenám a ich dôsledkom

Viac informácií nájdete na priloženom linku:

autor správy a foto Slovenská agentúra životného prostredia – SAŽP on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Predchádzanie zmene klímy a zmierňovanie jej dopadov

Po mar 17 , 2025
👉VYBERÁME ZO SPRÁVY O STAVE ŽP 🌎 Adaptácia na zmenu klímy • Trend negatívnych prejavov zmeny klímy ako zvyšovanie priemernej ročnej teploty, narušenie pôvodného režimu zrážok, pokles počtu dní so snehovou pokrývkou, či nárast extrémnych prejavov počasia, s rôznym stupňom nepriaznivých dôsledkov na sociálno-ekonomické a prírodné systémy, je stále výraznejší […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Luboš Pavlovič: Bez zavedení záloh na nápojové obaly splníme jen těžko evropské recyklační cíle. ČR hrozí další miliardové pokuty

    Sněmovna odložila první čtení zákona o zálohování nápojových obalů. Někteří poslanci se totiž domnívají, že by Česko mohlo splnit evropské recyklační cíle i bez zavedení zálohovacího systému. To se však ještě nikde jinde v Evropě nepodařilo. Tlak odpadových firem, které systém zálohování dlouhodobě blokují, tak může vést k dalším sankcím ze strany EU za nedostatečnou recyklaci plastů a paradoxně i k pozdějšímu nucenému zavedení systému za méně výhodných podmínek.

  • Stát rozdělí 300 milionů korun na energeticky úsporné školy, nemocnice i úřady

    Stát letos rozdělí 300 milionů korun na energetické úspory veřejných budov. Peníze z Národního plánu obnovy pomůžou školám, nemocnicím, úřadům i dalším institucím s výměnou oken, zateplením nebo instalací solárních panelů. Žádosti o dotace mohou zájemci podávat do 31. října 2025, informovalo ministerstvo životního prostředí.

  • Záplavy způsobily na vodovodech a kanalizacích na Jesenicku škody za 260 milionů korun

    Záplavy loni v září způsobily na vodohospodářské infrastruktuře provozované společností Vodovody a kanalizace Jesenicka (VaK Jesenicka) škody za 260 milionů korun. Kvůli poničené vodovodní síti byli obyvatelé Jesenicka bez dodávky pitné vody z vodovodu 19 dní, jejich zásobování tehdy zajišťovaly cisterny. Dodávky pitné vody se v tomto horském okrese od podzimu podařilo obnovit, odstraňování povodňových škod ale pokračuje. ČTK to sdělil technický ředitel VaK Jesenicka Robert Černý.

  • Češi zaostávají u třídění průmyslových baterií, malé naopak třídí dobře

    Češi úspěšně třídí malé přenosné baterie, jako jsou tužkové a mikrotužkové. Jejich sběr v loňském roce činil 2142 tun, což byl téměř dvojnásobek oproti roku 2015. Míra recyklace těchto baterií tak vzrostla na 48 procent a Česko již splňuje současné cíle EU. Výrazně horší je však situace u baterií z elektrokol, skútrů a domácích solárních elektráren, kde se k ekologické likvidaci vrací jen tři až pět procent zařízení. Vyplývá to z tiskové zprávy neziskové organizace Ecobat, která v Česku zajišťuje sběr baterií.

  • Miroslav Petr: Jak dál s místní Agendou 21 v České republice?

    Taková byla hlavní otázka a podtitul hybridního diskuzního semináře pořádaného Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 4. března 2025 v pražském Informačním centrum OSN. Navazoval na obdobný seminář z února 2024, který reagoval na tehdejší pozastavení podpory MA 21 ze strany MŽP. Tedy na v tu dobu velmi znepokojivou situaci, kterou vyvolal postup ministerstva, jenž zároveň přispěl k vytvoření atmosféry nedůvěry mezi subjekty dlouhodobě zapojenými do této agendy a tímto centrálním orgánem. A ve hře nebylo nic menšího než záchrana letitého a zavedeného systému zajišťujícího směřování našich obcí a regionů k udržitelnému rozvoji.

  • Letošní požáry v Los Angeles a změna klimatu: Riziko rozsáhlých požárů zvyšuje střídání velmi deštivých a suchých období

    Klimatická změna významně zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu extrémních požárů, jakými byly nedávné požáry v oblasti Los Angeles. Riziko rozsáhlých požárů v měsících s nedostatkem srážek je větší, pokud mu předchází období naopak na srážky vydatné, ve kterém se rozrůstá vegetace.

  • Vědci v Doupovských horách odchytili historicky prvního samce kočky divoké. Jeho další pohyb bude sledovat telemetrický obojek

    Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odchytili na konci února ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách historicky prvního samce kočky divoké na území ČR. Dostal jméno Matěj. Po uspání mu odborníci nasadili telemetrický obojek a kolem jedenácté večer z místa odchytu sám odběhl zpět do volné přírody. Zoologové tak budou mít šanci sledovat pohyb kriticky ohroženého druhu savce. Zároveň žádají veřejnost o pomoc při monitoringu.

  • Vědci volají po mezinárodní úmluvě o otevřeném přístupu k datům o klimatu

    Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny a komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům. V článku v časopise npj Climate Action to uvedla čtveřice evropských vědců. Jedním ze spoluautorů je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

  • Brazílie vykácela pás v Amazonii, aby postavila cestu pro klimatickou konferenci

    Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice. Po ní se mají lidé dostat do města Belém, kde se v listopadu koná klimatická konference COP30. Někteří místní a ochránci přírody varují před dalekosáhlými důsledky pro životní prostředí, napsal web stanice BBC. Podle ní kvůli konferenci dorazí do Belému na 50 000 lidí.

  • V Austrálii vytáhli z kanalizace rekordně velký tukovec vážící 30 tun

    Rekordně velký tukovec vážící 30 tun vytáhli dělníci z odpadního systému v Západní Austrálii. Informoval o tom server deníku The Guardian. Tukovce, známé také pod anglickým označením fatberg, se vyskytují v kanalizaci po celém světě. Vznikají, když tuk, olej a mastnota ztuhnou a spojí se s dalšími předměty, jako jsou hadry nebo vlhčené ubrousky.

  • Mravenci, lososi nebo bobři. Zvířecí architekti ovlivňují krajinu podobně výrazně jako třeba povodně

    Někteří živočichové, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. "Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů," řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

  • Občané Týčku na Rokycansku v referendu souhlasili s výstavbou větrné elektrárny

    V Týčku na Rokycansku v sobotu občané v referendu podpořili možnou výstavbu větrné elektrárny v katastru obce. Pro jich bylo 75 a proti 40, hlasovalo necelých 61 procent obyvatel. Jeden větrník chtějí v obci vybudovat dvě firmy - PV Consulting Praha nebo energetická skupina EnercoNet z Varšavy. ČTK to řekl starosta Zdeněk Hruška (nezávislý).

  • Dvacet let úklidové akce Čistá řeka Sázava připomíná putovní výstava

    Dvacet let úklidové akce Čistá řeka Sázava připomíná putovní výstava, která začala v těchto dnech v Kácově na Kutnohorsku a v dalších měsících se přemístí do Sázavy a Týnce nad Sázavou na Benešovsku. Další akcí, která připomene dvacetiletí Čisté řeky Sázavy, bude otevření dětské naučné stezky v kempu v Týnci nad Sázavou, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví. Dvacátý ročník úklidové akce se letos uskuteční od 11. do 13. dubna.

  • Ministerstvo zahraničí varuje před nebezpečím sopečné erupce u islandského Grindavíku

    Ministerstvo zahraničí varuje před vysokým nebezpečím sopečné erupce u islandského města Grindavík. Tamní úřady nedoporučují návštěvu města, uvedl úřad na síti X. Seismická aktivita podle něj sílí i pod lokalitou Sundhnúkagígar, což je oblast sopečných kráterů.

  • Václav Skoblík: EU chce do roku 2030 ukončit podporu fosilních paliv. Jsme na to připraveni?

    Evropská komise svým rozhodnutím ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2030 vysílá silný signál trhu i členským státům EU. Tento krok je součástí širší strategie dekarbonizace a přechodu na čisté zdroje energie, jeho realizace vyvolává hodně otázek. Jsme na tento přechod skutečně připraveni? A jaký dopad bude mít na energetický trh, průmysl i koncové spotřebitele? A je tento cíl vůbec reálný? Je dekarbonizace v kontextu aktuální geopolitické situace skutečně priorita Evropy?

Ochrana životného prostredia

22. mája si pripomíname Medzinárodný deň biodiverzity, 🌿🌷 ktorý sa tento rok nesie v duchu hesla…

4 roky ago