Juraj Lukáč: Pripravuje sa najväčšia lúpež vody v dejinách Slovenska

8 mesiacov ago

https://www.tyzden.sk/video/111667/juraj-lukac-pripravuje-sa-najvacsia-lupez-vody-v-dejinach-slovenska/?ref=tit


Juraj Lukáč popisuje spôsob, akým sa politici a developeri chystajú sprivatizovať si to najcennejšie, čo máme, a to sú vodné zdroje. Hovorí aj o podozrivých aktivitách ministra životného prostredia Tomáša Tarabu. Autor správy a foto Lesoochranárske zoskupenie VLK on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

www.kupsisvojstrom.sk

Po júl 8 , 2024
www.kupsisvojstrom.sk Autor správy a foto Lesoochranárske zoskupenie VLK on Facebook

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • František Pelc: Český ráj to na pohled. Před 70 lety vznikla v Československu první chráněná krajinná oblast

    V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí vzniku našeho nejstaršího velkoplošného chráněného území. V březnu 1955 byla totiž v tehdejším Československu vyhlášena chráněná krajinná oblast Český ráj. Jak to vůbec bylo možné v tak společensky temném období? Kupodivu to šlo, režim asi potřeboval ukázat zájem také o něco jiného než výrobní plány a nepřátele socialismu – a Český ráj se nabízel.

  • Zůstane použitý nábytek "v oběhu”? Ministerstvo a nábytkářské firmy spustily zkušební projekt jeho zpětného odběru

    Ministerstvo a šest nábytkářských firem spustilo v těchto dnech pilotní projekt na zpětný odběr nábytku. Do konce května se na 10 sběrných místech budou sbírat data o odevzdaném nábytku. Informace o druhu a množství použitého nábytku mají posloužit k nastavení efektivního systému sběru, opětovnému využití nebo recyklaci tohoto odpadu.

  • Jaké jsou možnosti využití metod dálkového průzkumu Země v lesnictví?

    Světové terestrické ekosystémy uloží ročně 21 až 26 miliard tun uhlíku a více než z poloviny se na tom podílejí lesy. V lesních ekosystémech probíhá více než 90 % celkových toků uhlíku mezi souší a atmosférou. Tím, že lesy vážou velké množství atmosférického oxidu uhličitého (CO2), hrají důležitou roli v globálním uhlíkovém cyklu a nabízejí nástroj ke zmírňování dopadů klimatické změny. Současně však rychlá změna klimatu ohrožuje jejich stabilitu a resilienci, což snižuje jejich dlouhodobou schopnost vázat CO2.

  • Jen sedm zemí na světě splnilo loni směrnici WHO ohledně čistoty vzduchu

    Téměř každá země na světě má špinavější vzduch, než jaký lékaři doporučují k dýchání. Uvádí to výroční studie švýcarské společnosti zabývající se kvalitou ovzduší IQAir. Podle ní plnilo loni směrnici Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně čistoty vzduchu na celé Zemi jen sedm států ze 138, v nichž se měření uskutečnilo. Česká republika je v žebříčku až na 87. místě. Studie ale ukazuje částečné zlepšení úrovně znečištění ovzduší v Indii a Číně.

  • CHKO Beskydy chce s obcemi a kraji regulovat počet návštěvníků

    Správa CHKO Beskydy chce regulovat počet návštěvníků na nejvytíženějších místech jako například Lysá hora či Pustevny. Docílit toho chce například výstavbou záchytných parkovišť, podporou kyvadlové autobusové dopravy či propagací méně známých cílů. ČTK to řekl zástupce vedoucího Správy CHKO Beskydy Jiří Lehký. Ročně moravskoslezské pohoří navštíví přibližně 1,5 milionu turistů.

  • Experti: Zachytávání a využití CO2 je klíčové, ale vyžaduje jasnější legislativu

    Zachytávání a využití oxidu uhličitého (CO2) má potenciál přispět k dekarbonizaci průmyslu, avšak současná legislativa nedává firmám dostatečný prostor k jeho efektivnímu využití. Na konferenci Oxid uhličitý jako surovina - reálná cesta či pouhá vize se na tom shodli zástupci chemického, cementářského a energetického průmyslu. Podle nich je avšak nutné vytvořit jasnější pravidla, která budou firmy motivovat k inovacím a investicím.

  • Trutnov lom Libeč kamením z D11 nezaveze, petici proti podepsalo 2390 lidí

    Město Trutnov nebude rekultivovat opuštěný a zatopený lom Libeč v severní části města jeho zavezením kamením a zeminou ze stavby nedaleké dálnice D11. Od záměru se ustoupilo, lom se zabezpečí, oznámila radnice. Proti záměru minulý týden vznikla petice za zachování lomu jako cenné přírodní a rekreační lokality. Petenti požadovali okamžité zastavení plánů na zavážku a likvidaci lomu. Petici ze sedm dní do dnešního odpoledne podepsalo asi 2390 lidí.

  • V Krkonoších začínají hnízdit sokoli, správci NP vyzývají k dodržování pravidel

    V Krkonoších začínají hnízdit chránění sokoli stěhovaví. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) v souvislosti s tím připomínají důležitost dodržování základních pravidel národního parku, jako je zákaz používání dronů a v klidových územích zákaz pohybu mimo značené cesty. Neukázněným návštěvníkům hor v tomto případě hrozí sankce na místě až 10 000 korun a ve správním řízení až 100 000 korun.

  • ČIŽP: Rozsah kontaminace pod ohniskem železniční havárie v Hustopečích nelze odhadnout

    Rozsah kontaminace půdy benzenem pod ohniskem železniční havárie v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku zatím inspektoři nedokážou odhadnout. Podle dosavadních zjištění je v těchto místech podzemní voda v hloubce zhruba tří až čtyř metrů. Přírodní bariéra v podobě jílovité vrstvy, která by měla pronikání případné kontaminované vody zabránit, je v hloubce zhruba sedmi metrů, řekl ČTK ředitel olomouckého oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) David Petr. Ohnisko znečištění v místě tratě, kde cisterny s benzenem havarovaly, budou prozkoumávat odborníci prostřednictvím sond.

  • Prezident podepsal novelu, která snižuje podporu obnovitelných zdrojů

    Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Jde o opatření, které má vládě ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie. Počítá s tím novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Novela hlavně upravuje akumulaci a agregaci elektřiny.

  • Martin Sedlák: Svaz moderní energetiky vítá krok Ministerstva financí k otevření cesty pro rozšíření projektů energetických úspor formou EPC i pro státní budovy

    Ministerstvo financí připravilo pozměňovací návrh, který dnes načetl poslanec ODS Jiří Havránek k zákonu o řízení a kontrole veřejných financí. Pokud návrh bude schválen, budou moci i organizační složky státu přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor v rámci tzv. metody EPC, tedy úspor energie se zárukou. Svaz moderní energetiky krok přivítal.

  • Výborný: České nádrže mají dostatek vody i pro zvládnutí velkého sucha

    V českých vodních nádržích je dostatek vody pro zvládnutí velkého sucha i přes srážkově podprůměrnou zimu. Naplněnost nádrží se pohybuje od 66 do 99 procent a dodávky vody nejsou ohroženy, uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Jak situaci ovlivní aktuální deštivé počasí, bude podle ministerstva zřejmé v následujících dnech.

  • Podnik Diamo začal na haldě Heřmanice v Ostravě připravovat stavbu sarkofágu

    Zaměstnanci státního podniku Diamo zahájili na haldě Heřmanice v Ostravě přípravné práce před stavbou sarkofágu, který má část hořícího odvalu uzavřít. Kácejí tam náletové dřeviny. Veřejná zakázka na zpracovatele projektové dokumentace sanace hořící části odvalu ještě neskončila. ČTK to sdělil mluvčí Diama Tomáš Indrei.

  • Eva Hes: Likvidujete hlodavce běžně dostupnými rodenticidy? Obracím se na vás s prosbou

    Často se dostávám do diskuzí milovníků a obhájců všech těch úžasných, volně dostupných návnad na myši a potkany, které vás otravných návštěvníků domů, zahrad i chalup zbaví. Obzvlášť mezi chovateli koní. Má to totiž velké ALE.

  • Tam, kde skončila těžba, začíná vznikat nový ekosystém. Akademie věd popisuje přínosy přírodě blízké rekultivace

    Zničená krajina bez života. Tak pravděpodobně působí na většinu lidí plochy zasažené nedávnou těžební činností. Proto existuje snaha tato místa co nejrychleji „zazelenit“. Zalesnit nebo jinak využít. I za cenu extrémně vysokých nákladů. Podle vědců to není nutné a z hlediska návratu biodiverzity do těchto míst to může být dokonce kontraproduktivní. Porosty obnovené tzv. přirozenou rekultivací jsou podle provedených výzkumů v delším časovém horizontu rozmanitější a mohou být i odolnější vůči suchu.

Ochrana životného prostredia

22. mája si pripomíname Medzinárodný deň biodiverzity, 🌿🌷 ktorý sa tento rok nesie v duchu hesla…

4 roky ago