Nothing Found

Co se stane ve městě s vodu, která naprší? Většinou co nejrychleji odtéká kanalizací pryč, aby na ulicích nebyly louže. Protože vodu necháme rychle odtéct, nemůžeme ji využít pro zalévání nebo vsakování do půdy, takže chvíli po dešti už je ve městě zase sucho a horko. A někdy se během srážek také “pěkně” vypláchne kanalizace, takže se může stát, že se splašky úplně bez čištění dostanou do potoků a řek. Vodu ale můžeme od kanalizace odklonit a přivést ji místo toho do květinového záhonu.

Akční plán pro udržitelnou energetiku a klima s vžitou zkratkou SECAP se stal hlavním strategickým plánem pro komunální energetiku. SECAP vychází ze závazku v Paktu starostů a primátorů iniciovaného Evropskou komisí a slouží jako energetický jízdní řád pro obce a města. Sdílený SECAP je možností pro menší obce, jak vytvořit společný SECAP a částečně ušetřit na jeho tvorbě.

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který dnes schválila Sněmovna zrychleně v prvním čtení. Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) na začátku června spustila ve všech čtyřech potenciálních lokalitách připravovaného hlubinného úložiště radioaktivních odpadů projekt takzvaných pocitových map. Lidé z lokalit na nich mohou upozorňovat na specifika a problémy jednotlivých míst. SÚRAO uvedla, že výsledky z map chce následně využít při rozhodování o umístění povrchového areálu a infrastruktury budoucího úložiště. Obce v okolí vytipovaných míst se umístění úložiště řadu let brání.

Lesníci v loňském roce v ČR vytěžili 17,8 milionu metrů krychlových dřeva, meziročně o 3,7 procenta méně. Z nahodilé těžby, která vzniká v lesích v důsledku působení škůdců, sněhu, větru či jiných chorob, loni pocházelo 45 procent celkové těžby dřeva, méně než předloni, kdy to bylo 59,7 procenta. Meziročně se u nahodilé těžby jedná o snížení o tři miliony metrů krychlových dřeva, což podle Českého statistického ústavu (ČSÚ) značí, že kalamita je v českých lesích na ústupu. U přirozené obnovy lesa naopak evidují statistici nárůst o 2881 hektarů na 12 447 hektarů.

Německá firma Roth International podezřelá z nelegálního vyvezení odpadu do Česka nesplnila nařízení bavorských úřadů, aby zhruba 500 tun šrotu odvezla zpět. Odvoz a likvidaci odpadu tak nyní zajistí Bavorsko, informovala v pondělí bavorská televizní a rozhlasová společnost Bayerischer Rundfunk (BR). Případ nelegálního dovozu odpadu společně vyšetřují české i německé úřady.

Společnost Green Future buduje ve Dvorcích na Bruntálsku první komerční provoz termochemické recyklace plastů v Česku. Jde o její vlastní technologii, která z dosud nerecyklovatelných plastů dokáže vytvořit surovinu, z níž se dá vyrobit nový plast. ČTK to řekl ředitel a zakladatel firmy Michal Pivrnec. Sídlo společnosti je ve Stračovské Lhotě, části Mžan na Královéhradecku.

„Vidím … divokou část skal, Pravčickou bránu, kde jsme stáli pod kamenným obloukem, který nad našimi hlavami vytvořil mocný duch přírody.“ Hans Christian Andersen, 1831

Ředitelé českých národních parků, sdružených v Asociaci národních parků ČR (ANP ČR) – Pavel Müller (NP Podyjí), Pavel Hubený (NP Šumava), Robin Böhnisch (KRNAP) a Petr Kříž (NP České Švýcarsko) děkují stovkám vědců a umělců a tisícům občanů za podporu kvalitní a efektivní ochrany české a moravské přírody.

Poskytují útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů a zároveň zachovávají staré ovocné odrůdy s cennými genetickými informacemi. Význam lučních sadů a starých ovocných alejí je i kulturně-historický. Na ochranu a obnovu těchto tradičních krajinných prvků v česko-německém pohraničí se nyní zaměřuje společný projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a partnerů z Česka i Saska. Význam těchto míst pro biodiverzitu a potřebnou péči o ně popisuje Lenka Dubová, která na univerzitě projekt odborně řídí.

Kdysi vyhloubené odvodňovací meliorační příkopy zahradili vodohospodáři z Lesů ČR na 25 hektarech krušnohorských lesů 202 zemními přehrážkami. Vznikla řada drobných tůní, které zadržují v půdě vodu a zlepšují biodiverzitu. Projekt za tři a půl milionu korun spolufinancovala Evropská unie.

Tábor chce na podzim založit městské energetické společenství, v němž budou instituce zřizované městem. Cílem je, aby si navzájem sdílely vyrobenou elektřinu z fotovoltaických panelů, které už mají, a další rozmístí na střechy městských objektů. Vedení města očekává, že v první etapě by měly vyrobit kolem 1100 megawatthodin ročně, což je jedna pětina celkové spotřeby města, řekl novinářům místostarosta Martin Mareda (Piráti).

O víkendu 8. a 9. června se po celé zemi otevře přes 270 veřejných, soukromých, církevních či komunitních zahrad, parků, arboret a dalších prostranství. Akce Víkend otevřených zahrad se v Česku koná od roku 2010, jejím cílem je zvýšit povědomí lidí o zahradním umění a architektuře a představit jednotlivá, často jindy nepřístupná místa, jejich příběhy i tajemství, uvedli organizátoři.

Bývalý středočeský radní Robert Bezděk stíhaný v kauze azbestu v Milovicích rezignoval na post krajského zastupitele. V krajském zastupitelstvu byl v opozici za ANO, členství v hnutí ukončil v květnu. Kladenským zastupitelem a členem rady zatím zůstává. Informaci o rezignaci na krajský post sdělil novinářům krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN), informaci o postech ve vedení Kladna sdělil ČTK mluvčí kladenské radnice Vít Heral.

Praha rozdělí na dotacích v oblasti životního prostředí 42,8 milionu korun na 133 různých projektů. Peníze dostane 63 žadatelů, které vybrala magistrátní komise. Zájemců o podporu se přihlásilo 112. O přidělení dotací rozhodli radní města. Materiál projednávali už na minulých zasedáních, tehdy neměl podporu Spolu ani STAN.