Čím sa v skutočnosti živí včelárik zlatý?

3 hodiny ago

Čím sa v skutočnosti živí včelárik zlatý? Ohrozuje včelstvá na Slovensku? 🍴🐝🐦

Túto otázku si položili kolegovia z Prírodovedecká fakulta UK a preskúmali jedálniček včelárikov. Výskum bol realizovaný v Chránenom vtáčom území Dolné Pohronie na južnom Slovensku v rámci nášho spoločného projektu #LIFE_BeeSandFish a prírodovedci sa zamerali na to, ako veľmi tento vták ohrozuje chovateľov včiel. A pozreli sa na včely vs. osy v jeho jedálničku.
Priamo k hniezdiskám včelárikov preto umiestnili 25 úľov so včelami medonosnými. Následne analyzovali nestrávené zvyšky potravy, ktoré vtáky vyvrhujú a zistili zaujímavé fakty:

Včely netvoria väčšinu potravy ❗️
➡️Z takmer 10 000 kusov hmyzu, ktoré vedci v rokoch 2017 a 2018 analyzovali, tvorili včely medonosné ani nie tretinu (27,44 %) a osy tvorili 5,74 %. Zvyšok jedálnička tvorila pestrá paleta ostatného hmyzu.

Mláďatá dostávajú viac „žihadiel“:
➡️Včely aj osy sa objavovali oveľa častejšie v potrave mláďat na hniezde než u dospelých vtákov. Dospelé vtáky kŕmili svoje mladé až dvakrát väčším množstvom ôs (6,78 %) v porovnaní s tým, čo lovili pre seba (3,15 %).

Úle zmenili ich správanie:
➡️Keď vedci v roku 2018 priniesli na miesto úle, včeláriky prekvapivo nezačali včely bezhlavo pustošiť. Naopak, začali loviť o niečo menej včiel a viac sa zamerali na osy, ktoré boli zase prilákané väčším množstvom včely medonosnej.

Osy sú pre nich pochúťkou:
😋V okolí vedci napočítali 23 druhov ôs a viac ako polovicu z nich (vyše 52 %) našli aj v vo vývržkoch včelárikov.

Objavili aj nové druhy:
🧐Ak započítame súčasné aj staršie údaje, včelárik na Slovensku uloví až 26 rôznych druhov ôs. Pri tomto výskume vedci vôbec po prvýkrát objavili v ich potrave dva konkrétne druhy ôs (odborným názvom Eumenes sareptanus a Polistes bischoffi).

🟢Výskum ukázal, že hoci včelárik včely skutočne loví, jeho jedálniček je pestrý a pre prírodu robí užitočnú prácu aj tým, že vo veľkom reguluje počty ôs. V jeho potrave bol vo svete už potvrdený aj invázny sršeň ázijský, takže v budúcnosti môže pôsobiť aj ako prevencia proti jeho rozšíreniu.

Za fotku ďakujeme Leonovi Pauleikhoffovi a Unsplash.

Autor správy a foto BROZ (Bratislavské regionálne ochranárske združenie) on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Súčinnosť pri pátraní po mužovi v Kežmarku

Pi nov 13 , 2026
Súčinnosť pri pátraní po mužovi v Kežmarku V dopoludňajších hodinách dňa 12.11.2026 prijalo Operačné stredisko tiesňového volania HZS žiadosť o súčinnosť pri pátraní v katastrálnom území obce Kežmarok. V lese medzi Hájovňou a rybníkom Zlatná sa mal nachádzať 73-ročný muž, ktorý sa lieči na diabetes. Bol dezorientovaný, s obmedzenou schopnosťou […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Nikoli dávné klima, ale současnost. Vědci ukázali, co lze vyčíst z drobných krápníků v puklinách vápenců

    Jeskynní krápníky, tzv. speleotémy, vědci běžně využívají jako jakési přírodní archivy klimatu. Z jejich vrstev lze vyčíst informace o době jejich vzniku. Předpokládali tedy, že podobné informace budou ukryty i v tzv. bradavičnatých sintrech. Výzkum však ukázal, že tyto útvary jsou velmi mladé a významnou roli v jejich vzniku hraje množství a intenzita srážek. Nenesou informaci o tom, jaké klima panovalo před desítkami tisíc let. Mohou však vědcům pomoci pochopit, jak prostředí reaguje na klimatické změny v posledních desetiletích. Na výzkumu se podíleli vědci z ČR i zahraničí, kteří jsou zapojeni do projektu RES-HUM.

  • Jasna Flamiková: Není pravda, že nás nikdo nevaroval. Jen jsme ta varování nechtěli slyšet

    Tohle pro mě bylo nejsilnější uvědomění z pondělní besedy Sedmá generace o budoucnosti Nových Mlýnů. Odnáším si spoustu poznámek a střípků. A také otázku, jak dobře dokážeme naslouchat odborníkům dnes.

  • Hejtmani žádají po vládě záruku podílu z poplatků za podzemní vodu

    Hejtmani požadují, aby vláda garantovala krajům podíl z poplatků za odběr podzemních vod. Shodli se na tom dnes na zasedání rady Asociace krajů ČR ve Velichovkách na Náchodsku. Podle staronového předsedy asociace, zlínského hejtmana Radima Holiše (ANO), je to signál jednoty hejtmanů. Holiš byl dnes jednomyslně zvolen předsedou asociace na další dva roky.

  • Venezuelská prezidentka na klimatické konferenci uvedla, že chce těžit víc ropy

    V turecké Antalyi na klimatické konferenci OSN COP31 dnes vystoupilo několik šéfů vlád většinou menších zemí. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že její země má právo posilovat těžbu ropy a plynu. Britský premiér Andy Burnham vyzval k rychlému odklonu od fosilních paliv. Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová obvinila politiky a šéfy korporací, že ztratili ze zřetele oběti zhoršující se klimatické krize.

  • Olomoučtí vědci objevili při výzkumu v Panamě šest nových druhů žab

    Olomoučtí vědci objevili při výzkumném pobytu v Panamě šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých. Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná, zjistil mezinárodní výzkumný tým pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy, sdělili ČTK zástupci Univerzity Palackého.

  • Ministerstvo připravilo IT systém pro hlášení proti odlesňování

    Chovatelé, zemědělci, lesníci a další firmy budou moct podat prohlášení, že nepřispívají k odlesňování, přes nový IT systém. Připravilo ho ministerstvo zemědělství a dnes ho představilo novinářům. Povinnost podávat prohlášení vyplývá z evropského nařízení proti odlesňování (EUDR), které začne pro většinu podniků platit 30. prosince. Ministerstvo se snažilo kvůli obavám z administrativní zátěže prosadit odklad nařízení či zařazení Česka mezi země, na které by se nevztahovalo, což se ale nepovedlo. Úřad se proto při vývoji systému snažil o co největší zjednodušení a nejmenší zátěž pro zemědělce a lesníky.

  • Dobrovolníci uklidili na Slapech 45 tun odpadu, pokračují v záchraně škeblí

    Dobrovolníci nasbírali na obnažených březích Slapské přehrady 45 tun odpadků. Do úklidové akce se o podzimních prázdninách zapojily stovky lidí, zaměřily se na 21 předem určených oblastí. Zároveň dobrovolníci pokračují v záchraně škeblí. Dosud jich vrátili do vody přes 100 000, informovala ČTK Zuzana Kučerová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

  • Lucie Potůčková: Krkonoše si zaslouží víc. Zaměstnanci KRNAP ztrácejí důvěru ve vedení

    Ráda bych se s vámi dnes podělila o zážitek z jednání odborů Správy KRNAP ve Vrchlabí, kterého se krom ředitele Moravce účastnil i ministr Červený a další zástupci ministerstva. Nečekaně. Nakonec se ovšem ukázalo, že posloužili především jako substituce nemluvného a nevědoucího pana ředitele.

  • Šéfka EU komise podpořila cíl navýšit podíl elektřiny na globální spotřebě

    Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na klimatické konferenci COP31 podpořila záměr zvýšit do roku 2035 podíl elektřiny na celkové spotřebě energie ve světě na 35 procent. Von der Leyenová slíbila, že Evropa sehraje svou roli ve snaze omezit oteplování planety. Světoví vůdci včera na konferenci varovali, že se oteplování dostává nad 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.

  • Stavbaři dokončili u Odry v Bohumíně hráze, které chrání město před povodní

    Stavbaři dokončili u řeky Odry v Bohumíně-Pudlově na Karvinsku stavbu hrází, které chrání město před velkou vodou. Stavební práce stály více než 400 milionů korun. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková. Téměř 290 miliony korun přispělo na stavbu hrází ministerstvo zemědělství, zbytek podnik zaplatil ze svých zdrojů.

  • Čeští vědci odhalili efektivní metabolickou spolupráci ve střevě kůrovce

    Kůrovec smrkový má vlastní enzymy, kterými štěpí celulózu, hlavní stavební složku dřeva. Dosud přitom vědci předpokládali, že tuto práci za něj zajišťují především houby. Mezinárodní tým vedený odborníky z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR odhalil také efektivní metabolickou spolupráci ve střevě lýkožrouta mezi bakteriemi, houbami a samotným broukem. ČTK o tom informovala Eliška Hadravová ze Střediska společných činností Akademie věd.

  • Voda, která zmizí ještě před kohoutkem. Kolik jí uniká z českých vodovodů?

    Zatímco české domácnosti šetří pitnou vodou, miliony metrů krychlových se každoročně ztrácejí ještě předtím, než doputují ke spotřebitelům. Podle Českého statistického úřadu dosáhly ztráty ve vodovodní síti v roce 2025 celkem 14,2 procenta vody určené k distribuci. Mezi jednotlivými kraji přitom existují výrazné rozdíly. Úniky znamenají nejen ztrátu upravené vody, ale také části energie a prostředků vynaložených na její výrobu a dopravu.

  • Rostou pomalu, ale přežijí déle. Stejná strategie se u rostlin opakuje od Arktidy po polopouště

    Rostliny, které rostou pomalu, vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise Nature Communications zároveň naznačují, že oteplování klimatu může nepřímo ovlivňovat délku života rostlin prostřednictvím změn jejich růstu.

  • Jiří Anderle: Moje reakce na článek Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá

    Kurzívou a tučně jsou texty původního článku.

  • V KRNAP panuje nejistota, odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti

    V napjaté atmosféře se dnes nesla mimořádná členská schůze odborové organizace Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za účasti ředitele správy Petra Moravce i ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé). Na adresu ministerstva i ředitele sálem znělo, že svými kroky poškozují správu národního parku. Tématem bylo vyjasnění budoucího směřování správy parku, podle odborářů i zaměstnanců parku o tom panuje od červnového jmenování Moravce do funkce nejistota. Setkání v ekocentru správy parku ve Vrchlabí se podle zpravodaje ČTK zúčastnily desítky lidí.

Ochrana životného prostredia