Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Štát a samosprávy spojili sily pri riešení nedostatku pitnej vody v 38 obciach rimavskosobotského regiónu

Po nov 9 , 2026
💧 Pitná voda musí byť dostupná pre každého. V Rimavskosobotskom regióne spojili štát a samosprávy sily pri riešení nedostatku pitnej vody. V 38 obciach sa pripravujú opatrenia zamerané na zabezpečenie vodných zdrojov a lepšie zadržiavanie vody v krajine. Cieľom je nájsť okamžité aj dlhodobé riešenia, ktoré pomôžu obyvateľom regiónu zvládať […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Krajský soud v Hradci Králové řeší spor o vjezd dodavatelů k Luční a Labské boudě

    Krajský soud v Hradci Králové řeší spor majitelů krkonošské Luční a Labské boudy se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) o přístup aut údržby a zásobování k objektům a monitorování přístupových cest. Domáhají se zrušení části opatření obecné povahy vydané v roce 2025 Správou KRNAP, která reguluje vjezd a setrvání aut v parku, vyplynulo z vyjádření zástupců stran sporu. Obě boudy leží v klidovém území KRNAP, tedy v nejpřísněji chráněné části parku. Soud dnes odročil jednání na 11. listopadu, kdy by měl vynést rozhodnutí.

  • Po Vranovské přehradě zřejmě čeká mimořádné snížení odtoku nádrž Vír

    Po Vranovské přehradě zřejmě čeká mimořádné snížení odtoku kvůli pokračujícímu suchu další vodárenskou nádrž v povodí Moravy, a to Vír na Žďársku. Zavedení přísnějších regulačních opatření může ušetřit až tři miliony metrů krychlových vody, řekla ČTK mluvčí státního podniku Povodí Moravy Jana Kučerová. Žádostí o mimořádnou regulaci se bude zabývat krajský úřad Vysočiny. Vranovská přehrada na Znojemsku omezila odtok na minimum na začátku listopadu.

  • České Budějovice zdraží vodu, mj. si od toho slibují, že s ní lidé budou šetřit

    České Budějovice od příštího roku zvýší cenu vody. Lidé zaplatí za krychlový metr vodného a stočného 88,28 koruny bez daně. Je to o 5,11 Kč meziročně více. ČTK to po zasedání rady města řekl náměstek českobudějovické primátorky Petr Maroš (Naše Česko). Čtyřčlenná rodina podle něj při průměrném odběru zaplatí měsíčně oproti současnému stavu asi o 60 korun víc. Město přistoupilo ke zdražení vody po dvou letech.

  • Vyšla Hydrologická ročenka České republiky 2025

    Úsek hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu zveřejnil elektronickou publikaci „Hydrologická ročenka České republiky 2025”. Publikace přináší hodnocení hydrologických poměrů na území České republiky v loňském roce, které přímo vychází z výsledků monitoringu množství a jakosti povrchových a podzemních vod.

  • Zahájení klimatické konference OSN se zpozdilo, podle AFP kvůli sporům o peníze

    V tureckém letovisku Antalya začala klimatická konference COP31, na níž mají zástupci zemí OSN a mezinárodních organizací opět diskutovat o boji proti globálnímu oteplování. Dnešní zahájení se zpozdilo asi o půldruhé hodiny. Podle agentury AFP důvodem byly spory o program konference, která má trvat do 20. listopadu a na níž chtějí rozvojové země jednat o větší finanční podpoře od bohatých států na boj s dopady změn klimatu a na přechod na čistší energie.

  • Indické Dillí po oslavách svátku zahalil smog, koncentrace látek je až 60násobná

    Indické hlavní město Dillí dnes zahalil hustý smog, který se na podzim objevuje denně a který se ještě zhoršil kvůli odpalování petard a ohňostrojů po nedělních a nočních oslavách hinduistického svátku světel díválí. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Předloňská studie v časopise The Lancet odhadla počet úmrtí, která souvisela se znečištěním ovzduší, v letech 2009 až 2019 na 3,8 milionu. Indie má asi 1,5 miliardy obyvatel.

  • Daniel Pitek: Po každé bouřce vysvitne slunce. I nad Krkonošemi

    Minulý týden jsme se ženou podepsali petici na podporu Krkonošského národního parku. Nelíbí se nám, co se v národním parku v Krkonoších děje pod vedením nového ředitele Moravce dosazeného Motoristy. Odvolání dlouholetého, kvalitního ředitele Robina Bohnische, snaha o vytvoření duplicitní Asociace národních parků novým ředitelem Moravcem, jeho mlčení o dalším směřování národního parku, čistky mezi pracovníky parku a propojení Motoristů s kontroverzní podnikatelkou Sovovou provozující Luční boudu ukazuje myslím jasně na řízený rozklad této instituce politickou stranou ovládající Ministerstvo životního prostředí.

  • Na Chebsku se znovu třese země, nejsilnější otřesy měly okolo 2,9 stupně

    Sérii otřesů zaznamenaly od noci seismografy na Chebsku. Mezi desítkami drobných zachvění byly i otřesy, u kterých automatické stanice vyhodnotily magnitudo okolo 2,9. Odborníci během dopoledne údaje stanic zpřesnili na hodnotu 2,7 stupně. To už jsou otřesy, které mohou lidé zaznamenat. Obvykle ale nezpůsobují škody na povrchu. Zatím nejsilnější otřesy byly před 8:30 v hloubce necelých devíti kilometrů.

  • Sochy, které ožívají pod hladinou. Umění může pomoci obnovovat korálové útesy

    Jako malířka jsem dlouho zkoumala vztah člověka a přírody prostřednictvím obrazů. Během života na Filipínách jsem však začala hledat způsob, jak do tohoto vztahu vstoupit i fyzicky. Dnes vytvářím betonové sochy určené k umístění pod hladinu moře, kde se mohou postupně stát součástí živého prostředí. Právě zde se moje umělecká práce propojila se studiem biologie korálů a možností obnovy poškozených útesů.

  • Vědci vytipovali, kde v Česku by mohly vzniknout nové národní parky a chráněné krajinné oblasti

    Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu systematicky vyhodnotili a vytipovali na celém území Česka oblasti, které mají nejvyšší význam pro případné rozšíření sítě národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO). Studie, která ukazuje, že vedle současných chráněných území existuje řada dalších přírodně velmi hodnotných oblastí české krajiny, byla publikována v mezinárodním odborném časopisu Land Use Policy.

  • Eva Tylová: Eva Hauserová je inspirací na cestě k odolnosti vůči klimatické změně

    Vzpomínka na Evu Hauserovou ve spojitosti s jejím posledním románem „Jak roste komunita“. Eva se věnovala nejen permakultuře, ale i dalším oblastem životního prostředí jako je znečištění ovzduší z rozvoje automobilismu či dovozům odpadů ze zahraničí. Její aktivity zaměřené na trvalou udržitelnost i posilování odolnosti vůči dopadům klimatické změny nabývají stále většího významu.

  • V Turecku začíná klimatická konference COP31, průlom se na ní nečeká

    V turecké Antalyi začíná 31. konference OSN o změně klimatu. Uskuteční se v období velké mezinárodní nejistoty a podle expertů se neočekává přijetí průlomových rozhodnutí. Státy by měly například jednat o tom, jak zvýšit váhu elektřiny v globálním energetickém mixu či jak lépe nakládat s odpadem. Konference, která by měla skončit 20. listopadu, se podle tureckého předsednictví má více zaměřit na praktická řešení.

  • IEA: Rozvojové země poprvé vyrovnají vyspělé v růstu obnovitelných zdrojů

    Rozvíjející se a rozvojové ekonomiky s výjimkou Číny v příštích pěti letech poprvé zvýší kapacitu obnovitelných zdrojů energie přibližně stejně jako vyspělé ekonomiky. Hlavním impulzem je současná energetická krize. Ve svém každoročním výhledu tohoto odvětví to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

  • Analytici: Odklad norem pro metan u ropy a plynu je rozumný, hrozilo zdražování

    Odklad pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, na kterém se nyní shodly státy EU, je podle analytiků při současné situaci na energetickém trhu rozumný krok. Bez odkladu by hrozilo další zdražování. Zlevňování paliv ovšem očekávat nelze. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

  • V Turecku aktivistky před konferencí COP31 bojují proti rozšiřování dolu

    V blízkosti své vesnice v jihozápadním Turecku prochází Nejla Isiková tím, co zbylo ze zničeného lesa Akbelen, a zastavuje se, aby se podívala dolů na uhelný důl, který pohlcuje svah kopce. "Říkáme tomu pekelná jáma," řekla agentuře AFP aktivistka a zastupitelka vesnice Ikizkoy, kde stojí 70 domů.

Ochrana životného prostredia