⚛️ PREDRAŽENÝ A ONESKORENÝ

4 mesiace ago

⚛️ PREDRAŽENÝ A ONESKORENÝ. SLOVENSKÉ ELEKTRÁRNE PO ROKOCH ODKLADOV SPUSTIA 4. REAKTOR MOCHOVIEC. VÝSTAVBA TRVALA NESKUTOČNÝCH 40 ROKOV! ⏳💸
…
Predstavte si, že staviate dom. So stavebnou firmou sa dohodnete na cene 100 000 € a odovzdaní o 1 rok.
V skutočnosti vám však vyfakturuje 250 000 € a dom dokončí až za 3 a pol roka. A vy to bez výhrad zaplatíte a ešte budete spokojní. Presne takýto príbeh predstavuje dostavba Mochoviec. 🤷‍♂️🏗️ A my sme tak tupý 🐑národ 🐑, že sa z toho ešte tešíme a oslavujeme 🤯🤪


⚛️ PREDRAŽENÝ A ONESKORENÝ. SLOVENSKÉ ELEKTRÁRNE PO ROKOCH ODKLADOV SPUSTIA 4. REAKTOR MOCHOVIEC. VÝSTAVBA TRVALA NESKUTOČNÝCH 40 ROKOV! ⏳💸

Pracovníci Jadrovej elektrárne Mochovce začali zavážať jadrové palivo do reaktora štvrtého bloku. Prvú elektrinu by mohol vyrobiť na konci augusta. Ide o príbeh, v ktorom si každý nájde svoju interpretáciu. Jadroví nadšenci budú zdôrazňovať, že ide o dielo českých a slovenských firiem. Skeptici zase poukážu na masívne predraženie, extrémne meškanie projektu či na fakt, že ide o technológiu starú viac ako 50 rokov. ⚠️

Výstavba štyroch blokov v Mochovciach sa začala už v roku 1986. Ak sa tento rok podarí spustiť 4. blok, pôjde o neuveriteľných 40 rokov výstavby! Dlhšie sa stavala už len elektráreň Watts Bar Nuclear Power Plant v USA – 43 rokov. Na technológiu s takouto dobou prípravy sa svet v období rýchlo postupujúcej klimatickej zmeny jednoducho nemôže spoliehať. 🌍⏳

Technologicky sú Mochovce založené značne „predpotopných“ sovietskych reaktoroch typu VVER-440, teda na rovnakom koncepte, aký už približne 40 rokov funguje v Dukovanoch. Komplikovaná a zdĺhavá výstavba môže byť vážnym varovaním aj pre ďalšie pripravované jadrové projekty na Slovensku a v Česku. ⚛️

Vlastníkom a investorom blokov sú Slovenské elektrárne, ktoré zo 66 % vlastní český holding EPH a z 34 % štát. Aj vďaka tejto investícii bude Slovensko vyrábať viac ako 75 % elektriny z jadra, čo je najvyšší podiel v Európe. Niekto na to môže byť hrdý no z pohľadu stability a flexibility elektroenergetiky ide o významné riziko. 🇸🇰⚡

Jadrové elektrárne dokážu meniť výkon len veľmi obmedzene. Regulácia výkonu je z bezpečnostných aj ekonomických dôvodov pomalšia a menej flexibilná než pri iných zdrojoch. Pri podiele jadra okolo 75 % výroby elektriny vznikajú problémy s riadením celej sústavy. Ak počas slnečného dňa fotovoltika náhle dodá napríklad 2 GW výkonu, niekto iný musí výrobu o 2 GW znížiť. Pri vodných elektrárňach, plynových zdrojoch či batériách je to jednoduchšie, pri jadrových blokoch výrazne komplikovanejšie. Výsledkom býva export elektriny za nízke alebo dokonca záporné ceny, obmedzovanie výroby z OZE alebo znižovanie výkonu jadrových blokov, čo zvyšuje náklady. 📉🔋

Elektrárne na Slovensku už dnes patria z pohľadu emisií skleníkových plynov medzi nízkoemisné zdroje. Jadrovú energetiku však nemožno označovať za zelený ani čistý zdroj. Veľkým problémom zostáva rádioaktívny odpad. Pri prevádzke všetkých štyroch blokov JE Mochovce sa ročne vyprodukuje približne 574 000 – 738 000 ton vyťaženej uránovej rudy, 431 000 – 554 000 ton banskej hlušiny, 93 000 – 120 000 ton úpravárenských kalov, 227 – 292 ton ochudobneného uránu (UF₆) a 28 – 36 ton vyhoretého jadrového paliva. ☢️

Inými slovami, pri ročnej spotrebe 28 – 36 ton paliva v Mochovciach vychádza podľa metodiky WISE približne:
➡️ Nízko rádioaktívny / bansko-úpravárenský odpad: 524 000 – 674 000 ton ročne
➡️ Nízko až stredne rádioaktívny odpad z palivového cyklu: približne 120 – 160 ton pevných odpadov + 1 370 – 1 760 m³ kvapalných odpadov ročne
➡️ Vyhoreté jadrové palivo ako vysokorádioaktívny odpad: 28 – 36 ton ročne. ☢️📦

Projekt dostavby 3. a 4. bloku bol odštartovaný v roku 2008 a patrí medzi najväčšie investície v histórii Slovenska. Nešlo však o čisto súkromnú investíciu. Celkové náklady sa vyšplhali na 6,7 miliardy eur (162 miliárd korún). Ak bol po prevzatí Enelom odhad na dokončenie 1,6 mld. € a rozostavanosť bola približne 70 % stavebnej časti a 30 % technológie, účtovná alebo reprodukčná hodnota rozostavaných blokov mohla predstavovať približne 0,6 až 1,0 miliardy eur. Ide o ekonomický odhad, nie oficiálne zverejnenú hodnotu. ENEL však túto hodnotu získal prakticky zadarmo, keďže za 64 % akcií Slovenských elektrární zaplatil iba 840 miliónov eur, pričom súčasťou boli aj vodné, tepelné elektrárne a JE Jaslovské Bohunice. 💶

Okrem toho sa štát vzdal dividend zo zisku Slovenských elektrární, ktoré smerovali na dostavbu Mochoviec. Slovenská republika tak pravdepodobne prišla približne o 1 až 1,5 miliardy eur, ktoré zostali vo firme a financovali najmä dostavbu elektrárne. Za takúto sumu mohlo Slovensko orientačne postaviť približne 1,2 veľkej národnej nemocnice (1 120 lôžok), 125 škôl (94 000 žiakov), 270 domovov dôchodcov (12 150 miest pre seniorov) alebo približne 15 000 nájomných bytov. Elektrárne pritom mohli stavať súkromní investori, keby štát odstránil bariéry pre výstavbu obnoviteľných zdrojov. Namiesto toho sa rozhodol investovať verejné peniaze do sovietskych jadrových blokov. 🏥🏫🏘️

K obnoveniu prác na treťom a štvrtom bloku došlo v novembri 2008. Podľa pôvodných plánov Slovenských elektrární mala byť dostavba hotová do šiestich rokov – 3. blok sa mal spúšťať v roku 2012 a 4. blok v roku 2013. Realita? 3. blok bol spustený až v roku 2023 (o 11 rokov neskôr) a 4. blok bude možno uvedený do prevádzky v roku 2026, teda približne o 13 rokov neskôr. 📅

Predpokladané náklady pri obnovení dostavby predstavovali 2,8 miliardy eur. Konečné náklady však presiahnu 6,7 miliardy eur, teda približne 2,4-násobok pôvodného rozpočtu. Rozpočet sa navyšoval prakticky neustále:
• 2005 = 1,6 mld. € – investičný plán ENEL-u po privatizácii Slovenských elektrární.
• 2006 – 2007 = cca 2,0 mld. € – verejne prezentovaný odhad po rozpracovaní projektu.
• 2008 = 2,775 – 2,8 mld. € – začiatok výstavby
• 2013 = 3,25 mld. €
• 2014 = 3,8 mld. €
• 2016 = 5,4 mld. €
• 2020 – 2021 = 6,2 mld. €
• 2026 = 6,7 mld. € – posledný údaj prezentovaný premiérom Ficom. 📈💸

Predstavte si, že staviate dom. So stavebnou firmou sa dohodnete na cene 100 000 € a odovzdaní o 1 rok. V skutočnosti vám však vyfakturuje 250 000 € a dom dokončí až za 3 a pol roka. A vy to bez výhrad zaplatíte a ešte budete spokojní. Presne takýto príbeh predstavuje dostavba Mochoviec. 🤷‍♂️🏗️ A my sme tak tupý 🐑národ 🐑, že sa z toho ešte tešíme a oslavujeme 🤯🤪

#Mochovce #JadrováEnergia #Slovensko #OZE #Investície #EnergetickáBezpečnosť ⚛️💸🌍 Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Pomoc dvojici turistov v Západných Tatrách

St júl 8 , 2026
Pomoc dvojici turistov v Západných Tatrách Dňa 7.7.2026 prijala HZS prostredníctvom kolegov z poľského TOPR žiadosť o pomoc pre 44-ročného otca s 13-ročným synom. Turistov poľskej národnosti zastihla v oblasti Sedla pod Hrubým vrchom búrka a silný nárazový vietor. Navyše, chlapec bol po celodennom prechode hrebeňom už značne vyčerpaný. Na […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Drábské světničky se v sobotu po bezmála pěti letech znovu otevírají veřejnosti

    Drábské světničky v Českém ráji se v sobotu 7. listopadu otevírají po bezmála pěti letech veřejnosti. Přístupné budou celoročně a zdarma. Unikátní zbytky skalního hradu, kulturní památky státu, se podařilo ochránit před dalším poškozováním a zároveň zajistit bezpečný pohyb návštěvníků ve skalách. Projekt za bezmála 18 milionů kompletně financovaly Lesy České republiky.

  • Po 15 letech příprav začíná v Klatovech stavba protipovodňové ochrany části Luby

    Po 15 letech příprav začal v Klatovech státní podnik Povodí Vltavy spolu s městem budovat protipovodňovou ochranu části Luby. Stavba za 157 milionů korun bez DPH, jejíž součástí bude i úprava koryta Drnového potoka, má být hotová do konce roku 2028. Ochrání všechny nemovitosti přilehlé ke korytu z obou břehů. Dotkne se všech obyvatel, a to nejen v Lubech, řekl ČTK starosta Rudolf Salvetr (ODS). Drnový potok, protékající centrem Klatov, je pro město značným povodňovým rizikem.

  • Spalovna odpadu v Čeperce na Pardubicku bude stát téměř 6,6 miliardy korun

    Společnost Elektrárny Opatovice podepsala smlouvu na stavbu spalovny odpadu v katastru obce Čeperka na Pardubicku. Stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) zajistí sdružení SESMETIC – ZEVO Opatovice, tvořené společnostmi Slovenské energetické strojárne, I&C Energo a Metrostav CZ. Hodnota kontraktu je téměř 6,6 miliardy korun, uvedla mluvčí společnosti Hana Počtová. Obci Čeperka záměr dlouhodobě vadí.

  • Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného

    Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR. Cesta, jak v době klimatických změn podpořit původní druhy, je výsledkem tříletého mapování ryb Šumavy.

  • Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin

    Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

  • Lucie Potůčková: Je to diletantství, hulvátství a hloupost. S postupem vedení KRNAP se nehodlám smířit

    K situaci ve Správě Krkonošského národního parku a reakci na úterní tiskovou konferenci ministra životního prostředí Červeného za Motoristy a ředitele Moravce zastávám tento postoj, k čemuž mě vedou tyto základní argumenty:

  • Daniel Řezníček: Sucho, nejignorovanější hrozba Česka

    Selhávání elit a expertů, vyprázdněnost veřejné diskuse a neschopnost politické reprezentace adresovat skutečné problémy společnosti jsou od nepaměti oblíbenými tématy různých komentátorů, myslitelů či diskutérů. V různých dobách a různých zemích se intenzita těchto negativních jevů lišila, stejně tak jako konkrétní oblasti a odvětví, v nichž k nim docházelo. I v současné ČR lze jistě najít vícero příkladů těchto nešvarů. Ten snad nejzávažnější je ale paradoxně velmi málo vidět - a právě to z něj dělá ztělesnění onoho tragického celospolečenského selhání. Právě to, že se mu oproti jiným, srovnatelně palčivým výzvám nevěnuje téměř žádná pozornost a nedoceňuje se vážnost jeho možných dopadů. Je to sucho.

  • Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice

    Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun, sdělila komora.

  • Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

    Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy a zájmy skupin působících v zemědělství, ale i zastavování zemědělské půdy. Novinářům ve Sněmovně to řekli zástupci hnutí STAN, kteří stojí za strategií s názvem Voda pro Česko 2035. Podle představitelů odborné skupiny je pro řešení sucha nutné nejprve určit, jak má krajina v ČR vypadat a s jakým cílem se mají jednotlivá opatření přijímat, a až následně hledat cesty, jak je financovat.

  • Univerzita Palackého řeší problém s olovem ve vodě, kritici mluví o liknavosti

    V jedné z budov Univerzity Palackého v Olomouci (UP) byly naměřeny zvýšené hodnoty olova v pitné vodě, důvodem bylo původní olověné potrubí. Na případ upozornil Olomoucký deník. Univerzita situaci vyřešila paralelním potrubím a zajištěním balené vody, podle kritiků byl však přístup liknavý. V Olomouci se problém týká více starých budov, obdobnou situaci řešila mezi prvními například také Fakultní základní škola, zjistila ČTK.

  • Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

    Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci.

  • Technologii pro krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská firma VÚMZ SK

    Technologii pro připravované krajské odpadové centrum v Olomouci dodá slovenská společnost VÚMZ SK, zakázka má hodnotu 303 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Nová třídicí linka dokáže zpracovávat kromě komunálního odpadu také dřevo, objemný odpad a textil. Do plného provozu má být odpadové centrum uvedeno v roce 2028. ČTK to sdělil ředitel Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje Pavel Polánek.

  • Soutěž Adapterra Awards zná vítěze. Cenu získala i odolná školní zahrada

    V ekologické soutěži Adapterra Awards letos uspěla klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě, nedostavěný supermarket proměněný v zelené firemní sídlo v Praze nebo obnova krajiny ve Vinařích. Do letošního osmého ročníku této celostátní soutěže pořádané Nadací Partnerství se přihlásilo 71 projektů, z nichž odborná porota vybrala 18 finalistů. Ti soutěžili ve třech hlavních kategoriích, a to Krajina, Budovy a Sídla. Vítězové byli vyhlášeni na dnešní konferenci Adapterra v Praze.

  • STAN: Oznamovací povinnost na prodej zemědělské půdy omezí osobní vlastnictví

    Oznamovací povinnost místo nového zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu bude mít podle Starostů stejné dopady a omezí osobní vlastnictví. Novinářům to řekl poslanec opozičního hnutí STAN Tomáš Dubský. O tom, že ministerstvo zemědělství uvažuje o mírnější variantě zákona, který má řešit aktuální situaci na trhu se zemědělskou půdou, už dříve hovořil ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Nedávno o tom informovaly také Hospodářské noviny.

  • Provozovatel parku Svět obrů na Třeboňsku dostal od ČIŽP další pokutu

    Provozovatel rodinného parku Svět obrů v Chlumu u Třeboně, společnost Palazzo d'Este Invest, dostal od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 490 000 korun. Inspekce mu ji uložila za neposkytnutí součinnosti při kontrole nakládání s odpady. Společnost dostala pokutu 450 000 korun ze stejného důvodu už v září. Rozhodnutí je pravomocné, uvedla ČIŽP v tiskové zprávě. Na konci října stavební úřad v Třeboni uvedl, že atrakce funguje bez potřebných povolení a musí tak ukončit činnost. Zástupci parku odmítají pochybení, postupem úřadů se cítí být poškozeni.

Ochrana životného prostredia