Dnes slavíme Světový den včel. Druhů, které taxonomicky řadíme mezi včely (tedy včetně čmeláků), existuje jen v České republice na 600, celosvětově pak asi 20 000. Co by se stalo, kdyby tito pracanti vyhynuli?
🍯 VČELY MEDONOSNÉ
Začněme od vyhynutí pouze jediného druhu – včely medonosné. Přestože je včela medonosná společností velmi oblíbená a často se o ní mluví jako o hlavním opylovači, ukazuje se, že ve skutečnosti je situace poněkud jiná. Jako opylovač totiž tato včela u mnoha druhů plodin není příliš efektivní. Jedná se například o rajčata, papriky, borůvky nebo ovocné stromy. Tyto plodiny tak opylují primárně čmeláci nebo samotářské druhy včel. Co by se tedy stalo, kdyby včela medonosná vymřela? Přišli bychom o produkci medu. Pokud by vymřela náhle a nečekaně, přišli bychom také o produkci mnoha zemědělských plodin. Část druhů rostlin, pro které včela medonosná normálně není hlavním opylovačem, by také měla dílčí problémy.
🐝 VČELY SAMOTÁŘKY
Přesuňme se ke včelám samotářkám. Zde už by situace byla horší. Jak bylo nastíněno, různé druhy včel jsou primárními opylovači různých druhů ovoce a zeleniny. Vymření samotářek by tedy mělo negativní vliv na produkci těchto plodin, zároveň by následkem toho vyhynuly i některé volně rostoucí rostliny. Ovšem i tady by mohly být včely částečně zastoupeny jinými druhy opylovačů, i když tentokrát již ne 100%, vzhledem např. k odlišnému ústnímu ústrojí (sosák včel a kusadla brouků) jiných skupin hmyzu.
🦋 OSTATNÍ OPYLOVAČI
Pokud by vyhynuly i veškeré ostatní skupiny opylovačů, pak už bychom měli opravdu velký problém a náš jídelníček by byl ochuzen asi o 76 % druhů rostlin využívaných jako potraviny. Částečně by produkce těchto rostlin však nejspíš šla nahradit lidskou silou – ostatně už dnes se v místech, kde není dostatek opylovačů, praktikuje ruční opylování. Další možností je pak širší používání kultivarů plodin, které opylovače ke svému rozmnožování nepotřebují.
🍽️ NEJDE JEN O OPYLOVÁNÍ
Skupiny hmyzu, které řadíme mezi opylovače, mají v přírodě ovšem i mnoho dalších funkcí než jen opylovat zemědělské plodiny. Jsou například důležitou součástí potravního řetězce. Vyhynutí všech těchto druhů by tak pravděpodobně mělo za následek celkový kolaps ekosystémů.
🪵 JAK MŮŽEME POMOCI?
A jak opylovačům pomoci, abychom se scénářům nastíněným výše vyhnuli? Zakládáním nových úlů to nevyřešíme, včela medonosná je na tom v Evropě navíc poměrně dobře. Je tedy spíše potřeba se zaměřit na ostatní druhy, ty potřebují především rozmanitost. To znamená, že je potřeba změnit přístup k zemědělství – zmenšit velikost lánů, na kterých hospodaříme, vnést do nich například vícedruhové kvetoucí pásy bylin, na které se nebudou používat pesticidy, na loukách sít původní, druhově bohaté směsi. Zároveň je potřeba pečovat i o stanoviště, ve kterých se vyvíjejí larvy opylovačů. To bývají kromě luk a pastvin často také mokřady; důležité jsou i takové drobnosti jako dostatek starého dřeva pro vývoj larev, plochy s obnaženou půdou, kde mají hnízda některé druhy včel a tak dále. Pro udržení pestrosti opylovačů je tedy potřeba mít pestrou krajinu – a každý může začít třeba u sebe na zahradě, například rozdílným sekáním různých částí zahrady, ponecháním kousku neopravené zdi, starého dřeva nebo třeba i nádoby s vodou.
Z odpovědi Terezy Flečkové, odborné garantky programu Obnova tradičních luk (Český svaz ochránců přírody)
pro Zeptej se vědce
autor správy a foto Český svaz ochránců přírody on Facebook
