Po ochranároch prišiel bobor: Ako pokračuje v revitalizácii rašeliniska na Orave? – Daphne.sk – Inštitút aplikovanej ekológie

1 týždeň ago

🦫AKO BOBRY REVITALIZUJÚ RAŠELINISKO🦫
🟤Pred dvadsiatimi rokmi sme v spolupráci so Štátna ochrana prírody SR zachraňovali odvodnené a degradované Mútňanské rašelinisko na Orave. Vybudovali sme 3️⃣0️⃣ prehrádzok na odvodňovacích kanáloch vnútri rašeliniska, vďaka ktorým sa biotop konečne mohol začať obnovovať🌱.
🟤Využili sme charakteristickú danosť rašelinísk, kde sa bez prístupu vzduchu môžu predmety skvele zakonzervovať. Aj preto bývajú rašeliniská zdrojom zachovalých archeologických nálezov. A aj preto naše prehrádzky stále „držia“ a plnia svoju funkciu.
🟤Tieto zásahy pre obnovu stačili. Nepúšťali sme sa vtedy do veľkého kanála, kde by bol naopak problém spraviť niečo, čo nezhnije. No pred tromi rokmi sa tam usadili 🦫🦫🦫, ktoré prevzali štafetu.
Text vznikol v rámci projektu Príroda pre všetkých, ktorý je podporený EÚ v rámci LIFE Programme a zo štátneho rozpočtu prostredníctvom @Ministerstvo životného prostredia SR.


Vyhubili sme ho, no vrátil sa a dnes sa mu u nás darí. Až tak, že niektorí ľudia s ním strácajú trpezlivosť pre škody, ktoré spôsobuje. Bobor vodný je však nenahraditeľný ekosystémový inžinier, vysvetľuje botanik Chránenej krajinnej oblasti Horná Orava Ivan Šustr. Boli sm… Autor správy a foto Chránená krajinná oblasť Horná Orava on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Photos from Horská záchranná služba's post

Št sep 14 , 2023
Počas dňa v teréne si horskí záchranári z viacerých oblastných stredísk preverili svoje lezecké zručnosti, lanové a istiace techniky. Takýto “pracovný tréning” je nevyhnutnou súčasťou práce záchranárov, aby si nielen udržiavali kondíciu ale zároveň utužili vzťahy medzi oblastnými strediskami a zlepšovali sa. #hzs #horskazachrannasluzba #lezenie #horskizachranari #trening #naskalach #tatry #vysoketatry […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Jiřická nádrž v Novohradských horách se stane zvláště chráněným územím

    Jiřická nádrž v jihočeských Novohradských horách získá zvláštní územní ochranu. Podle vědců, kteří vyšší ochranu požadovali, je to výjimečná lokalita, kde žijí chránění živočichové. Status zvláště chráněného území připravuje pro nádrž odbor životního prostředí jihočeského krajského úřadu, informovala mluvčí českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.

  • Gorily v pražské ZOO žijí už 60 let, příští rok čekají další mláďata

    Popularita goril, které pražská zoo chová 60 let, umožňuje podle ředitele zahrady Miroslava Bobka jejich podporu ve volné přírodě. V novém pavilonu, který se otevřel před necelým rokem, by příští rok měla přibýt dvě mláďata. Březí jsou dcera a matka prvního pražského mláděte, samice Moji. Bobek to řekl včera, kdy se připomínal Světový den goril, v rozhovoru s ČTK. První mládě Moja se v Praze narodilo v roce 2004, teď žije ve Španělsku.

  • V Thajsku vypukl spor, zda si má země pořídit další pandu z Číny

    V Thajsku se rozhořel spor, zda by si země měla zapůjčit od Číny další pandu velkou. Premiér Sríttcha Tchavisin nedávno podle agentury DPA oznámil, že při své říjnové cestě do Pekingu požádá o dlouhodobou zápůjčku nové pandy. Bojovníci za práva zvířat jsou ovšem rezolutně proti tomu. Čína posílá pandy do ciziny jako gesto dobré vůle, zvířata i jejich mláďata ale zůstávají jejím majetkem.

  • K učení není potřeba mít mozek, ukazují lidem podle vědců medúzy

    Medúzy čtyřhranek, mořských tvorů ze třídy spadající pod žahavce, mění své chování na základě předchozích zkušeností, ačkoliv nemají centrální mozek. To podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk. Napsal o tom list The Guardian.

  • Kyrgyzští pasáci mají podle italských zemědělců zachránit chov ovcí na Sardinii

    Italští zemědělci chtějí zachránit pastevectví na Sardinii, kde se soustředí chovy koz a ovcí, přesídlením pasáků z dalekého Kyrgyzstánu. Počítá s tím pilotní projekt, který dojednal zemědělský svaz Coldiretti s vládou bývalé sovětské republiky, píše italský tisk. V rámci dohody by v první zkušební fázi mělo do Itálie přesídlit na 100 pasáků a jejich rodin. Od projektu si organizátoři také slibují osídlení sardinského vnitrozemí, které v posledních desetiletích zažívá úbytek obyvatelstva.

  • Král Karel III. zakončil návštěvu Francie, v Bordeaux vysadil strom

    Tématu životního prostředí věnoval britský král Karel III. s manželkou Camillou závěrečný den třídenní návštěvy Francie. Královský pár se vypravil do vinařského kraje v okolí Bordeaux na jihozápadě země, kde žije početná britská menšina. Ocenil klimaticky odpovědný přístup místní radnice a spolu s chotí zasadil v místním parku strom, napsala agentura AFP.

  • Australan dostal pokutu za to, že se proháněl ve vlnách na surfu se svou krajtou

    Australan, který zveřejnil videonahrávku, jak se prohání ve vlnách na surfu se svým hadem, dostal od úřadu pro ochranu přírody pokutu. Podle úřadu může těmto plazům vynášení na veřejnost přivodit stres a způsobit, že se začnou chovat nepředvídatelně, informoval zpravodajský server BBC News.

  • Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum

    Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

  • Do dnešní akce Den za obnovu lesa se po celém Česku zapojily tisíce lidí

    Tisíce lidí se dnes zapojily do celorepublikové akce Den za obnovu lesa. Účastníci dobrovolnické akce pomáhali uklízet lesy, obnovovat oplocení či sázet stromky. Součástí akce byl program pro děti i dospělé. Akci pořádal počtvrté státní podnik Lesy České republiky (LČR), který spravuje téměř polovinu lesů v zemi. Den za obnovu lesa se konal v osmi regionech, a to v jižních, západních, východních, středních i severních Čechách, na Vysočině a na jižní i severní Moravě, mluvčí podniku Eva Jouklová..

  • V Číně pochytali desítky krokodýlů, kteří utekli z farmy při povodních

    Všech více než 70 krokodýlů, kteří před týdnem při povodních utekli ze zaplavené čínské farmy, se podařilo pochytat. Informovaly o tom čínské úřady, podle kterých uprchlí plazi nikoho nezranili, napsala agentura AFP.

  • Svazek obcí Křivoklátska: Deset nepravd ministra Hladíka o Národním parku Křivoklátsko

    V reakci na mediální výroky ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka spojené s problematikou záměru vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, které vyslovil v rozhovoru pro server Seznam Zprávy dne 5. 9. 2023, jsme jako zástupci subjektu dotčeného záměrem – Svazku obcí Křivoklátska – nuceni se proti těmto výrokům ohradit.

  • Zadržování vody v lesních půdách zlepšuje schopnost krajiny adaptovat se na změny klimatu

    Půdní voda je nezastupitelným médiem při tvorbě půdního tělesa a ve fyziologii živých organismů. Voda se v půdě vyskytuje v různých skupenstvích, které utvářejí její hydrofyzikální vlastnosti a ovlivňují tak všechny ekosystémové funkce lesů. Jejich vývoj, včetně vztahů mezi chemickými a fyzikálními vlastnostmi, je však ovlivňován a měněn způsobem využívání krajiny.

  • Populace nosorožců tuponosých jižních se loni poprvé po deseti letech zvýšila

    Počet žijících nosorožců tuponosých jižních se v loňském roce poprvé po deseti letech meziročně zvýšil, a sice o 5,6 procenta na 16 803 kusů. Informoval o tom zpravodajský web BBC s odkazem na zprávu Mezinárodního svazu ochranu přírody (IUCN).

  • Evropskou skupinu expertů na záchranu dravých ptáků nově vede liberecký zoolog

    Liberecký zoolog Jan Hanel se stal novým vedoucím evropské expertní skupiny na záchranu ohrožených dravých ptáků, takzvané Raptor TAG. Skupinu tvoří sedm expertů. Liberecká zoo díky Hanelovi bude moci zasahovat do dění celoevropských chovů dravců a podílet se na řízení záchranných projektů, informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová.

  • ČR má nově v seznamu UNESCO krajinu Žatce, město, kraj i další to vítají

    Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.

Ochrana životného prostredia

22. mája si pripomíname Medzinárodný deň biodiverzity, 🌿🌷 ktorý sa tento rok nesie v duchu hesla…

2 roky ago