Od začiatku storočia z našich lesov každý rok ubudlo v priemere 0,46 % rozlohy lesa. S výnimkou kalamitného roku 2004 zažilo Slo…

3 roky ago

Od začiatku storočia z našich lesov každý rok ubudlo v priemere 0,46 % rozlohy lesa. S výnimkou kalamitného roku 2004 zažilo Slovensko najväčšiu stratu lesa v roku 2018, pričom najviac postihnutým regiónom za ostatných 20 rokov bol región Kysúc a tento stav sa nezmenil ani v uplynulých štyroch rokov. Vysokú stratu lesa medzi rokmi 2017 až 2020 zaznamenali NP Veľká Fatra a NP Malá Fatra, kde sa priemerná ročná strata lesa oproti obdobiu 2001-2016 zvýšila 3 resp. 4-násobne. V národných parkoch bola v rokoch 2017-2020 priemerná ročná strata lesa na úrovni 0,56 %.


— LESY STRÁCAME RÝCHLEJŠIE

Z analýzy satelitných snímok vyplýva, že za posledné 4 roky priemerný ročný úbytok lesa na Slovensku narástol takmer o tretinu. IEP porovnal stratu lesa v rokoch 2017-2020 s rokmi 2001-2016, ktorým sa venoval komentár „V národných parkoch bola strata lesa oproti iným územiam dvojnásobná“ z roku 2017. Tieto satelitné dáta vyjadrujú hrubú stratu lesa, teda neriešia prírastok lesa.

Od začiatku storočia z našich lesov každý rok ubudlo v priemere 0,46 % rozlohy lesa. S výnimkou kalamitného roku 2004 zažilo Slovensko najväčšiu stratu lesa v roku 2018, pričom najviac postihnutým regiónom za ostatných 20 rokov bol región Kysúc a tento stav sa nezmenil ani v uplynulých štyroch rokov. Vysokú stratu lesa medzi rokmi 2017 až 2020 zaznamenali NP Veľká Fatra a NP Malá Fatra, kde sa priemerná ročná strata lesa oproti obdobiu 2001-2016 zvýšila 3 resp. 4-násobne. V národných parkoch bola v rokoch 2017-2020 priemerná ročná strata lesa na úrovni 0,56 %.

Intenzita ťažby má vplyv aj na to, ako dokážeme zachytávať uhlík a prispievať tak k boju proti zmene klímy. Regionálne na tom boli najlepšie lesy na východnom Slovensku a na Hornej Nitre, najhoršie boli oblasti na Kysuciach a podtatranské okresy Poprad a Kežmarok. Lepší stav vykazujú územia 5. stupňa ochrany s bezzásahovým režimom.

K riešeniu problému s odlesňovaním by prispela aktuálna reforma zákona o ochrane prírody, v rámci ktorej by prešli pozemky národných parkoch spod správy rezortu pôdohospodárstva pod Štátnu ochranu prírody. Správa pozemkov pritom bola v minulosti brzdou zvyšovania ochrany lesov. Jednotná správa území dokáže efektívnejšie vyvážiť hospodárske a environmentálnej záujmy a prispieť tak k zastaveniu odlesňovania, k čomu sa zaviazali svetoví lídri na klimatickej konferencii v Glasgowe. Autor správy a foto ZA MATKU ZEM on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

Gratulujeme Ľubici Trubíniovej k získaniu Ceny ministra životného prostredia. 🎉 Pre tých z vás, čo neviete, tak Ľubka Trubíniov...

St nov 17 , 2021
Gratulujeme Ľubici Trubíniovej k získaniu Ceny ministra životného prostredia. 🎉 Pre tých z vás, čo neviete, tak Ľubka Trubíniová bola zakladateľkou Greenpeace Slovensko a celý svoj život venovala práci za záchranu a ochranu zdravého životného prostredia. 💚 S jej unikátnym rozhľadom, empatiou a profesionalitou je pre nás stále veľkou inšpiráciou. […]

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Prodloužit čas na námitky k CHKO Krušné hory ze zákona nelze, uvádí ministerstvo

    Prodloužit termín pro námitky k záměru vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, jak chce zastupitelstvo Karlovarského kraje, podle zákona nelze. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Na posledním jednání zastupitelstva Karlovarského kraje se proti záměru ostře ohradil starosta Božího Daru Jan Horník (STAN). Ač je jinak součástí krajské koalice, kritizoval vedení kraje, že svůj souhlas, byť s výhradami, se starosty dotčených obcí neprobralo. Návrh, aby kraj požádal o pozastavení záměru, neprošel. Zastupitelstvo ale uložilo hejtmanovi Petru Kulhánkovi (za STAN), aby usiloval o prodloužení termínu pro podání námitek. Podle ministerstva je ale lhůta daná zákonem.

  • Vinaři na jihu Moravy zrychlují kvůli silnému dešti sklizeň hroznů

    Vinaři na jihu Moravy se už od středy snaží kvůli předpovědi silného deště zrychlit sklizeň hroznů. Dnes ještě mají možnost sklízet, v dalších dnech ale hrozí, že do rozmoklých vinohradů nebude možné vjet se stroji. Po vydatných deštích navíc mohou začít bobule praskat a hnít, řekli ČTK oslovení zástupci vinařů i vinařských sdružení.

  • Lesy ČR nedoporučují kvůli dešťům a větru vstup do lesů, hrozí vývraty stromů

    Státní podnik Lesy České republiky (LČR) nedoporučuje lidem při očekávaných silných deštích spojených s větrem vstup do lesů. Kvůli počasí hrozí vyvrácení stromů z podmáčené půdy, ve svažitých oblastech sesuvy půdy. Menší toky se mohou rozvodnit. Lesníci a vodohospodáři podniku budou do neděle držet pohotovost. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

  • Mirek Lupač: Hájek vzrostlých dubů je poslední clonou od rušné tepny. Neměl by padnout kvůli developerům

    Představte si, že žijete v lokalitě u jedné z dopravně nejvytíženějších tepen v Praze, u ulice Bělocerkevská. Každý den dýcháte vzduch plný zplodin z výfuků aut a jediné, co vás dělí od frekventované vozovky je malý hájek vzrostlých dubů. Nad jejich osudem se nyní stahují mračna.

  • Českou republiku zasáhnou vydatné srážky, nejvíce na území od Novohradských hor po Jeseníky. Očekává se padesátiletá voda

    Českou republiku zasáhnou vydatné srážky, které se na našem území udrží až do konce týdne. Nejvíce by mělo pršet během soboty. Výstraha na extrémní srážky platí kromě Karlovarského a části Ústeckého kraje pro celé území České republiky. Nejvydatnější srážky předpokládají modely do nedělního večera v pásu od Novohradských hor přes Vysočinu až po Jeseníky. Zejména na severním a severozápadním návětří Jeseníků dávají modely extrémní srážkové úhrny přes 300 milimetrů za čtyři dny.

  • Spolek AutoMat chce přívětivější prostředí okolo magistrály v Praze 2

    Na potřebu uzpůsobit okolí magistrály v Praze více chodcům a cyklistům poukázali včera na happeningu zástupci spolku AutoMat. Chtějí, aby přívětivější prostředí kolem dálničního tahu městem vzniklo při plánované rekonstrukci v části Prahy 2. Na akci mezi výstupem z metra směrem k Ječné ulici a přechodem pro chodce přes Sokolovskou, kudy magistrála vede, vystavili transparent s červeným nápisem "Dálnice do města nepatří". Zájemcům vysvětlovali svou vizi a nabízeli k podepsání petici.

  • Výstavba luxusního hotelu na Seychelách ohrožuje populaci želvy obrovské

    Projekt výstavby luxusního hotelu na Seychelách, který financuje Katar, ohrožuje největší populaci želvy obrovské na světě, varují podle deníku The Guardian ochránci přírody. Projekt má na odlehlý ostrov v Indickém oceánu přilákat zámožné turisty, luxusní jachty a soukromá letadla.

  • Nejvíce zabitých ekologů připadá podle organizace na Latinskou Ameriku

    Nejvíce ekologických aktivistů zabitých v loňském roce kvůli jejich veřejným aktivitám připadá na státy Střední a Jižní Ameriky. Ukazuje to studie nevládní organizace Global Witness, napsala agentura Reuters. Podle organizace vloni zemřelo kvůli svým aktivitám 196 ekologů, z nichž 79 v Kolumbii.

  • Eroze půdy je velký problém. Škody jsou někdy vidět až z ptačí perspektivy

    Eroze půdy je závažný problém, který ohrožuje nejen úrodnost našich polí, ale často způsobuje i škody na okolních nemovitostech. Ornice z polí ve formě bahna zanáší koryta vodních toků, rybníky, přehrady, suché poldry (nádrže bez vody sloužící k protipovodňové ochraně), intravilány obcí, sklepy, zahrady, návsi, silnice nebo dokonce dálnici D1 (viz také záznam v Monitoringu eroze). Rozsah poškození půdy lze někdy vidět jen z ptačí perspektivy.

  • Výborný: Vodohospodáři ve významných nádržích uvolňují prostor pro zachycení vody

    Vodohospodáři kvůli očekávaným extrémním srážkám ve významných nádržích uvolňují prostor pro zachycení vody. Například z Vltavské kaskády nyní odtéká dvakrát více vody, než do ní přitéká. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Od úterý je v kontaktu s vedením všech pěti podniků povodí. Extrémní srážky hrozí v Česku od čtvrtka do neděle. V jihovýchodní polovině území a na horách na severovýchodě a severu Čech očekávají meteorologové úhrny mezi 150 až 250 milimetry za čtyři dny. Nejvíc má pršet v oblasti Jeseníků, kde spadne přes 300 litrů vody na metr čtvereční.

  • Kontroloři zavřeli stanici měření emisí v Lipníku nad Bečvou, další hrozí pokuty

    Kontroloři zavřeli stanici měření emisí v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Technik při kontrole odhalil nedostatky při měření emisí automobilů a posuzování technického stavu vozidel u třech provedených kontrol. Stanici v Plzni hrozí pokuty, informoval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

  • Česko nevyhovělo prosbě Němců o snížení průtoku na Labi kvůli spadlému mostu

    Česko kvůli očekávaným extrémním srážkám nevyhovělo žádosti Němců o snížení průtoku na Labi kvůli spadlému mostu v Drážďanech. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Průtok podle něj naopak poroste, protože vodohospodáři vytvářejí prostory pro zachycení vody. Výborný dnes také kontaktoval polského ministra zemědělství, aby ho informoval o situaci v povodí Odry.

  • Teplárenské sdružení: Z tropického léta rovnou do topné sezony

    Na aktuální výrazný pokles průměrných denních teplot jsou teplárny připravené. Podle vyhlášky jsou v pohotovosti zahájit vytápění od začátku září. Chladné dny prověří tradičně jako první teplárny v Karlovarském kraji a ve výše položených oblastech. Některé už zahájí natápění soustav zásobování teplem během čtvrtka 12. září.

  • Objem vytříděných baterií v ČR roste, z prodaných jde do sběru téměř polovina

    Objem vytříděných baterií v Česku roste, Češi nyní vytřídí přibližně 45 procent prodaných baterií. V roce 2023 lidé pomohli vytřídit 1976 tun spotřebitelských baterií, což odpovídá přibližně 79 milionům kusů tužkových baterií. To je o 300 tun více než před čtyřmi roky, uvedla společnost Ecobat, která se sběrem baterií zabývá.

  • Dodržování zákazu neekologických kotlů obce zatím kontrolují na základě podnětů

    Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50 000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.

Ochrana životného prostredia

22. mája si pripomíname Medzinárodný deň biodiverzity, 🌿🌷 ktorý sa tento rok nesie v duchu hesla…

3 roky ago