Noc vědců v Praze 2023 – 6. 10. 2023 👉 Ochrana přírody a aktivní péče o životní prostředí jsou samozřejmou součástí kultury vys…

2 mesiace ago

Noc vědců v Praze 2023 – 6. 10. 2023

👉 Ochrana přírody a aktivní péče o životní prostředí jsou samozřejmou součástí kultury vyspělé moderní společnosti a nadále získávají na významu.
👉 FŽP Respektovaným multioborovým přístupem ve výzkumu i výuce reaguje na globální výzvy, moderní vzdělávací trendy a poptávku praxe.

Více informací o programu nejen naší fakulty 👇
https://www.nocvedcu.cz/misto/397-fakulta-zivotniho-prostredi

autor správy a foto Fakulta životního prostředí – ČZU v Praze on Facebook

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Next Post

A post from Fakulta životního prostředí - ČZU v Praze

Po okt 2 , 2023
autor správy a foto Fakulta životního prostředí – ČZU v Praze on Facebook

Mohlo by Vás zaujímať

zelenespravy.sk – SPRÁVY O ŽIVOTNOM PROSTREDÍ, PRÍRODE A EKOLÓGII

Občianska iniciatíva STOP ZELENÁ sa snaží vyvíjať osvetovú činnosť v oblasti ochrany životného prostredia, znižovať odpad v podobe „ľudských stôp“ zanechaných vo voľnej prírode, ale aj v mestách a regiónoch, a tak vytvárať priaznivejšie životné prostredie pre budúce generácie v súlade s princípom trvalo udržateľného rozvoja Slovenska.

Mohlo by Vás zaujímať

Práve sa deje v Čechách…

  • Hladík: Světové ekonomiky musí předložit strategie pro zmírnění změn klimatu

    Česká republika bude na klimatické konferenci OSN COP28 prosazovat stejné pozice jako Evropská unie, zejména to, aby velké světové ekonomiky včas předložily své aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky a dlouhodobé strategie pro zmírňování změny klimatu. ČTK to napsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který se summitu ve Spojených arabských emirátech zúčastní společně s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem průmyslu a obchodu Josefem Síkelou (STAN). Konference v Dubaji začíná ve čtvrtek. Koná se osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování.

  • Ptačí chřipka zabila v Argentině stovky vzácných plameňáků Jamesových

    Více než 200 plameňáků Jamesových uhynulo na severozápadě Argentiny na ptačí chřipku. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na oficiální činitele.

  • Slovenská vláda chce zrušit finanční odpovědnost majitelů pozemků za sanaci půdy

    Nová slovenská vláda navrhla, aby současní majitelé pozemků už nemuseli proplácet státu náklady vynaložené z veřejných zdrojů včetně evropských fondů na odstraňování starých ekologických zátěží bez ohledu na to, kdo znečištění půdy zavinil. Předlohu novely příslušného zákona dnes schválil kabinet premiéra Roberta Fica. Úhrady v této věci prosadila předloni bývalá vláda. Někdejší náměstek na ministerstvu životního prostředí Michal Kiča rozhodnutí nynějšího kabinetu kritizoval, podle něj jím vláda "přihrává" podnikatelům stovky milionů eur.

  • Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení

    Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat ještě před koncem tohoto roku. Informují o tom ekologické organizace ve společné tiskové zprávě.

  • V Dubaji začíná konference COP28, svět čelí nepříznivým klimatickým trendům

    Osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování, lidstvo stále nesměřuje k naplnění vytyčených cílů. Této skutečnosti budou čelit delegace z celého světa na nové klimatické konferenci OSN, která začíná ve čtvrtek v Dubaji. Přinést by mohla dohodu na postupném odklonu od fosilních paliv a vyjasnění plánů kolem fondu na odškodňování chudších zemí za dopady klimatických změn.

  • Sněmovna podpořila novelu vodního zákona, která má omezit riziko havárií

    Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. Změna zákona reaguje na havárii, která před třemi lety zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy.

  • Na nejlepší půdě asi nebudou moci vznikat velká centra, Sněmovna podpořila novelu

    Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.

  • Mikuláš Peksa: Potřebujeme jasná pravidla pro bezemisní nákladní a další velké vozy. Nové výjimky jsou k ničemu

    Po evropských silnicích v současnosti jezdí přes 6 milionů náklaďáků a víc než 600 tisíc autobusů. Nákladní a další velké vozy zodpovídají za asi 6 % celkových evropských emisí skleníkových plynů. Přitom právě v tomto sektoru by se dala dekarbonizace zařídit celkem rychle, a to i díky tomu, že velcí evropští výrobci nákladních a podobných vozů počítají s tím, že budou do roku 2040 vyrábět prakticky jen bezemisní modely. Přesto se na půdě Evropského parlamentu opakují argumenty, které známe už z diskuze o budoucnosti osobní automobilové dopravy.

  • Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?

    Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.

  • Průměrná teplota na Antarktidě se meziročně zvýšila o čtyři stupně Celsia

    V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

  • Mendelova univerzita spustila certifikaci chovatelů ryb s cílem zvýšit spotřebu

    Mendelova univerzita v Brně letos spustila certifikaci chovatelů ryb s názvem Udržitelný chov ryb. Společně s obchodním řetězcem Albert se tak rozhodla pracovat na tom, aby Češi více kupovali a jedli české sladkovodní ryby. Dlouhodobě Češi sní v průměru pouze 1,3 kilogramu sladkovodních ryb ročně na osobu, celkově čtyři až pět kilogramů. Certifikace by měla pomoct prodeji, ale i tomu, aby čeští chovatelé nemuseli zhruba polovinu produkce vyvážet do zahraničí, ale dokázali ji umístit na lokálním trhu. Na tiskové konferenci to řekli rektor Jan Mareš, který zároveň působí v Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty, a mluvčí Albertu Jiří Mareček.

  • Záchranná stanice Huslík u Poděbrad přijala letos 2464 zvířat, nejvíc za 40 let

    Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku letos přijme rekordní množství zvířat, od ledna jich zatím bylo 2464. Je to zhruba o 400 víc než za celý loňský rok a nejvíc v historii stanice, která příští rok oslaví 40. výročí svého vzniku. Kvůli narůstajícím počtům zvířat chce příští rok stanice začít s rekonstrukcí areálu za 19 milionů korun, přibýt by měly například nové voliéry. Stanice nyní také spustila veřejnou sbírku na pořízení auta, které bude sloužit k vyzvedávání zraněných živočichů. ČTK to řekla mluvčí stanice Marta Kroča Bryndová.

  • Papež na žádost lékařů zrušil cestu na klimatický summit do Dubaje

    Papež František dnes na doporučení lékařů zrušil cestu na klimatický summit do Dubaje, oznámil Vatikán. Šestaosmdesátiletého papeže už několik dnů trápí respirační onemocnění s příznaky chřipky. František měl do Dubaje na třídenní návštěvu odletět v pátek a stát se tak první hlavou katolické církve, která by na klimatickou konferenci COP zavítala.

  • Francie zjistila výskyt nakažlivého viru ptačí chřipky na krůtí farmě v Bretani

    Francie zjistila epidemii vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky na krůtí farmě v Bretani na severozápadě země. Oznámilo to dnes francouzské ministerstvo zemědělství. Tento podzim jde přitom o první výskyt ptačí chřipky u drůbeže chované na farmách. V posledních dnech bylo ve stejné oblasti zaznamenáno několik případů této nákazy u volně žijících ptáků, uvedla agentura Reuters.

  • Z Londýna odstartoval první let Virgin Atlantic poháněný jen udržitelným palivem

    Z londýnského letiště Heathrow dnes odstartovalo letadlo společnosti Virgin Atlantic, které na cestě přes Atlantský oceán poprvé pohání jen udržitelné letecké palivo (SAF). Let, který je podporován z vládních prostředků, považují aerolinky za ukázku toho, že ekologičtější způsob létání je možný. Problémem zůstává nedostatečná nabídka pohonných hmot a k dosažení emisních cílů jsou nutné další technologie, napsal server BBC.

Ochrana životného prostredia

22. mája si pripomíname Medzinárodný deň biodiverzity, 🌿🌷 ktorý sa tento rok nesie v duchu hesla…

3 roky ago